| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Dvojjazyčné rodiny

 Celkem 16 názorů.
 Vanda Bostik, Atlanta, Georgia 
  • 

Dvojjazyčné rodiny 

(15.3.2000 20:47:20)
Dobry den,

moje dcera Nora vyrusta od narozeni ve Spojenych statech v ceske rodine.
Jsou ji ctyri roky, prave se chysta do skolky po me "cesky dlouhe a ted prave koncici materske dovolene".
Mam pocit, ze vas na internetu budou mozna cist hlavne Cesky v zahranici; nebylo by nezajimave otevrit diskusi o zkusenostech kolem bilingvinniho vyvoje deti. Moje dcera sice slysi cestinu kazdodenne, ale diky mistnim kamaradum a nasim americkym pratelum uz ted zacina prevazovat anglictina ( v obou jazycich mluvi ve vetach, v cestine je problem s gramatikou) a skolka to jeste pritvrdi. Literatury a clanku na tohle tema moc neexistuje a pokud a neobsahuji nic moc konkretniho. Pritom by to asi nebyla nezajimava studie - znam radu bilingvinnich rodin, kde se jazykova vyspelost deti obdobneho veku diametralne lisi - od deti mluvicich slusne az po ctyrlete deti, ktere zatim takrka nemluvi a pokud ano, jen v jednotlivych slovech....
Svym zpusobem je to navrat k prerusene tradici, kdy mnoho ceskych rodin vychovavalo sve deti dvojjazycne; a bylo by jiste zajimave tohle tema otevrit, protoze je opet aktualni.

Diky- Vanda Bostik, Atlanta, Georgia
 Iva, 2 děti - 3 roky a 1 měsíc 
  • 

Re: Dvojjazyčné rodiny 

(16.3.2000 1:08:17)
Jsem Češka, manžel je Němec, žijeme v Čechách. Náš tříletý syn mluví se mnou česky, s manželem německy. Já a manžel spolu mluvíme německy. I když jsem z toho z počátku měla trochu strach, neb bylo období, kdy syn řekl ve větě něco česky a něco německy, teď bez problémů rozlišuje obě řeči i jak s kým mluvit a nemá s tím problém. Dokonce se učí bez problémů písničky stejně rychle česky i německy. Takže u nás s tím problém není a já mu jen mohu závidět jeho výhodu - umět česky i německy ve třech letech, to není k zahození.
Iva
 Štěpánka, Filípek 4,5měsíce 
  • 

Re: Re: Dvojjazyčné rodiny 

(21.3.2000 21:33:52)
Milá Ivo,
náš případ je podobný tomu VAšemu, jen s tím rozdílem, že u nás se mluví anglicky. Ráda bych se Vás zeptala, jak jste na syna mluvili od malinka, zda manžel pouze německy a Vy pouze česky, můj manžel spíš mluví česky ( přestože je Ir)i když se teď snaží mluvit na syna anglicky. Bojím se, že až pojedeme jednou za rodinou manžela Filip nebude moc rozumět. Poradíte mi, jak jste to zvládli vy?
Děkuji Štěpánka
 Martina 
  • 

Re: Re: Re: Dvojjazyčné rodiny 

(22.3.2000 2:23:11)
Ahoj Stepanko

moje zkusenost je, ze nejlepsi je zacit dvojjazycne od zacatku. Muj manzel mluvil na dceru jen anglicky, ja jen cesky a dcera se brzy naucila rozlisovat lidi podle toho, v jakem jazyku s nimi ma komunikovat, dokonce spontalne prekladala, kdyz slysela nekoho mluvit cesky na tatinka. Ted je to ponekud tezsi, Kim ma 6 let a obcas se ji nechce mluvit cesky, protoze to je pro ni tezsi. Vetsinou to prejdeme cetbou oblibene ceske knizky, u ktere se nam cestina zase rozjede.Urcite svemu synovi neber moznost mluvit dvema jazyky, je to nenahraditelne.
Ahoj!!!
 Janina,Nemecko,7-i mesicni Marcel 
  • 

Re: Re: Re: Dvojjazyčné rodiny 

(24.3.2000 13:47:18)
Ahoj holky,
i me tento problem trapi. Zatim mluvim s Marcelem nemecky (kdyz jsem v CR nebo nekdo z Cech je u nas, tak na neho mluvim dvojjazycne).Muj muz je neustale v praci a tak mam obavy, aby umel Marcel nemecky, nez pujde do skolky.Ale chci si s nim brzy povidat v obou jazycich. Jenom doufam, ze z toho nebude mit zmatek.Ale kdyz tak ctu ty ostatni prispevky myslim, ze to dopadne dobre!Mnoho pozdravu vsem vicejazycnym rodinam!!
 jana, adam - 3 roky 
  • 

