| Tereza, 25, zatím bez ... | •
 |
(5.3.2001 6:51:32)
Ahoj všichni!
Potřebuju se vás na něco zeptat. Ale nejdřív napíšu, že je mi 25, a plánujeme v blízké budoucnosti (tím myslím 1-2 roky) založení rodiny. Tohle rozhodnutí je staré pár dní. Takže dobírám poslední prášky, a chci se dát do pořádku
jak nejlíp budu umnět - ještě před tím, než se o to vůbec budem pokoušet. A snad bude všechno v pořádku...ale tím se teď zabývat nechci, na to je ještě dost času.
Čím víc o tom mém budoucím těhotenství přemyšlím, začíná mě trápit jedna věc: vím že budu muset taky přestat kouřit... a já nevím, jestli to dokážu.
Jestli se mi do něčeho nechce, tak je to právě toto. Kouřím asi 10-15 denně, což není tak hrozný, ale horší je, že kouřím opravdu ráda.
Chápu, že to pro někoho bude znít hrozně, a nad obavami tohoto typu mávnou rukou - jenže otázky typu: chceš mít zdravý dítě nebo svý cigára ? nejsou moc fér....já ještě žádný dítě nemám.
Ale opravdu bych ho chtěla, chtěla bych rodinu a "ten nudný a stereotypní family life" - jak o tom s jistým despektem mluví pár mých stejně starých, ale svobodných kolegyň.
Opravdu chci udělat všechno nejlíp jak nejlíp budu umět - a snad se ani ničeho nebojím - kromě sebe samotné (viz má vášeň kuřácká...)
Tak mě napadlo - třeba si to přečte nějaká jiná "Tereza" - ovšem ta už bude mít tohle všechno úspěšně za sebou a řekne mi, že ........
Díky !
Terka
|
| Klára, 32, dvojčata | •
|
(5.3.2001 7:57:03)
Ahoj Terez!
...rozumím tomu co tady píšeš, prošla jsem totiž tím samým.
A chci tě uklidnit - ač se ti to zdá jako nemožné a já cítím, že se toho trošku bojíš - pokud to opravdu chceš - přestaneš ze dne den, z minuty na minutu.
Čekala jsem na své děti opravdu dlouho. Až jsem už skoro všechno vzdala a hodila celý to "dělání dětí" za hlavu, jednoho dne jsem začala mít takový zvláštní pocit...No nebudu unavovat detaily, jen napíšu že jsem si dělala test doma. Než se udělá, řekla jsem si že si ještě zakouřím - a jestli tam bude plus - že to bude moje poslední.
Málem jsem dostala infarkt, když tam opravdu bylo plus jak vyšitý.
Moje radost byla větší než já a nějaké moje potřeby či vášně (a jako že kouření bylo jedním z nich). Od té doby už jsem prostě nekouřila a kupodivu to nebyl vůbec žádný problém.
Neboj se ničeho, uvidíš že jako mamina zvládneš ještě mnohem "těžší" věci...je to tak dělaný!
Držím palce, ať vám všechno vyjde!
Klára
|
|
| Helena, dva kluci | •
|
(5.3.2001 8:39:04)
Mila Terezko, tvoje touha a obavy jsou moc mile. Ver, ze neni mnoho budoucich maminek, ktere by takhle hezky a mile planovaly miminko. Vim, ze sis vedoma, ze koureni opravdu primo ohrozuje tve dite. A to uz ted. Presna polovina tveho miminka uz u tebe ve vajecniku ceka ! A dehet tomu vajicku nedela dobre uz ted. Nevim, jak se odnaucit kourit, nikdy jsem nastesti nezacala. Mam slabou vuli, proto rikam nastesti, nevim, jestli bych dokazala prestat.
Ale chci se s tebou podelit o zkusenost s jinym zlozvykem, kteremu jsem propadla. A to je piti kavy. Nikdy jsem kavu nepila. A to ani na vysoke skole, kdyz vsichni okolo chodili hromadne na kafe. Byla jsem tak trochu mimo tuhle partu.Pak jsem po detech nastoupila do zamestnani a zacalo to. Jsem urednice,pracuju na velkem urade,je tu dost prace a velike stridani lidi. A ja jsem zjistila, ze ty kkavove dychanky , kterych se nezucastnim, me vyrazuji z kolektivu.A tak jsem zacala pit kafe taky. Znas to : "A ty si nedas?" " No, jo, tak mi taky udelejte." A byla jsem najednou soucasti kavovych dychanku, kde se probere vsechno mozne .Ale mimo praci jsem kafe nepila. Az jednou doma, byla jsem od rana v sobotu zaprazena u plotny, pracky, deti atd. a pak jsem dostala chut si sednout. NO a jako duvod se mi hodilo : TED VSEHO NECHAM ,UVARIM SI KAFE U BUDU SEDET.
