| Pavel, jedna tříletá Sára | •
 |
(26.3.2001 7:14:56)
Přátelé,
netrápí Vás náhodou také přemlouvání, škemrání a později i pláč a vztekání nad nekoupeným děsně sladkým lízátkem, bombónem, či něčím podobným, co sice má (alespoň zpočátku) hodně zajímavý obal (později už ani to ne), ale vnitřek je jedna chemie a cukrové lepidlo...? Dokázali jste v této oblasti někdo dobít nějakého úspěchu? Ze začátku se dařilo vysvětlování o škodlivosti na zoubky, bříško, ale čím dál častěji to nějak míň a míň tomu dítěti stačí.
Tak co, kdy s cukrem a vervou do maličkého organismu?
Pavel
|
| Dana, kluci 6 a10 let | •
|
(26.3.2001 10:36:07)
Jednou za měsíc (třeba za odměnu) trocha chemie nikoho nezabije.
Co se vynucování si řevem - od útlého věku praktikuji výchovný postup "kombinace Makarenka s Frištenským". Nemůžu ovšem zaručit obecnou platnost této metody :-)
|
| Majka | •
|
(26.3.2001 11:42:38)
Milý Pavle,
opravdu Tě obdivuji, pokud Tvé dítě dostává sladkost pouze jednou za měsíc. Jak jste to dokázali?Můžeš mi objasnit "metodu-kombinace Makarenko-Frištejnský"?
Snažím se synovi kupovat bonbony bez cukru a sladkosti samozřejmě omezovat na minimum, ale skoro každý den něco malého vymámí.
Díky za odpověď
Majka
|
| Majka | •
|
(27.3.2001 8:13:33)
Omlouvám se, předchozí dotaz byl směrován ne na Pavla, ale na samozřejmě na Danu (kluci 6 a 10 let), která uplatňuje výše zmíněnou mně záhadnou metodu.
|
| Dana, kluci 6 a 10 let | •
|
(6.4.2001 8:49:28)
Majko,
Makarenko byl sovetsky pedagog, zatimco Fristensky znamy prvorepublikovy zapasnik. Takze tato metoda znamena, ze pokud diteti vysvetlim, ze sladkost z NEJAKYCH pricin nebude (Makarenko) a ono se zacne vztekat, oznamim mu, ze dostane na zadek a pokud neprestane, vyhruzku splnim (Fristensky).
|
|
|
| Dana, Pepík 5, Honzík 1/2 | •
|
(27.3.2001 22:02:03)
Proč si myslíš, že bonbony bez cukru jsou zdravější než ty s ním? To je jen víc chemie, ne?
Dana
|
| Irena | •
|
(27.3.2001 23:39:48)
bez cukru znamená s cukrem hroznovým, takže zcela přírodním a nezávadným. Nic proti sladkostem. Až budete držet své tříleté dítě na křesle u zubaře a dívat se jak mu vyvrtávají zkažené zuby, tak možná na lízátka a bonbony změníte názor.
Mé dceři se po bonbonech a lízátkách (ve školce) takhle zkazily zuby.
Pravda, všichni jsme přežili dětství plné sladkostí, ale např. já mám již od ZŠ všechny zuby zkažené, čehož bych chtěla svoje dítě ušetřit.
|
|
| Majka | •
|
(28.3.2001 11:25:03)
Milá Dano,
když už mé dítě musí mít bonbony,tak alespoň aby byly z hroznového cukru nebo se sorbitolem, aby neškodily zoubkům.Žvýkačky, které mu dávám, jsou také bez cukru, ty s cukrem má zakázané.Ty nedáváš dítěti po sladkostech žvýkačky, protože obsahují chemii?Z nutného zla tak vybírám alespoň přijatelnou možnost.