Re: Re: Re: Dvojjazyčné rodiny 

(24.3.2000 16:03:01)
ahoj Stepanko a ostatni,
ja jsem v hodne podobne situaci jako Ty a mnoho jinych v teto diskuzi, muj manzel je australan a mame 3leteho syna. od pocatku me vsichni varovali, rikali je to kluk ti jsou pomalejsi a jeste je vystaven dvoum jazykum, ten urcite zacne mluvit pozde a bude mit problemy. muj manzel vubec nemluvi cesky a doma mluvime anglicky, ja od pocatku mluvim na adama cesky ( kdyz je manzel doma tak i anglicky ) a manzel mluvi na adama pouze anglicky. nemeli jsme s tim zadny problem, adam zacal mluvit velmi brzo a uz ve dvou letech mluvil plynne cesky a zacinal s anglictinou, ted uz cesky i rika "r" a anglicky mluvi ve vetach. hodne se stykame s rodinami ktere jsou ve stejne situaci ( taninek mluvi anglicky a maminka cesky ) a musim rict ze je to docela sranda nas syn si totiz dlouho myslel ze takk je to vsude a pokud k nam prisel na navstevu nejaky chlap okamzite na nej mluvil anglicky a na zeny cesky, samozrejme kdyz prisla nejaka pouze anglicky mluvici pani tak adam nechapal ze nerozumi cesky, ted jsou mu tri roky a tri mesice a chape ze nekdo mluvi cesky a nekdo anglicky a velmi snadno prechazi z jedne reci do druhe, se mnou mluvi bud cesky nebo anglicky podle toho jak na nej promluvim,
jinak bych moc rada poznala v praze pary ktere jsou na tom jako mi protoze si myslim ze i do budoucnosti pro nase deti je dulezite vedet ze v takovehle situaci jsou i jine deti a aby si nepripadali odlisni a aby se nebranili mluvit jinak nez cesky, takze prosim kdo ma zajem nas poznat prosim ozvete se!!!
 Kateřina, dcera 5 let, další mimčo na cestě 
  • 

Re: Dvojjazyčné rodiny 

(17.3.2000 12:47:08)
Ahoj Vando,
jsem češka, manžel je francouz, a naše téměř pětiletá dcera Noémie je oboje, žijeme v Čechách. Zezačátku jsem měla strach, jak bude dcera mluvit, jestli bude vyslovovat všechny písmena, ale strachovala jsem se úplně zbytečně. Velice rychle si zvykla na to, že slyší jazyky dva, že předmět, který vidí, není jenom "kniha", ale že je to taky "livre" (děti vyrůstající v dvou a více jazyčných rodinnách dovedou velice brzy relativizovat věci a mají větší představivost - dle názoru odborníků, který se mi v praxi potvrdil). Její výslovnost jak českých, tak francouzských "problematických" písmen je naprosto bezproblémová (ř a r začala vyslovovat když jí ještě nebyly ani tři roky). Vzhledem k tomu, že v Praze chodí naše dítko do české školky, mluví samozřejmě lépe česky (navíc česky s ní mluví babička, dědeček, strejda,...), francouzsky si však taky vede velice dobře .Abychom však francouzštinu nezanedbali, rozhodli jsme se jí od příštího roku zapsat do francouzské školky s tím, že pak školní docházku absolvuje na francouzském lyceu v Praze. Máme také doma mnoho francouzských knížek, kazet a videokazet, které má naše rošťanda velice ráda a které s ní "cílevědomně" čteme a sledujeme každý den.
Přeju hodně zdaru a štěstí
Kateřina
 Martina, Toronto, dcera 6 let 
  • 

Re: Dvojjazyčné rodiny 

(18.3.2000 3:27:12)
Ahoj

muj manzel, cesky Jihoafrican, mluvi na dceru pouze anglicky a ja cesky. Kdyz jsme bydleli v Praze, tak u ni prevazovala cestina. Kdyz byly Kim 4 roky, tak jsme se prestehovali do Kanady a nyni zacina prevazovat anglictina, hlavne kdyz mi vyklada, co delala s ostatnimi detmi, to se ji snadneji vyklada anglicky, v cestine obcas pouzije legracni gramatiku ci nemuze si vzpomenout na slovicko. Jinak je uzasne ji pozorovat, jak dokaze prekladat z cestiny do anglictiny, citem, ne otrocky slovicko po slovicku. Od zari jsem ji prihlasila do francouzske skoly a po pul roce mluvi francouzsky velmi dobre. Problemy mame trochu se ctenim, cesky - foneticky ji jde, anglictina je slozitejsi, francouzsky jeste ve skole nezkouseli. Myslim, ze pro deti je to uzasna moznost byt bilingualni.
 Šárka, syn 13 let, dcera 10 let 
  • 