A V PRACI JSEM ZJISTILA, ZE DUVODEM PRO PITI KAFE NENI CHUT NA KAFE, ALE CHUT SI POKECAT.
A jak jsem ted cetla tvuj dopis, tvuj strach ,ze se nedokazes zbavit koureni, ze ti to chutna , napadlo me, jestli si cigaretou nezduvodnujes to, ze mas duvod se treba zastavit, dat nohy na stul,odpocinout si,popovidat si s nekym, treba ta cigareta neni az tak ten duvod, proc rada kouris. Mozna je to stejne, jako u me s tim kafem . Zkus se par dni pozorovat, v jake situaci kouris, kdy nejvic mas chut si zapalit, kdyz, tak si to napis , kdy, s kym, jakou mas pri tom naladu ... Moc bych ti prala , aby cigareta pro tebe co nejdriv ztratila vyznam ,a nasla sis nejakou jinou, mene jedovatou zalibu. A az se ti miminko narodi, pozdravuj ho. Helena.
P.S. Pokud se ti podari prestat kourit,mas muj hluboky obdiv.
|
| Tereza, 25, zatím bez... | •
|
(5.3.2001 12:32:23)
Helenko, ty jsi mě opravdu příjemně překvapila....Já už totiž ve spojitosti s mým kouřením slyším poslední dobou jen samé zhnusení a reakce plné odporu, jako kdyby to, že kouřím byla známkou jakési mé vady neslučitelné se životem, či minimálně osobního nedostatku, který je neomluvitelný....Když jsem psala ráno svůj přispěvek, čekala jsem vlastně vesměs reakce tohoto typu – těch co nikdy nekouřili, nebo těch co už nekouří – na každý pád těch dokonalejších než já... takže díky holky...
Jasně že vím, co dělám, a že to není zrovna chválihodné. A že si ničím zdraví atd atd.
Taky už mám první strategii a myslím to vážně vážně, že přestanu. A to i kdybych neplánovala mrňouse.....já jen že cítím, že to je konečně ta správná a silná motivace, která mě podrží, když budu padat dolů....a jakože budu, jsem taky jen „slabá žena“ :-))
Potěšila mě i Klára, to jsem přesně potřebovala slyšet – myslela jsem si že to tak nějak musí fungovat, určitě nejsem jediná holka, co kouří a co (dá-li Bůh) bude mít mimčo..... Kolikrát už jsem o tom přemýšlela, jak to ty holky „udělaly“..... A vida, ona Příroda na to má asi své zvláštní prostředky....o kterých zatím ani netuším....
Ale nechávat to na Přírodě mi přece jen přijde takové alibistické – a vlastně jako ztráta času.
Docela bych uvítala pár vašich vlastních zkušeností, jak se to povedlo vám – i bez tlaku „okolností“.....
Já vím, že jsme každá jiná, a žijeme jinak ..... ale v podstatě jsme přece stejné, ne?
Díky už TEĎ,
Terka
|
|
|
| Tereza | •
|
(5.3.2001 11:02:33)
Ahoj Terezo,
jsem taky Tereza, akorat manžela ani dítě nemám. Ale třeba ti přijde vhod moje zkušenost s kouřením. Kouřila jsem jednu dobu, asi tak podobně jako ty, okolo deseti denně, z toho většinu večer a s velkou chutí. Myslím, že nejdřív šlo o takové to společenské kouření a manipulační návyk, později jsem si zvykla a moc mi to chutnalo.
Jednou jsem ale měla příležitost vidět tchýni své kamarádky, je jí asi padesát, jak se ráno v noční košili potácí z postele a jde si s chrchláním zapálit první ranní....