Majka
|
|
|
|
|
| Kateřina (Markétka 3,5 roku) | •
|
(26.3.2001 12:01:37)
Taky jsem řešila problém, jak se sladkostmi. Znala jsem maminku, jejíž holčička ještě ve 2,5 letech neznala čokoládu. Jak se jí to podařilo, nevím, protože moje dítě navzdory mým snahám a předsevzetím poznalo čokoládu u jiných dětí na pískovišti a byl konec. Ale aspoň se snažím ty nejškodlivější sladkosti omezit na nutné minimum (jednou, dvakrát za rok na pouti - tam bych odřeknutí cukrové vaty považovala za přehnané) a sladkosti, které občas dáváme za odměnu, jsou nejčastěji müsli tyčinky, rozinky, občas nějaká oplatka a čokoládu co nejmíň. Někdy jako sladkost poslouží třeba ochucené cereálie nezalité mlékem. Vím, že je to trochu zjednodušené, ale co všechny ty Vitacity a šumáky za našeho dětství?
|
|
| Zuzana,32 let,syn 8 let | •
|
(27.3.2001 7:44:04)
Myslím,že 1 lízátko denně ještě nikomu neuškodilo.Pokud dítě jí ostatní jídlo normálně bez problémů,nevidím důvod proč mu nedat nějakou mlsku.Pochybuji o tom,že by malé dítě snědlo celou čokoládu na posezení.A nahrazovat sladkosti nějakými cereáliemi,to se mi taky moc nelíbí.Pokud to dítěti chutná,tak jo,ale pokud to nemá rádo...Zkuste si nahradit maso sojovým masem,jenom proto,že je to prý zdravějčí,ale vám to nechutná a nejste na to zvyklí.Nakonec zavzpomínejme na sebe,jak jsme milovali sladkosti(stejně tak jako naše děti)a zakazovali nám je naši rodiče?A chemie a nevím co všechno v jídle?No to by jsme zachvíli nejedli vůbec nic!
|
| Kateřina (Markétka 3,5 roku) | •
|
(27.3.2001 10:12:03)
Dano, já si taky nemyslím, že každý den nějaká sladkost není žádná tragédie. Na druhou stranu vím, že čokoláda (o celé tabulce jsem nenapsala ani slovo) není zrovna ideální - pokud vím, je návyková a konec konců mnoho žen si život bez čokolády neumí představit, což plně chápu. Budeš se divit, ale ochucené cereální kuličky mému dítěti chutnají, müsli tyčinky taky a já jsem tomu ráda. Odpovídala jsem Pavlovi na jeho otázku a snažila jsem se mu navrhnout nějakou možnost, jak dítěti neodpírat sladkost a přitom být klidný, že ho necpu umělými barvivy, příchutěmi, aroma. Rozhodně bych svému dítěti nediktovala, co mu má chutnat. Od doby, kdy jsme přestali s kojeneckou stravou, se snažím o pokud možno zdravý jídelníček, samozřejmě v mezích normy. Sojové maso sice máme zřídka, ale když můžu nahradit knedlíky rýží, proč ne? Když můžu místo lentilek koupit bonbonky z hroznového cukru, proč ne? Ostatně, co člověk, to názor, ne? Zdraví Kateřina
|
| Zuzana,32 let,syn 8 let | •
|
(27.3.2001 10:26:51)
Ahoj Katko,
jistěže co člověk, to názor,proto tady ta diskuze taky je,ne?Vyjádřila jsem taky svůj názor,tak se proto nemusíš zlobit.Já osobně mám taky musli tyčinky ráda,když budou dítěti chutnat,tak proč ne?Ale když bude chtít radši čokoládu,tak já bych mu ji dala.Ostatně moje odpověď nebyla přímo na tvůj přízpěvek,byla všeobecně.Všeobecně o sladkostech,cereáliiích,o sojovém masu,a tak.
|
| Kateřina (Markétka 3,5 roku) | •
|
(27.3.2001 11:34:14)
Ahoj Zuzo, já se vůbec nezlobím, zaplaťpánbůh za každou diskusi a za každý názor a vpodstatě s Tebou souhlasím. To je holt problém toho psaného slova... Ahoj K.
|
|
|
|
|
|
| Katka, Mářa 5m. | •
|
(27.3.2001 23:27:41)
No, mě smlouvání s mojí milou ratolestí o vhodnosti a nevhodnosti sladkostí teprve čeká, ale velice dobře si pamatuji svoji velikou lásku ke sladkostem. Barevné limonády, čokolády, sušenky atd. byly na denním pořádku a bylo naprosto zbytečné jakékoliv argumenty, že je to nezdravé. Nejraději jsem měla tzv. benátové tyčinky. Ještě při studijích to byla téměř moje jediná potrava při zkouškových obdobích .... A pak najednou mě chuť na sladkosti přešla. Přežila jsem to ve zdraví, zuby mám v pořádku a tlustá nejsem.
