Změna rolí ve vztahu
Také děkuji za článek. Osobně vidím dost potíž v tom, že narozdíl od žen, které se dokázaly přizpůsobit a začaly postupně pracovat a starat se sami o sebe (fungovat např. i ve vedoucích a technických profesích) se muži dostatečně nepřizpůsobili. Velká část z nich si za stejnou dobu nebyla schopna zvědomit, že ženy pracují stejně jako muži, tudíž by se měli muži např. začít podílet stejnou měrou na chodu domácnosti, neměli by očekávat, že ženy budou stále připraveny s úsměvem na protivného manžela, ketrý přichází unaven z práce a čeká jakýsi servis. Osobně jsem někdy v šoku kolik žen tento servis stále poskytuje považuje to za normální a svědčí o tom i plno zdejších článků a příspěvků, kdy píší o tom, jak jsou vyčerpané z péče o rodinu, jak si manžel stěžuje že není doma uděláno to či ono. Co by ženy neuděly proto, aby jejich děti měly rodinu, chápu to. Chápu to, ale nikdy bych na to nepřistoupila a vždy to hned dávám ve vztahu najevo, protože vím, že i kdybych na to na čas přistoupila, časem by mě to semlelo a utekla bych. V tom také trochu vidím jednoho zakopaného psa vztahových potíží, že totiž ženy ze začátku z velké lásky naskočí do milující, pečující role (která je nám vlastní a přirozená) v tu dobu ještě tolik nezatěžuje (nejsou třeba děti) ale po čase se rozhodnou s toutou péčí přestat, muže postaví před toto své rozhodnutí a rozčarování je na světě. Kolik žen si dovolí říct muži, že do práce chodit nebudou a že je musí uživit? Myslím, že jich moc nebude. Tak stejně by si muži neměli dovolovat brát jako samozřejmost, že se o ně ženy budou všestraně starat a dělat druhou směnu v domácnosti.
Muže mám ráda, za feministku se nepovažuji, ale spravedlnost ctím a jsem natolik hrdá, že na dobré jídlo a pořádek nikoho do vztahu nelákám. Taky jsem nikdy nebyla ponižována a nikdo z partnerů po mě tyto věci nevyžadoval a pokud byl nějaký náznak, tak byl v počátku rychle potlačen. Musíme se prostě vychovávat vzájemně.
Odpovědět