Dala jsem jí zbytek svých cigaret a rozhodla jsem se, ne, že totálně přestanu kouřit, ale že si cigarety nebudu kupovat. Což jsem dodržela. Asi tak tři dny mi bylo děsně, hlavně jsem byla hrozně nervózní, myslím, že to byly abstinenční příznaky, ale nebylo to horší, než kyž přecházíš chřipku. Začala jsem tři večery v týdnu chodit na aerobik, což mělo na "odvykání" blahodárný vliv. Zjistila jsem, že přes den vůbec chuť nemám a když jdu cvičit, tak taky, ani po cvičení. Večer, když jdu někam pařit a mám velkou převelkou chuť, dám si jednu, výjimečně dvě, většinou mi někdo nabídne sám.... Nejpozději po té druhé, ale většinou už po první, mám dost..Totální suma kouření teď u mně dělá 1 až 2 cigarety týdně. Nevěřím tomu, že tohle člověku žijícímu v centru Prahy může škodit. Myslím, že kybych byla zamilovaná a těhotná, mohla bych toho nechat z fleku hned.
A ještě jedna věc. Můj gynekolog mi řekl, že kouření v těhotenství samozřejmě škodí. Máš-li ale velmi silný návyk, kterého se ti nedaří zbavit, je lépe udržet kouření na dvou cigaretách denně. Dítěti to škodí mnohem méně, než neustálý stres, ve kterém bys jinak byla. A totéž prý platí u kojení, pokud to zvládneš srazit na dvě denně a ty si dáš po kojení, můžeš i kojit.
Já ale věřím tomu, že mateřství tyhle choutky nějak redukuje samo o sobě.
Nenech se moc vydírat militantními řečmi.
Ahoj, Tereza
PS Jo, a taky existují kurzy na odvykání kouření s behaviorální psychoterapií, prý je to účinné.
A nikotinové náplasti:-).
|
| Tereza, 25, zatím bez... | •
|
(5.3.2001 12:37:47)
Ahoj Terez!
Je to jako kdybych psala já o sobě.....jsem taky noční kuřák...asi jako jsem spíš noční člověk a začínám „žít“ teprová jak se setmí :-))
Tím více je pro mě cenná tvoje zkušenost, díky moc!
O tom cvičení – to je také součástí mé plánované proti_ kuřácké strategie. Před pár lety, na začátku mého manželství, to jsem chodila 3-4 x týdně, o víkendech posilovna....1x měsíčně kosmetika, 1x měsíčně k holiči....Taky jsem víc četla a tak vůbec – nějak jsem víc žila nebo co....
Teď už jen vlastně pořád pracuju. Práci si nosím i domů – a navíc už mi nezbývá sil. Nebo se tím alespoň omlouvám sama před sebou, svoji lennost a pohodlnost....Při mé celkem náročné práci a stresu se chvilka s cigaretou stala takovou záchrannou brzdou, takovou kamarádkou, se kterou se můžu zastavit a provětrat nahromaděné dění a myšlenky – a já si v tom začala docela pěkně libovat...ani ty lidi okolo nebyli potřeba....Pomalounku jsem se nechala ukolébat, zlenivět a zkonstantnět! Malej zázrak, že ještě pořád mohu o svém manželství říct, že je fajn !...no, zdá se, že mi to začíná docházet, a snad ještě není pozdě ?!
Paradoxem je, že všechny tyto „postřehy či nápady“ o mně mě napadly díky těm chvílím, kdy jsem se (konečně) zastavila – tedy s cigárou v ruce! Ale třeba opravdu platí i tady to přísloví že všechno zlé je k něčemu dobré, a já že díky kouření přijdu na to, že ho k životu nepotřebuju a že jsou „věci“, které stojí za víc...