Nicméně se budu snažit, aby Mářa sladkosti moc nejedla, jen nevím, jak to udělám.
Katka
|
|
| Pavel, tříletá Sára | •
|
(28.3.2001 9:45:49)
Dámy,
mnohokrát Vám děkuji, že jste se tak rozpovídaly na toto téma. Jsem vcelku samolibě potěšen, že nikdo nějak zvlášť neodolá lákadlu sladkostí. Nicméně si myslím, že jeden kus "kvalitní" sladkosti (1 čtvereček čokolády, 2lentilky, nebo podobné) jako odměna, či třeba po snídani, před mytím zubů by při normálním stravování (zelenina, ovoce, ovocné šťávy, rýže, mléčné jogurty, sem tam maso, celozrnné těstoviny) asi neškodí výrazněji, než psychycký tlak na dítě v případě jejícho odmítání. Když se k tomu ještě, třeba jednou za týden, přidá trocha hroznového cukru (bonbon, lízátko), tak to človíček taky ustojí. Horší je, když zafunguje reklama a propagace obalem a chuť človíčka pokračuje dál a začíná chtít tvrdé cukrové lízátka a bombony. Tam dost řeším otázku, co je vlastně ve věci - je-li to ten obal, nebo chuť, nebo jen to, že dostane co chce. Ta nejistota pramení zejména v tom, že mě samotnému tyto věci nechutnají, tak se mi těžko posuzuje... Postupným pozorováním situací docházím k názoru, že to nebude chuť (většinou tu sladinu po chvíli vyplivne se slovy, že to je strašně sladké), ale že jde o to mít to, co někdo nechce aby mělo. A tomuto jezení sladkostí z principu bych chtěl zabránit... ale nevím jak.
Pavel
|
| Kateřina (Markétka 3,5 roku) | •
|
(28.3.2001 9:58:56)
Pavle, já jsem od útlého věku své dcery začala zavádět metodu, která spočívala v tom, že: pokud je puštěná televize, kdy se dítě dívá (doba před a po Kouzelné školce, Kostičkách, Večerníčku) a kdy je reklama směřována na děti, zvuk je vypnutý, přičemž máme starou TV bez ovladače a malá na ni nedosáhne. Když už náhodou běží zvuk při reklamách, naše dítě je zná pod pojmem "oblbovárny". Silné, ale účinné. A pokud po mně chce nějakou chemickou a přeslazenou cukrovinku v blýskavém obalu (čas od času jí to samozřejmě dopřeju), už velmi dobře chápe, když jí srozumitelně vysvětluju, co je "chemie", jak pracuje v našem těle a jak by jí mohla ublížit, kdyby se neprostřídala s relativně neškodnými sladkostmi. Navíc, jak už jsem psal dříve, hned jak do jejího života začaly patřit dobrůtky, ať už za odměnu nebo z jiného důvodu, byly to u nás doma dobrůtky "zdravé", které už jsem tu taky vyjmenovávala. Ahoj K.
|
| Zuzana,32 let,syn 8 let | •
|
(28.3.2001 10:30:33)
Kateřino,
jak jsi 3,5 letému dítěti vysvětlila co je "chemie"?A myslíš,že tvoje dítě opravdu ví co ji říkáš a co tim chceš vlastně říct? A opravdi jsi si jistá,že to co koupíš v obchodě s upozorněním,že to žádné "chemikálie" neobsahuje,tak že to je zdarvotně nezávadné?!Kupuješ domů k pití ochucené limonády?Jestli ano,tak se divim,protože ty obsahují ty samé "chemikálie" a sladidla,které jsou i v bonbonech nebo čokoládách.