Re: Dvojjazyčné rodiny 

(20.3.2000 12:40:26)
Ahoj Vando,
trochu tobě i ostatním dvojjazyčným rodinám závidím, protože sama vidím, jak je dnes nutnost mluvit více jazyky a jak klopotně a někdy i ne zcela podle mých představ se děti s cizí řečí potýkají. Nemohu přispět s vlastní zkušeností, tak přidávám alespoň dvě přejaté. Jedna je moje kamarádka Monika (už zde taky měla svůj příspěvek), která žije již několik let se svým irským manželem v Hong Kongu. Mají čtyřletého Seana a roční Marienku. Holčička je ještě malá, i když mně rozumněla, pokud jsem na ni při poslední návštěvě v Čechách mluvila česky. Ale Sean odmítá češtinu používat. Monika se snaží na něj mluvit, co to jde, protože všichni ostatní okolo používají angličtinu, ale chlapeček se s ní nechce bavit. Zkrátka jí anglicky odbyde, že takhle se teda bavit nebude, a jí nezbyde než přejít na angličtinu. Co bys jí poradila? Asi to lze těžko lámat přes koleno. A jinak druhý příběh je naše vzdálená příbuzná - bývalí čeští emigranti žijící v Kanadě. Mají 3 děti, nejčastěji vídám desetiletou Gabrielu, protože je ve věku mojí dcery a častěji než její mladší sourozenci sem do Čech jezdívá a holčičky se vždycky rády sejdou. Gábinka mluví doma česky, s kamarády anglicky a navštěvuje francouzskou školu. Krásně dokáže přecházet z jedné řeči do druhé, i když v češtině jsou patrné gramatické nepřesnosti, a má úžasné anglické "r". Nicméně mi připadá, že její ostatní dovednosti trochu pokulhávají. Její česká teta a babička ji zařadily úrovní vzdělání a dovedností tak o 2-3 roky níž než zdejší děti. Sice už to je trochu o něčem jiném, spíš se to dotýká amerického a kanadského školství, možná, že česká maminka se jí tolik nevěnuje, ale každopádně mě napadá otázka, jestli ten dar tří jazyků bude umět v dospělosti využít? Pevně doufám, že ano. Kdybych měla možnost sbalit teď děti a na rok s nimi odjet do anglicky mluvící země, tak bych neváhala. Není to sice tolik jako zahraniční tatínek, ale k osvojení jazyka by to určitě přispělo. Takže fandím všem dvoj a vícejazyčným dětem a držím palce, ať se jim případné mnou zmiňované problémy vyhýbají. Ahoj Šárka
 magdalena jeden syn adam 
  • 

Re: Dvojjazyčné rodiny 

(20.3.2000 23:35:15)
moj syn adamko ma 3 roky a vyrasta v trojjazycnom prostredi doma sa rozpravame po slovensky ,madarsky a tiez po anglicky. nerobi mu to vobec problemy.ked ideme ku starym rodicom s dedkom rozprava po madarsky a s babickou po slovensky.od narodenia sme ho viedli k tomu ze zijeme v jazykovo zmiesanom prostredi takze nema na vyber.musel sa aj sam trochu prisposobit ze ked mama rozprava po anglicky s priatelkou nemoze zaroven naraz hovorit s nim po madarsky.je velmi sikovny a ucenlivy snazi sa vynajst v kazdej situacii.drzim sa porekadla kolko jazykov ovladas tolko krat si clovek.treba s dietatom komunikovat v kazdej situacii v kazdom jazyku ktory ovladate.oplati sa to.
 magdalena jeden syn adam 
  • 

Re: Dvojjazyčné rodiny 

(20.3.2000 23:35:17)
moj syn adamko ma 3 roky a vyrasta v trojjazycnom prostredi doma sa rozpravame po slovensky ,madarsky a tiez po anglicky. nerobi mu to vobec problemy.ked ideme ku starym rodicom s dedkom rozprava po madarsky a s babickou po slovensky.od narodenia sme ho viedli k tomu ze zijeme v jazykovo zmiesanom prostredi takze nema na vyber.musel sa aj sam trochu prisposobit ze ked mama rozprava po anglicky s priatelkou nemoze zaroven naraz hovorit s nim po madarsky.je velmi sikovny a ucenlivy snazi sa vynajst v kazdej situacii.drzim sa porekadla kolko jazykov ovladas tolko krat si clovek.treba s dietatom komunikovat v kazdej situacii v kazdom jazyku ktory ovladate.oplati sa to.
 Michaela, Rumunsko 
  • 

