Děti se někdy chovají a mluví způsobem, který nás dokáže pořádně naštvat. Snadno se psychologům říká „hlavně se v takových situacích nerozčilujte, nevztekejte, nejednejte zkratkovitě“. Jenže kdo má zůstat v klidu, když dítě řekne takovou drzost, když už po několikáté udělá stejnou hloupost!
Děti mají rády, když ten, kdo jim přečítá, zároveň příběh jakoby i hraje.
Je malé, jen se vzteká nebo zlobí, myslíme si často. Podle psycholožky Simony Hoskovcové i předškolní děti prožívají různé situace podobně jako my, dospělí, a jejich bolest nebo radost není méně silná než ta naše.
Každé dítě kolem druhého roku zkouší čas od času trpělivost svých rodičů.
Už dvou až tříleté dítě by mělo umět pozdravit, ať už své kamarády, přátele nebo kolegy rodičů, či sousedy...
Velmi nespokojené matky dospívajícího syna jsem se zeptala, co syn udělal v poslední době dobře, za co ho pochválila. Řekla: „Vždyť není za co!“ Je to pravda?
Pepa se nemůže naučit český jazyk, větný rozbor, slovní druhy.
Přesto může prožít úspěšný a spokojený život, aniž by jeho okolí nebo on sám tento nedostatek pociťovali.
Jsem šťastná se svými pěti vnoučaty – nejmladší vnučce je 18 měsíců, ostatní čtyři jsou školáci (čtvrťák, dva druháci a prvňačka).
To, že dětem bereme dětství, je pravděpodobně to nejhorší a nejzákeřnější, co jsme jim během posledních dvaceti let udělali. Děje se to několika způsoby.
Těhotenství |
Dítě |