|
| Kateřina (Markétka 3,5 roku) | •
|
(28.3.2001 11:10:17)
Ahoj Zuzano, čekala jsem, že se ozveš, a dočkala se. "Chemie" je pro dítě staré 3,5 roku velmi abstraktní pojem. V mém podání vystihuje něco, co by mělo být v jídle značně omezeno. Ochucené limonády nekupuji. Pijeme buď filtrovanou vodu (jediný studený nápoje, který Markétka spolehlivě vypije - nechutnají jí ani šťávy, ani džusy a sodovka ji "píchá v puse"), nebo balenou sycenou vodu (já a manžel). Jistěže prakticky všechno, co jíme, obsahuje nějaké chemikálie, někdy méně a někdy více škodlivé. Ale přece jenom si myslím, že např. rozinky v jogurtové polevě (což je, uznávám v podstatě "light" bílá čokoláda) jsou méně "chemické" než velmi barevné lentilky nebo želatinoví medvídci. Zdraví Tě Kateřina
|
| Zuzana,32 let,syn 8 let | •
|
(28.3.2001 12:42:57)
No dobře,tak jsem se zase ozvala,je to jenom diskuze,ne?Zeptám je ještě naposled.Zatím se ti třeba daří dodržovar zásady,které si si určila pro život,protože tvoje dcera je zatím většinou s tebou,s manželem,s babičkou,s lidmi,kteří mají třeba stejné zásady.Ale co když nastoupí do školky,nebo školy a spolužák bude mít narozeniny,či svátek a přinese bonbony a rozdá je dětem.Třeba jí nebou chutnat,ale co když jí zachutnají a ona příde domů s tím,že měla moc dobré bonbony či čokoládu a chce je koupit i domů?Co udělaáš potom?Touhle diskuzi nechci říct,že kupuju věškeré sladkosti a cpu je do svého syna.To vůbec,taky ho v tom omezuji,ale denně nějakou tu mlsku má.
Měj se hezky.
|
| Kateřina (Markétka 3,5 roku) | •
|
(28.3.2001 13:19:12)
Milá Zuzko, občasné setkání nás dvou na těcho stránkách je důkazem toho, že diskusi po internetu chybí sluchový vjem. Kdybychom to probíraly po telefonu, určitě bychom se na mnoha věcech shodly. Ale to jen na okraj. K Tvému dotazu: moje dcera chodí do školky od září 2000, od té doby tam několikrát byla příležitost si zamlsat (svátky, narozeniny, nový človíček ve třídě apod.). Krátce řečeno, dávala si to, co dotyčný spolužáček přinesl, většinou to byly nečokoládové bonbonky a celkem jí to chutnalo (i když nebyla nijak nadšená). Sama jí tyhle "standardní" sladkosti někdy zcela dobrovolně dopřávám. Tuším, že kdybych je striktně vyřazovala, vyvolala bych tím opačný efekt, než chci. Až bude školačka, jistě se bude chtít v lecčems přizpůsobit ostatním dětem, počítám s tím, ale zároveň vím, že od útlého dětství má pojem o tom, co je málo škodlivé a co víc. Zdravím Tě a upřímně se těším, až se zase "sejdeme". Kateřina
|
|
|
|
|
| Pavel, tříletá Sára | •
|
(28.3.2001 14:37:09)
Katuš, my naštěstí televizi nemáme, takže se záběr týká tisku (bohužel je to možná účinnější - v Pusíkovi, či Sluníčku, což považuji za extrémě pod pás), či přímo hezkého vzhledu na místě (v obchodě). Zkusím to ještě, podle tvé rady, ještě hlouběji vysvětlit, protože máme dítko "vysvětlovacího" typu, a tak to možná zabere.