Díky, držím palce i já vám,
Tereza
|
|
|
| Stáňa (25) | •
|
(5.3.2001 16:16:21)
Ahoj,
cetla jsem vsechny odpovedi ostatni, k tomu nemam co dodavat, vicemene to vyjadruje muj nazor. Tak bych spis napsala jak to vypadalo z me prakticky. Je mi 25 a pul a kourila jsem okolo 15 denne. Je to presne rok a necely mesic, co jsem se jednoho rana probudila (tak pul roku predtim jsem porad premyslela jak prestat, protoze i ja chci brzo miminko) a rekla jsem si: TAK DNES. Cestou do prace jsem si koupila Nicorette - zvykacky. Moc jsem to nikde nepovidala (uz driv jsem se pokousela prestat, vsude jsem to hlasila a kdekdo me pak naschval lakal na posledni cigo), jen me kamaradce v praci se kterou jsme se nejcasteji vytraceli na balkon. Ta se druhy den rozhodla ke me pridat (BTW nevydrzela). Nadseni z rozhodnuti trvalo jen do dalsiho rana a nejblizsiho abstaku. Porad jsem si rikala, ze zkusim jeste jeden den, a pak jeste jeden atd. Priznavam, nejhorsi bylo tak jeden az dva tydny. Zamerne jsem se vyhybala vsem lakadlum a kdyz uz jsem nekam sla, koupila jsem si jeden vanilkovy doutnik (takovy ty tenky), ktery mi vydrzel hrozne dlouho az tak dlouho az mi to nechutnalo a tim jsem preckala to nejhorsi "nutkani" kourit. Nerikam, ze to byla sranda (uz v minulosti jsem nekolikrat zkousela prestat, moje vule i k ostatnim vecem, jako je cviceni apod je HODNE slaba). Snazila jsem se naucit ruce jinym cinnostem. Zacala jsem po vecerech u televize vysivat. Proste cokoliv co me odvede od myslenek na to, o co prichazim. Nicorette je draha zalezitost. S tim vedomim se se snazila svoji "chut" ovladnout co nejdele, abych si ten den vzala co nejmene zvykacek. S poctem 3 - 5 zvykacek denne to vychazi financne jako cigarety (behem roku je zdrazili tak uz nevim jak to je). Pozor, zvykacky nezbavuji navyku na nikotin, ALE z mych zkusenosti, nikotin neni to ZLO, ale zvyky a pocity, ktere ma clovek spojene s kourenim. Trpela jsem pocity, ze mi nekdo neco bere, ze o neco prichazim, ze je svet ke me nespravedlivy, v duchu jsem se chlacholila (a ted se nesmejte :-), tim jak budu kourit v duchodu :-)Nikorette pomuze zmenit zvyky, napr. co s rukama (nedrzis cigaretu ale presto mas zasobu nikotinu) atd. V pribalovem letaku Nicorette bylo napsano ze po 3 mesicich uzivani muze vzniknout zavislost. Zhruba po 3 mesicich jsem zkusmo parkat vysadila ty zvykacky a SLO TO. Dva tri dny jsem na to myslela a pak se mi cim dal tim casteji stavalo, ze jsem na svou chut a potrebu ZAPOMINALA. Coz si myslim, ze je pro kuraky nejhorsi - porad na to clovek mysli. A kdyz zapomene, ani nevi, ze nejaka cigareta je. S kamaradkou jsme si kazdeho 10. v mesici pripominali jak jsem dobre a udelali jsme za odmenu neco pro sebe, dobry obed atd.
Ted uz pres rok nekourim, cas od casu si dam za odmenu doutnicka. Mam dobry pocit jen z toho, ze nesmrdim (teprve ted si uvedomuju ten puch u jinych), ze mi chutna jidlo (uz po par dnech bez cigaret se mi zdalo vsechno chutove barevnejsi), nezadycham se do schodu a nejsem nijak OMEZENA, jako napr. nezapomela jsem si doma cigarety? smi se v teto restauraci kourit? prestavky pri cestovani? atd.
. . . nejak jsem se rozpovidala, omlouvam se. Pokud chces kontaktuj me primo na mail.
AHOJ
STANA
|
|
| Eliška | •
|
(5.3.2001 19:59:13)
Ahoj kuřačky - teď mne spíš zajímá zkušenost nekuřaček Prosím vás, přibraly jste potom co jste přestali kouřit nebo ne? Já mám totiž pár kilo navíc a nejsem schopná s nimi hnout, navíc jsem teď zjistila, že nejenže spousta kuřáků zahání chuť na cigárko sladkostmi, ale že kouření zrychluje metabolismus, proto se při cigaretách tak dobře neztloustne. Mám motivaci, přestat chci, ale bojím se těch kil.
|
| sally, 31, vdaná, bezdětná | •
|
(5.3.2001 21:20:46)
Eliško,
sama jsem de facto nekuřák, ale nedá mi to. Myslíš, že je lepší bejt hubená a závislá? Moje mamka přestala cca v 35, přibrala cca 10 kilo - vyhladily se jí vrásky a hlavně - od té doby má mnohem větší chuť do života, přestala být nervozní (před tím na nás pořád jen křičela) a rázem omládla. Opravdu! Vypadá moc dobře, žádná zašedlá pleť, žluté zuby, vrásky a těkavý pohled závisláka. A že je trochu silnější? To nikomu nevadí, hlavně že je s ní legrace.
