Názory k článku Má ADHD…. Co z něj bude?

Máme také hyperaktivní a velmi náročnou 4 letou dcerku. Ale přišli jsme na fígl, co s tím dělat a jak lze kočírovat. Stačilo vyjmout z jídelníčku bílou mouku a sladkosti dávat jen v rámci dopolední svačiny nebo oběda. Prostě s cukry pracujeme. Výsledky se dostavily již 4. den upraveného staravování. Když dodržujeme tohle pravidlo ( a fak to jde), tak to jde. Návštěvám zakazujeme podstrkovat sladkosti, babičky učíme, kdy a co podávat. Samozřejmě, že nám to právě babičky kazí, ale když je u nich dcera déle jak víkend, sami to pocítí, jinak ji neukočírujou. Pak i babičky volají, co mají dělat :)

Nemáte v dosahu školu,kde je třída s dětmi s různými poruchami učení?Je tam dětí míň a učitelé jsou připraveni s takovými dětmi pracovat-umí to s nimi.Asi to v dosahu nemáte,což je škoda.Řekla bych,že na učitelce strašně záleží.Působí totiž na Vaše dítě každý den,několik hodin,možná více,než vy sama-takže ho může rozvíjet úplně chybně.Přežít se dá všechno,dítě může nést následky celý život v podobě komplexů méněcennosti nebo různých poruch sebehodnocení,což ho jednoznačně v životě handicapuje.Pokud by byla vzdálenější škola-o níž se zmiňujete pro vás přínosnější,stálo by za to tam kluka vozit a holčička by tam nastoupila taky a vozila byste je oba.Je to několikaletý úvazek,zvažte všechna pro a proti.

Systém,pravidelnost,dopředu jasná pravidla,přesný program,co se kdy dělá a ten důsledně dodržovat-i když se to mnohdy absolutně nehodí.Odměna a pochvala za všechno,co se povede.Povzbuzování a podpora.Důsledná spánková hygiena.Vždy chodí spát ve stejnou dobu.Důslednost ve všem se mi velmi vyplatila a vyplácí (syn je nyní v 5.třídě).Jakákoli změna předem nastaveného je těžká.
Syn se nevydrží soustředit.Proto jsem nastavila krátké minutovky-úkoly do školy.Učivo jsem vždycky sledovala,věděla jsem co mají za úkoly a sama jsem vše rozvrhla,abychom to zvládli v pohodě.Dá se učit v autě,venku,v obchodě,ve frontě a jinak.Domů jsme nechávali jen úkoly na psaní.Ještě se mi velmi osvědčilo a funguje to dodnes,že před tím,než jde syn na PC,(a že tam děti chodí rády-všechny!)tak musí udělat krátký úkol-neprotestuje,sám si o něj přijde říct,neboť to praktikujem od školky,kdy jsme se museli učit do logopedie.(PC má dovolen vkuse jen hodinu,takže někdy jde i víckrát za den=více udělaných úkolů)
Strašně důležitá je učitelka v 1. a 2.třídě.Řekla bych,že ta ovlivní celé další příští vašeho dítka.

Taky to teď řeším! Syn je ve druhé, odkladový, ADHD a SPU. Z PPP máme doporučenou praktickou školu hlavně kvůli nízkému počtu dětí ve třídě a velmi, velmi pomalejšímu tempu. Hledám vhodnou a váhám - praktická, waldorfská, křesťanská? Praha 4.
Stejně tak s obavami myslím na zápisy do prvních tříd, dcera nastoupí do běžné, a jak vozit dvě děti na osmou každé jinam?? Mám hlavu jak pátrací balón.

8/24
Dávejte srozumitelné instrukce
Předejděte vágním a nejasným instrukcím jako například „ukliď si ten binec“ nebo „hezky si hraj“, což přesně nevystihuje určitý úkol, který má být splněn. Namísto toho použijte jasné instrukce jako např. „prosím, odnes všechno špinavé prádlo do koše“, „prosím, dej všechny hračky zpátky na police“, „pojď, necháme teď tvého kamaráda, aby si pohrál s tou hračkou“. Mluvte klidným a zřetelným hlasem a zabezpečte laskavý oční kontakt se svým dítětem, jelikož je takto větší šance, že bude věnovat pozornost tomu, co říkáte. Může být užitečné, aby vám dítě zopakovalo, co jste mu uložili udělat. Rozdělení složitějších úkolů do dílčích kroků může také pomoci.
9/24
Disciplína, odměny a důsledky
Děti s ADHD velmi dobře reagují na jasně stanovený a předvídatelný systém odměn žádoucího a důsledků nežádoucího chování. Odměňte žádoucí chování pochvalou nebo malým dárkem, který nemusíte ani koupit – např. zvláštní čas strávený s rodičem nebo účast na oblíbené aktivitě. Zaměřte se na pochvaly a privilegia raději než na odměny v podobě jídla a hraček.
Je vždy lepší dávat více pochval než negativních komentářů a trestů. Např. se usmějte a řekněte: „Líbí se mi, jak pracuješ na svém domácím úkolu.“ Nebo „To je skvěle odvedená práce ten uklizený stůl.“ Zeptejte se svého dítěte, co samo podle sebe udělalo dobře na daném úkolu a pokud nemůže na nic přijít, pomozte mu.
10/24
Disciplína, odměny a důsledky – pokračování
Důsledky nežádoucího chování by měly být přiměřené, férové, důsledně prováděné, předvídatelné, prováděné bez zbytečného prodlužování a dokončené. Nejdůležitější události v životě dítěte jako narozeniny, prázdniny atp. by neměly být úplně opomíjeny v důsledku toho, že dítě něco provedlo. Důsledky by měly ideálně být vysvětleny předem a následovat bezprostředně po nežádoucím chování. Odložený trest (např. na následující týden) nemá takový efekt jako ten bezprostředně provedený. Potrestání může být ve formě omezení privilegií, vykázání z místnosti, zákaz účasti na aktivitách atd. Je důležité, aby toto následovalo po každém projevu nežádoucího chování.
11/24
Zvláště pro menší děti může být vykázání z místnosti efektivním nástrojem řešení nežádoucího chování, když jako vedlejší účinek funguje i odstranění dítěte z vlivu rušivého prostředí. Tento okamžitý důsledek nevhodného chování je účinnější než jiná forma odloženého trestu. Odborníci doporučují, aby vykázání z místnosti netrvalo v minutách déle než je věk dítěte v letech (např. pět minut pro pětileté dítě). Delší doba může být pro dítě obtížná dodržet a může s větší pravděpodobností vést ke vzdoru a naprostému odmítání provedení této formy „trestu“.