V jakém věku je dítě schopno se postarat o domácí zvíře a jak se tento vztah vytváří?
(Štěpánka Straková, Jakub Hučín)
Historie člověka je vývojově spojena s historií domácích zvířat. V průběhu staletí se tak vyvinul určitý druh „sociální symbiózy“. Zvíře ale není užitečné jenom hospodářsky, jeho přítomnost může člověku také pomoci zbavit se psychických potíží.
(Štěpánka Straková, Jakub Hučín)
Děti se někdy chovají a mluví způsobem, který nás dokáže pořádně naštvat. Snadno se psychologům říká „hlavně se v takových situacích nerozčilujte, nevztekejte, nejednejte zkratkovitě“. Jenže kdo má zůstat v klidu, když dítě řekne takovou drzost, když už po několikáté udělá stejnou hloupost!
(PhDr. Václav Mertin)
Canisterapie je způsob terapie, který využívá pozitivního působení psa na zdraví člověka. Co si pod tím můžeme konkrétně představit, jsem se zašla podívat do Speciální mateřské školy Hurbanova v Praze 4, jediné školky u nás, která má své vlastní psy.
(PhDr. Helena Chvátalová)
Tak oddaného a milujícího psa jako je bulteriér jsem nikdy neviděla.
(Lenka Z.)
Pokud máme v rodině psa, jistě si jako rodiče klademe otázku, jak to všechno zařídit, abychom všichni zůstali zdraví a spokojení.
(Ing. Eva Mizerová)
Tato terapie využívá pozitivního působení psa na zdraví člověka.
Láska ke zviřatům v Americe opravdu nezná hranic...Někdy je
to až prehnané. Ale vždycky mne takove zcela "obětavé" akce zaujmou.
(Věra Souradová, Carlsbad, Kalifornie, USA)
Že si můžete přijít do knihovny pohladit pejsky (Co pejsky! Hafany jako hrom), to vás asi přece jen překvapí.
(Věra Souradová, Carlsbad, Kalifornie, USA)
Aneb kočičí pogrom.
(Markéta)
Ne že by v každé příručce pro začínající chovatele (a lhostejno zda chovatele koček, psů, křečků, či činčil) nenabádali budoucího majitele domácího mazlíčka, aby si dobře promyslel, zda má finance, ochotu a energii skutečně se o svého čtyřnohého přítele starat.
(Bellana)
O minulém víkendu jsme se se synem již tradičně, jako každý rok, vypravili na pouť. Konala se ve vesnici, kde bydlí moji rodiče, a tak jsme tam samozřejmě strávili 2 dny.
(Jitka Bušková)
Tchyně má v garsonce SEDM KOČEK.
(Eva)
Příchod nového člena do naší chaotické domácnosti se pochopitelně neobešel bez určitých zmatků. Skutečnou výzvou pro mě bylo zvládnout ranní venčení.
(Bellana)
Už od dětství jsem byla "psí" člověk. Dojímal mě strastiplný návrat Lassie i Gora, hltala jsem příběh o Bílém Tesákovi, milovala Kazana i jeho syna Bárího. Myslím, že jsem dokonce záviděla Mauglímu jeho život v lůně vlčí smečky.
(Bellana)
Měla to být krásná holčičí dovolená. Já, má kamarádka a má sedmiletá dcera. Chatička v kempu v podhůří Krkonoš. Poslední srpnový týden.
(Magráta)
Jak už jsem psala; ještě než jsme se stali rodiči, byli jsme hrdými majiteli čtyř koček.
(Bellana)
Čím dál častěji v novinách čteme a z jiných médií slyšíme o pokousaných dětech. Někdy za to může nezodpovědný majitel psa, který nezajistí, aby se jeho pes nedostal ven za plot. Někdy naopak rodiče, kteří nenaučí dítě, jak se k cizím (a nejenom ke psům) chovat s respektem.
(Eva Králíková)
Vždycky mě fascinovalo, jak naši psi poznají, na co myslím. Představte si standardní situaci: vařím nedělní oběd.
(Maceška)
Ke konci těch dvou týdnů jsem byla totálně ochočená. Dělala jsem přesně to, co ten neřád chtěl a skoro mi bylo líto, že už pojedu domů.
(Essi)
Pod vlivem mnoha případů, které se na nás v poslední době neustále sypou z médií, bychom mohli snadno podlehnout dojmu, že každý pes, který kolem nás projde, má v hlavě jediný cíl – pokousat naše dítě.
(ing. Eva Mizerová, Radmila Pilařová)
Nejdřív se podívejte na ten krásný svatební dort na následující fotografii. Pro koho tak asi je? Zkuste to uhodnout. Pro syna či dceru?
(Věra Souradová, Carlsbad, USA)
Jsem si jista, že věrní čtenáři se zhrozili a upřímně žasnou nad mou schopností rodit dítka, jak jablíčka každý podzim. Tentokrát vás ovšem matu záměrně, porodil tentokrát můj muž.
(Magda Silná)
Kočku?! Já přece vůbec nemám ráda kočky. Ano, až bude Matýskovi deset, pořídíme si psa (alespoň tak jsme mu to slíbili), ale kočku?
(Kateřina Chrobáková, Montreal, Kanada)
Tak se s vámi chci podělit o můj příběh. Celý život jsem si přála psa, nebyl mi však dopřán, protože mí rodiče nesnáší chlupy.
(Šárka T.)
Je to výzva a zároveň i název sdružení, které se zachraňování koňských životů věnuje už mnoho let.
(Eva Králíková)