S kilama se navíc dá bojovat (najdi si nějaký sport, nebo pohyb, mělo by to být 2x týdně alespoň 30 minut) - stačí třeba procházka. Na sportu je nejhorší obout si boty, pak už to neni tak zlý (opravdu, jakmile se jednou opravdu vydáš, tak ti to bude z ničeho nic příjemný).
Já jsem bojovala s jinou závislostí a to byla čokoláda - pomohla mi rýže - mám rýži cca 5x do týdne a zuřivá chuť na sladké se vytratila.
Tak se do toho pusť, dospělá ženská se přeci nepotřebuje utíkat k berličce! (a za ušetřené peníze si kup něco pěkného na sebe, ať vidíš, jakých výsledků můžeš dosáhnout!!!)
Držím palce a BOJUJ!
|
| Eva 25 let, 5. mesíc těhotenství | •
|
(13.3.2001 16:52:45)
Ahojky,
já můžu mluvit z vlastní zkušenosti, bývalého závisláka.Kouřila jsem od 16 let, 15 až 40 cigaret denně, někdy to vylezlo i na 60.
Přestala jsem kouřit ještě předtím, než jsem otěhotněla. Musím říct, že celou pravdu měla Hanka. Já jsem přestávala kouřit snad dva roky předtím, ale nikdy jsem to nedodržela. Třeba jsem si večer řekla, že od rána přestávám kouřit. Jenže ráno jsem vstala a šla si dát cigáro a když jsem měla půlku vykouřenou, tak jsem si vzpoměla, že jsem chtěla přestat:-)) tak jsem se na to přestávání vybodla. Musím říct, že jsem se nikdy nedostala tak daleko, abych s tím opravdu na nějakou dobu sekla. To jsem udělala až v srpnu loňského roku. Prostě jsem seděla s mamkou na zahradě a povídaly jsme si o tom, jaký to bylo, když ona kouřila a pak přestávala. Najednou mi to klaplo v hlavě a řekla jsem si, že opravdu nejsem žádnej chudák, abych potřebovala k životu takovouhle věc. Ráno jsem skutečně na to cigáro nešla a vydržela jsem to až do šesti do večera, ale pak přijel manžela bratranec, tak jsem u vína vyhulila hned čtyři. A to jsem se ten večer na sebe tak strašně naštvala a vynadala si, že jsem s tím opravdu sekla a natrvalo. neměla jsem absolutně žádnej absťák, hleděla jsem si toho, abych měla pořád nějakou práci a zábavu. Pravda je, že jsem nepila kafe, aby mě to nelákalo, ale jinak pohoda. taky jsem vůbec nepřibrala, ani kilo. Teda teď už jo, ale to není kvůli kouření:-)
Moje chutě se vůbec nezměnily, nejedla jsem víc sladkého, prostě jenom, když jsem měla chuť. Ale velikánskej rozdíl byl v tom, jak jsem se potom cítila. Já jsem vůbec nebyla unavená, pořád jsem byla vitální a v pohodě. Nebolela mě hlava a když jsme šli pařit, tak i když jsem toho vypila víc, tak mi nebylo zle:-) Manžel týden potom, co jsem přestala já, přestal taky. A ještě chci dodat, že mě mrzí, že jsem přestala tak pozdě. Chtěla jsem aby moje miminko rostlo v prostředí, které by pro něj bylo zdravé, ale takhle si uvědomuju, že to prostě není dobrý, že v sobě mám ještě nějakej šurvajs a za to jsem na sebe naštvaná. Ale jinak, tak příjemnej pocit, jako je zbavit se toho, bych přála zažít každému. taky teď strašně moc cítím jak kuřáci smrdí. Sama, když jsem kouřila jsem to necítila, teď jenom projdu u našich v bytě, když taťka v předsíni kouří a okamžitě se převlíkám, protože to nesnesu ani já, ani manžel.