P.
|
| Kateřina (Markétka 3,5 roku) | •
|
(28.3.2001 14:52:01)
Ty obaly, ty obaly, ach jo... S tím asi nic nezmůžeme, ale začínám zlehka našlapovat na půdu pokemonství (díky školce, kde se dítě podobnou hrůzností zákonitě infikuje - taky se s tím musíme nějak srovnat: "Pokemon se mi, Markétko, hrozně nelíbí), což je mnohem horší než reklama na sladkosti ve Sluníčku. Mimochodem pan šéfredaktor Krůta tam jednou vysvětloval, že bez reklamy se Sluníčko neobejde (Pusíka nekupujem) a že se v redakci snaží vybírat reklamu co nejméně škodlivou. Holt asi taky dělají, co můžou. Držím Ti palce, abys to Sárince dokázal vysvětlit, hlavně po ní nechtěj, aby zapomněla na sladkosti, tím bys určitě vyvolal opačnou reakci a budu ráda, když napíšeš, jak jsi uspěl. Ahoj K.
|
|
| Míša, syn 4 roky | •
|
(28.3.2001 15:28:37)
Ahoj Pavle,
u nás proti vymývání mozku reklamou nejlépe zabralo vysvětlení, že reklama se dělá jen na věci, které jsou hnusné a jinak by se neprodaly. Hodně nám v tomhle směru pomohly jedny nejmenované všudypřítomné jogurty - syn si je vyškemral, ochutnal lžičku a prohlásil je za "nepoživatelné".
Jinak se kvůli sladkostem taky moc nestresuju (myslím, že dětský organismus potřebuje i ten cukr), zavedla jsem několik pravidel a při jejich dodržování mám čisté svědomí. Za prvé nekupuju víc než jednu "dobrůtku" denně. Za druhé, sušenka se u nás trpí jako moučník, ale až na výjimky (cestování) nenahrazuje jídlo (svačinu). A za třetí se taky snažím nabídnout nějakou zdravější variantu (kupříkladu lízátko s hroznovým cukrem a vitamíny, co se prodává v lékárně).
Někdo tu zmiňoval "prospěšné" žvýkačky bez cukru, já si v jejich případě nejsem až tak jistá. Umělé sladidlo v nich je pěkně hnusná chemie, možná mnohem škodlivější, než cukr (ve Státech jsem alespoň před pěti lety viděla na žvýkačkách nápis "slazeno aspartamem, který způsobuje rakovinu pokusných zvířat").
|
| Hanka, 2 malé holky (1 + 4 roky) | •
|
(28.3.2001 16:30:52)
Ahoj Míšo,
myslím, že v tom tvém vysvětlení reklamy je jeden háček - prostě není pravda, že vše v nich je hnusné a jinak by se to neprodalo. A tvůj syn na to jednou přijde a může na tuhle lež zareagovat dost špatně.
My se pokoušíme říkat, že NE VŠECHNO je dobré, a u těch reklam tvrdících, že něco je děsně zdravé (Danone a tak) vysvětlovat, že jsou i věci mnohem zdravější. A že ne všechno každému chutná (jako dobrý příklad nám posloužily EXTRA VELKÉ KOUSKY OVOCE, které má dcera v jogurtu upřímně nesnáší)...
Jinak, se sladkostmi máme dobrou zkušenost - nikdy jsme je moc nenabízeli, nikdy neodpírali. Dcerka si suší čokoládovou figurku třeba měsíc, než si na ni vzpomene (já mezitím šílím po večerech mlsnotou a obcházím tu figurku se slinami od úst kanoucími) - mezitím sice vyloudí 2 - 3 kindervajíčka, ale když si chce zamlsat, loudí ze mě jablko.
Jediné, co mě štve, je její postoj k jogurtům apod. Nechce bílé, nechce ovocné, bere jen čokoládovou či vanilkovou příchuť.
|
| Míša, syn 4 roky | •
|
(28.3.2001 22:01:26)
Ahoj Hanko,
Junior už pochopitelně zjistil, že ne všechno, co zná z reklamy je úplně fuj (a že třeba některé čokolády nebo sýry jsou vyloženě mňam). A nezdá se, že by měl nějaké trauma z toho, že jsme mu "lhali". Po pravdě řečeno jsme ten zjednodušený výklad reklamy používali v době, kdy byl menší a měl sklony k černo-bílému chápání světa. Dneska už je docela rozumný (teda jak kdy) a na reklamy se dívá jako na večerníčka (pohádky jsou to pěkné, ale přece jim nebudeme hned věřit).