Re: Dvojjazyčné rodiny 

(21.3.2000 11:53:14)
Velice mně zaujalo, to co jste napsala. Mám podobný problém s mým tři a půl letým synem. Manžel je rumun a doma se mluví převážně rumunsky. Akorát moje matka na dítě mluvila od začátku česky, takže si náš syn zvykl, že babička mluví jinak (on tomu říká anglicky), ale když s ním začnu mluvit česky já, tak se chechtá a připadá mu to srandovní. Nezdálo se mi ale, že by začal něják pozdě mluvit, nebo že by mu to něják vadilo, že slyší dvě řeči.
Četla jsem článek v jednom rumunském časopise, že se na dítě má mluvit jednou řečí, protože stejně když vidí, že umíte i tu druhou, tak Vám odpoví v řeči, která je mu bližší. Můj syn rozumí česky asi tak na 60 procent a to mně zatím velice mrzí. Ale když slyší kolem sebe jen tu rumunštinu...
Letos bych chtěla jet za tetou do Brna a být tam alespoň měsíc, aby si Andrýsek zvykl i na češtinu.
Strašně by mně mrzelo, kdyby se česky nenaučil.
Já jsem v Rumunsku vyrůstala, ale protože matka je češka a byla s námi doma, mám dva mateřské jazyky: češtinu a rumunštinu.
 Jani, 5letá dcera 
  • 

Re: Dvojjazyčné rodiny 

(22.3.2000 18:35:57)
Ahoj,
já jsem Češka a můj manžel Rakušan. Střídavě žijeme v Česku a Rakousku. V naší rodině se po začátku mluvilo anglicky, protože já jsem německy neuměla. I pro nás byl problém jak vlastně v budoucnu budou mluvit naše děti. Ale všechno se tak nějak vyřešilo samo. Naše Melanie bez problémů hovoří oběma jazyky a to na takové úrovni, že je schopna se mnou mluvit česky a pokud se v ten stejný okamžik na něco zeptá tatínek či babička německy absolutně bez problému "přehodí" jak já říkám "svoji vlnu" a odpovídá německy. Její jazykové znalosti jsou na takové úrovni, že u nás dochází k takovým kuriozitám, že 5ti leté dítě je schopné mě opozornit na moji chybu v němčině se slovy "Maminko to se ale neříká tak, ale takhle".
S manželem jsme už deset let takže si myslím, že moje němčina není na špatné úrovni. Nejzajímavější ale je, že dcerka má téměř vždycky pravdu.Musím konstatovat, že mám vskutku dobrého učitele na případné nedostatky a doučování si nemusím schánět.
Ahoj, Jani
 Eugen trijazycne deti 
  • 

Re: Dvojjazyčné rodiny 

(30.3.2000 20:30:25)
Mame dve deti syn bude mit za mesic 6 let, dcera mela v breznu 2 roky.
Dcera ted sice rozumi cesky, slovensky a nemecky ale mimo mama, tata nejni ochotna nic jineho rici.
Syn se narodil v Nemecku a zijeme v Nemecku. Doma mluvime Slovensky. My sme to resili nasledovne:
Detem manzelka pravidelne cte ceske , nemecke a slovenske pohadky.
Syn z pocatku mel taky problemy, ze neumel promluvit poradne v zadne reci.
Pak chodil 3 mesice do slovenske skolky.
Ted dva roky chodi do nemecke skolky a pritom od zari 1999 navstevuje 1 tridu v Cechach.
Dnes byl u zapisu do prvni tridy v Nemecku. Pani ucitelce oznamil nemecky, ze uz umi cist, psat a pocitat, a ze bude pokracovat v druhe tride v Cechach. Nakonec se s pani ucitelkou dohodli, ze si dobrovolne bude chodit do nemecke skoly pro ukoly.
Navic ma doma sloveskou citanku.
K dnesnimu dni uz umi cist cesky slovensky a nemecky.
Na zaver: ze skoly jezdi do Nemecka sam vlakem, a protoze mu jeste nejni 6 let, tak zdarma.
 Jindra, syn 2.5r, dcera 1 týden 
  • 

Re: Dvojjazyčné rodiny 

(31.3.2000 11:42:35)
Závidím Vám, Vando, že ty dva jazyky jsou tak odlišné. Můj malý syn se mnou mluví více-méně česky, jinak plynnou slovenštinou. Doufám, že to později ve škole zvládne.

Pokud není společenské prostředí bilingvní, jako např. v Belgii, na jihu USA, v bývalém Československu nebo třeba za první republiky v Sudetech, obávám se, že není velká šance, aby dítě používalo oba jazyky stejně dobře.
 Vlado 
  • 

Re: Dvojjazyčné rodiny 

(19.10.2002 14:51:31)
Ahoj, tvoj prispevok z pred dvoch rokov. Ako to dopadlo. My ocakavame baby za 2 tyzdne a toto je jedna z nasich starosti...


Vlado, Dallas, GA

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.