Doufám, že jsem trošku pomohla svým příběhem. Konečné shrnutí je takové, že nezáleží na tom, jakou má člověk vůli. Na vůli nesejde, záleží na tom, jak moc je přesvědčený, že to dokáže a hlavně si od začátku nesmí vsugerovat, že to je strašně těžká věc. Mě opravdu překvapilo, jak moc je to lehké!
Mějte se fajn a buďte v pohodě!
Ahoj Eva.
|
|
|
| ilona | •
|
(6.3.2001 20:55:26)
Já jsem přestala kouřit a zhubla jsem do týdne 2 kila. A měla jsem spoustu volného času navíc (1cigareta = 10minut). A doporučuji přestat ze dne na den. Jen musíš sama chtít. To o zrychlení metabolismu je pravda. Udajně nikotin zrychluje spalování cukrů, ale do 2 týdnů se to upraví.
Přeji pevné nervy.
|
|
|
| Hanka, 27 let | •
|
(6.3.2001 12:27:14)
Zdravim vsechny,
muj nazor je nasledujici. Pokud clovek neco DOOPRAVDY chce, tak neni problem toho dosahnout. Naucila jsem se to sama na sobe. Nejdriv s dietou,- shodila jsem 17 kg, muj sen byl mit optimalni miry 90/60/90 a dokazala jsem to! Jednou jsem se proste DOOPRAVDY ROZHODLA a ono to slo, predtim to byl 10 let muj sen, kdy jsem se pokousela a pri prvni krizi to bylo v haji, "nechtela jsem to dostatecne dost". Podobne s cigaretami,- kourila jsem asi 7 let az balicek denne, nekolikrat jsem se snazila prestat a opet pri prvni krizi ma vule selhavala. Az naposledy jsem se nad problemem vazne zamyslela a tudiz se ROZHODLA definitivne prestat. Ne pro nekoho jineho, ale SAMA PRO SEBE. To je na tom to nejdulezitejsi, naucit se mit radi sami sebe. Kdo s kourenim prestal vi, ze prvni abstaky nejsou nic prijemneho, ale pokud je o tom jeden DOOPRAVDY presvedcen, radost z kazde minuty bez cigaret je vetsi nez cely stres z abstaku a ten nakonec netrva tak dlouho, uz po tydnu je ta chut mensi a po par tydnech si na cigaretu prakticky nevzpomenete. A pak ta radost!!! Ta stoji za vsechno to pocatecni "utrpeni", - budete si i vice hodnotit vas samych a posili vam to naramne vuli. V prvnich dnech si muzete pomoci zvykackami Nicorette, trosku vas uklidni, kdyz je to nejhorsi, ale nejdulezitejsi je mit stale na pameti "na jak skvele veci pracuju" a byt na sebe hrdi. - MEJTE SE RADI!!! Hanka
|
| Tereza,25, zatím bez | •
|
(6.3.2001 14:45:40)
...Hani, máš naprostou pravdu, jedině tak má jakékoliv rozhodnutí šanci "přežít"...ať už jde o cigára či cokoliv jiného...
Díky moc!
Kouknu se co v tý Tereze DOOPRAVDY vězí :-))) ... a to by v tom byl čert!
Měj se taky krásně!
Terka
|
|
|
| renča | •
|
(7.3.2001 7:15:41)
Milá Terezo,
zkus zabrouzdat na tuhle adresu:
http://mujweb.cz/Zdravi/nosmoke/.
Je to 21-denní "kurz odvykání kouření", a měl by ti pomoct zvládnout ty nejhorší první 3 týdny. Už jsem ho sama absolvovala, kupodivu to vážně jde, pokud ovšem - jak už psala Hanka - doopravdy sama chceš. Pak není nic nemožné...
Ovšem upřímně musím dodat, že já jsem po dvou skvělých měsících zas začala (domácí krizovka mě udolala), ale to mě neodradí se do toho pustit znovu - a to nejlépe ještě tenhle týden...
Dej si pozor na sladkosti, opravdu se na to připrav (tam je uvedených spousta triků, na každý den nějaký) a určitě cvič, buď někde s holkama, nebo aspoň doma (využij té výhody, že to miminko doma ještě nemáš).
Dobrý je si dávat každé ráno někam stranou tu sumu, co bys právě tak nechala v trafice (přesně a žádné šizení)....za pár dní se to tam příjemně rozmnoží a pokud zvládneš ty 3 týdny (a je napůl vyhráno) jdi si něco koupit, udělej si radost jen sama pro sebe. Stojíš za to !