Jinak Tě obdivuju, že dokážeš kolem dcerou zapomenuté čokoládové figurky jen chodit. My jsme tak krkavčí rodiče, že občas čokoládku zlikvidujeme, zatímco dítko spí (a ráno pak pochopitelně tajně běžíme pro náhradu).
|
|
|
|
|
|
| Marcela s Vandou 10,5 měs. | •
|
(28.3.2001 13:11:50)
Dcera je ještě ve věku, kdy tyhle problémy neřešíme, ale je pravda, že už i obaly hodně dělají své. Všiměte si, jak je to v regálu se sladkostmi barevné. Už teď, ve chvíli, kdy z toho nemá rozum, se dcera při nákupu po těhle obalech natahuje a chce je. Reklama už je všude a moc dobře se ví, co je účinné.
Myslím že se sladkostem v budoucnu nevyhnu, ale jde o rozumnou míru. Rozhodně u nás nebude např. k snídani čokoláda (to není momentální nápad - takové případy u ani ne u tříletých dětí znám).
Bombón od kamarádů ve škole by mi asi nevadil, ale doma bych hlídala jejich množství, případně bych se snažila nabídnout pro mě přijatelnější náhradu. Bez psychického tlaku, ale myslím, že pokud dítě dostane základy už odmala, později to bude znát. Netvrdím že nebude jíst sladké, ale po nějaké "zajížděcí" době by se mohlo vrátit k osvědčeným chutím.
Ale také je možné, že tu vlastně mluvím z cesty. Každopádně je jasné, že to jednou zjistím.
|
|
|
| Lída, syn 22m | •
|
(28.3.2001 16:09:41)
Zatím jsme tenhle problém řešit nemuseli, mlsky ještě neochutnal, takže po nich netouží. Jedinou výjimkou je granko na posypání kaše. Nepochybuju, že nás to nemine a bude to tvrdé. Já sama si neumím den bez čokolády představit :-)
Četla jsem jen rady stomatologů. Snad ve skandinávských zemích zkusili osvětou zavést „sladké soboty“. Sladkosti se dětem kupují průběžně, ale sníst si je děti můžou až např. v sobotu dopoledne. Všechny. Po obědě si vyčistí zuby a – z hlediska stomatologů – je vystaráno. Prý to velmi zlepšilo stav dětských zubů, ale chápu, že ne každé dítě na takovou hru přistoupí.
|
|
| Martina, Andulka 15m | •
|
(28.3.2001 21:25:00)
Se sladkostmi u dětí ještě nemám moc vlastních zkušeností, i když naše patnáctiměsíční pacholátko si už uprostřed zeleninového oběda také umí neomylně ukázat na skříňku, odkud sem tam vytáhneme piškotek:-) Takže k dobru přidávám jen to, co jsem kolem sebe odpozorovala, a své vlastní, zkušenostmi dosud nepodložené názory.
Naši známí ve sladkostech praktikují jistý řád, tzn. děti vědí, kdy mohou dostat a kdy ne. Mimo jiné mají děti dvakrát týdně dovoleno si ve školní jídelně, kterou provozuje Eurest, koupit na kartu nějaký mls. Zavedená pravidla rodiče porušují spíše méně než více.
Jiná kamarádka se nákupu sladkostí zuby nehty nebrání, ale spojí to s nějakou překážkou, aby to pro dítko nebylo tak snadné a muselo se chvíli na dobrotu těšit, obvykle se slovy: „Ano, ale sníš si to až doma (až po obědě, rozdělíš se s…, vyčistíš si potom zuby apod.).“
Ještě si vzpomínám na jednu černošskou maminku z amerického supermarketu. Její dítko se začalo dožadovat nějakých sladkostí. Chvíli odmítala, pak z dlouhatánského regálu s bonbóny vytáhla tři sáčky a nechala potomka, aby si jeden z nich vybral. Synek se začal vztekat a chtěl všechny tři. Mezi regály se ozývalo: „Kompromis! Musíš se naučit, co je to kompromis!“ (K pokladně nakonec odcházeli s dvěma pytlíky.) Takže rodičové, bude to chtít nějaký KOMPROMIS.