Přeju ti ať ti to vyjde (i všechny tvoje další plány)
ahoj renča
|
|
| Pavla,28let bezdetna | •
|
(12.3.2001 10:39:24)
Ahoj Terezko a vsichni ostatni,
chci take prestat,ale pokazde,kdyz par dni nekourim, tak prijde krizovka a ja zacnu a kourim o to vic. Ale urcite to jde prekonat. Tim jsem si jista na 100 %. Nejhorsi je, ze mi to take bavi. Proste k moji relaxaci patri kaficko a cigarko.
Uz jsem vydzela nekourit i tri mesice. Bylo mi fakt dobre a ani jsem abstak nemela. A to kourim krabicku denne a kdyz se nekam jde tak i vic. Ted si vzpominam,ze jednou jsem mela abstak a fakt desnej a taky jsem to po tydnu vzdala. Motala se mi desne hlava a videla jsem rozmazane. Ale to jsem spis mela nizky tlak,protoze cigarety tlak zvysuji,nez abstak z nedostatku nikotinu.
No a ted k tomu, co me pomaha, kdyz se rozhodnu, ze s tim prastim.
1) Musim byt oblkopena prijemnymi vunemi, takze idealni je aromalampa s nejakym ciste a lehce vonicim olejem.Napr.ruze, grep, citron, atd. Kdyz te pripada, ze mas otravu z toho cerstveho a cisteho vzduchu :-), tak pouzij pro zmenu tezsi esencialni vuni(opium,skorice)-ty vune zalezi samozrejme na tobe, udavam jen priklad.
2) Take to chce toaletni vodu, ktera se ti opravdu libi ( ale to ma asi kazda z nas)
Proste, abys kolem sebe citila krasne a tobe prijemne vune.
3) Ja osaobne mam rada hodne cesnek a cibuli, ale po kazdym pekne pikantim jidle mam chut proste na cigaro. Tak alespon pro zacatek je lepsi to vynechat. Nevadi to uvarene, ale spis cerstve.
4) A s tim sladkym je to asi individualni. Ja osobne byla zavisla na sladkem, at jsem kourila nebo ne. Pomohl mi Chroma Slim( na kazdeho to ucinkuje za ruzne dlouhou dobu-ja 3 tydny,moje maminka 3 dny). Obcas si neco sladkeho dam, ale je to opravdu zlomek toho, co jsem snedla driv. Spis na sladke nedostanu chut vubec. Kdyz jsem potrebovala mit neco v puse , tak jsem jedla zelatinove bonbonky ( jsou dobre i na nehty a klouby) nebo zvykacku.
To je tak zhruba vse, na co si zrovna vzpominam.
To jsem teda zase chytra, kdyz sama kourim, ale asi si dam posledni z krabicky a kaslu na to!!!;-)
Drzim palecky a preji pevnou vuli.
Pa pa Pavla
|
|
| Zdenka (25), 20. týden těhotenství | •
|
(19.3.2001 12:29:33)
Ahoj holky, než jsem otěhotněla, kouřila jsem taky tak 10-15 cigár denně, když jsem šla pařit, tak padla i krabka dvě. Přestat jsem párkrát zkoušela, ale byla to bída, čím víc jsem si říkala, že musím přestat, tím větší byla moje chuť na cígo. Jakmile jsem se dozvěděla, že jsem těhotná (neplánovala jsem to), rázem se mi mozek otočil o 180 stupňů a bylo po kouření. Je to prostě tak, že dokud nemusíš, tak snad ani nechceš. Já bych to jinak asi nedokázala, nic mě nenutilo a tak moje kouření skončilo tak nějak samo. Cpala jsem se strašně a na cigáro mám ještě teď pořád strašnou chuť, ale absolutně by mě nenapadlo, že bych si zapálila. Svému miminku bych nikdy neublížila. Přeju hodně sil a zdaru. Z.
|
| Rybka, kluci 2/00, 4/04, 8/07 | 
|
(6.5.2002 22:07:37)
ahoj Zdenko, jsem ráda, že nekouříš a moc ti přeji a tvému miminku abys nekouřila i porodu a to proto, abys mohla kojit a opravdu udělat pro dítě to nejlepší a samozřejmně i pro sebe. hodně zdraví a štěstí....
|
|
|
|
V její náručí
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)