A vzpomeňte si na své dětství. Myslím, že démonizace sladkostí nadělá víc škody než užitku. Psychologové se shodují na tom, že pěkně vychutnané vepřoknedlozelo napáchá podstatně méně škod než ve stresu a s nechutí snědený makrobiotický talíř. Zdravý život není jen zdravá strava, ale i schopnost občas si dopřát drobné radosti a dokonale si je vychutnat. Pytlík bonbónů smlsaný s kamarády k radostnému dětství určitě patří.
Martina
|
|
| Šárka, syn skoro 10 let | •
|
(29.3.2001 8:35:43)
Malá poznámka k "cukrům" ve sladkostech:
Hroznový cukr je název pro glukózu. Cukr řepný nebo třtinový(to, co koupíme jako krupici, moučku,....) je tzv. sacharóza, která je tvořena z glukózy a fruktózy a na tyto dvě složky se v organismu stěpí.
Med obsahuje glukózu a fruktózu.Čili v medu je (pokud jde o cukry) totéž co v cukru řepném a třtinovém, hroznový cukr je tvořen jednou z komponent tvořících sacharózu.
Metabolismus (trávení) glukózy a fruktózy probíhá v organismu stejně, ať se do těla tyto monosacharidy dostaly z čisté glukózy, sacharózy, z medu nebo třeba ze škrobu v chlebě či pudingu.
Na zubech se vytvoří stejný povlak, ať cucáme lízátko oslazené obyčejným řepným cukrem nebo cukrem hroznovým. Energetický zisk z glukózy a z fruktózy a sacharózy je (po přepočtu na jednotku monosacharidu) stejný. Takže sacharóza není o nic škodlivější (nebo zdravější) než cukr hroznový.
Nezapomínejme ovšem (pokud nejde jen o zuby, ale o tloustnutí), že různé řezy a tyčinky obsahují vysoký podíl tuků. Takže takové dvě tatranky na výletě nám nahradí (pouze ale z energetického hlediska) slušně výživný oběd.
|
| Marcela | •
|
(29.3.2001 12:40:10)
Problém výběru - sacharóza versus glukóza je podle mého názoru kousek jinde, než psala Šárka. Jak už napsala sacharóza je polysacharid, kdežto glukóza monosacharid. Složité cukry musí organismus štěpit - což, zvlášť pro miminka, může být složité. Proto je pro miminka výhodnější glukóza - rychlý zdroj energie bez zatěžování organismu štěpením. Fruktóza se malým miminkům nedoporučuje.
|
| Šárka, syn skoro 10 | •
|
(3.4.2001 15:51:35)
Sacharoza není polysacharid (a nikdy jsem to netvrdila), ale disacharid - její molekula je tvořena z jedné glukózové jednotky a z jedné fruktózové jednotky. Takže toho štěpení na tvorbu základních cukerných jednotek z jedné molekuly sacharózy moc není (jedna kovalentní vazba, ne neobvyklá v zásobních polysacharidech živočichů, na niž jsou i lidé dobře enzymaticky vybaveni, kromě toho sacharoza se štěpí na podjednotky i zředěnými kyselami, takže kyselé prostředí žaludku udělá své).
Můj komentář se netýkal ani v nejmenším miminek - o těch se přece v diskuzi o mlsání nemluvilo.
Chtela jsem jen upozornit, že nejsou "zdravé" glukózové mlsky a "škodlivé" mlsky s řepným cukrem. Jsou to prostě oboje dobrůtky, které v nadbytku budou škodlivé vždy, jako ostatně cokoliv.
|
| Pavel (tříletá Sára) | •
|
(4.4.2001 5:39:27)
Šárko,
opravdu je to s těmi glukózovými a sacharózovými sladkostmi tak stejné (z hlediska "škodlivosti")?
Není tam přece jen nějaký rozdíl?
Pavel
|
| Marcela | •
|
(6.4.2001 12:16:35)
V prvé řadě se omlouvám za chybu v předchozím příspěvku, dík za upozornění.
Připojuji velmi zkráceně část o cukrech uvedenou v knize dr. Fořta Zdravá výživa pro děti:
- všechny druhy cukrů jsou pro organismus důležité
- jednoduché cukry spálí organismus hned, u škrobů (polysacharidy) to trvá déle
- výhodné je použít kombinaci jednoduchých cukrů a škrobů
- kombinace škrobů s větším množstvím bílkovin zpomaluje trávení
- disacharidy mohou vést k zubnímu kazu a obezitě - naopak je vhodné používat glukózu popř. med
- glukóza by se ke slazení měla používat alespoň do tří let
- fruktóza by se naopak alespoň do šesti let používat ke slazení neměla
|
| Stáňa(40)+Ondra(7) | •
|
(6.4.2001 12:53:03)
Ahoj Marcelo,
nejsem sice odborník, ale tvrzení o tom, že z hlediska obezity je glukóza vhodnější něž řepný cukr (sacharóza) mi přijde diskutabilní. Energetická hodnota cukru je 1666 kJ na 100 g, u cukru hroznového 1617 kJ na 100g (vycházím z tabulek vydaných společností STOB v r. 1996), což je podle mne zanedbatelný rozdíl. Z tohoto hlediska vychází o malinko lepší (ale zase ne výrazně o moc) med (1377 kJ na 100 g).
Pokud jde o vztah k zubnímu kazu, četla jsem v několika článcích varování před vlivem medu na zoubky. Pravda, bylo to v souvislosti s podávání pití z lahve před spaním a v noci (tam je podle mne špatně všechno přislazované), ale dojem, že by byl ze „zubařského“ hlediska med lepší než cukr, jsem z toho nenabyla.
|
|
|
| Šárka, syn skoro 10 let | •
|
(6.4.2001 16:15:35)
Milý Pavle (s tříletou Sárou),
sacharidy pro nás nejsou v principu škodlivé, naopak jsou organismem využívány jako pohotový zdroj energie - v krvi máme určitou hladinu glukózy, která je rozváděna po těle, aby mohl pracovat mozek, abychom se mohli rychle rozběhnout... Co se stane, když prudce klesne hladina cukru v krvi, znají bohužel mnozí pacienti s cukrovkou, kteří zažili hypoglykemický šok.
Když sacharidů přijímáme "akorát", tělo si dělá jen takové příruční zásoby ve formě polysacharidů, z nichž část zase spotřebuje do dalšího příjmu (jídla). Sacharidy přijímáme normálně v ovoci, v pečivu,...
Pokud ale příjem přeháníme, tělo si nadbytek ukládá ve "skladnější" formě, jako tuky, protože metabolické dráhy základních živin jsou propojeny.
Naopak, pokud organismus nedostává dostatek energie, začne odbourávat to, co je k dispozici. Nejdříve zásobní polysacharidy, pak tuky a při dlouhodobém hladovění i aminokyseliny (to se projeví úbytkem svalové hmoty). To vše zase umožňuje to propojejí metabolických drah (tedy tvorby a odbourávání) jednotlivých živin v organismu.
Takže cukry jsou velmi užitečné a mají ve výživě své místo, ale jak už jsem jednou napsala, nesmí jich být moc.
Pokud jde o kažení zubů, tam svou roli hraje spíše kyselost prostředí kolem zubů, která je příjemná organismům odpovědným za ničeni zubní skloviny (zubní kaz). Takže bonbón, lízátko, tatranka, stejně jako jablko či pomeranč jsou z tohoto hlediska ve vytváření vhodného prostředí pro zubní kaz podobné. Jistě jste si všiml, že všechny zubní pasty mají takovou mírňoulince alkalickou (zásaditou - tj. opak kyselé) příchuť. To právě proto, aby při čištění zůbů bylo - kromě mechanického odstranění zbytků jídla - i takzvaně neutralizováno kyselé prostředí, které se na zubech a mezi nimi tvoří (díky reakcím, jimiž je strava trávena už v ústní dutině) po každém jídle. Proto se také doporučuje čistit si zuby po každém jídle - no asi ano, ale i tady bych nepropadala panice, když si dám oběd v restauraci a nemám si honem kde vyčistit zuby.
Mějte se hezky.
|
|
|
|
|
|
| Pavel, tříletá Sára) | •
|
(2.4.2001 8:17:21)
Vážené dámy,
moc Vám všem děkuji za všechny Vaše názory a přeji hodně štěstí v uplatňování neškodlivého oslazování života u svých dítek.
Pavel
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)