AHoj
No dámy, co to smutnění? Ale Kaťásku, napsala jsi to hezky. Já taky když slyším rady, jak na to nemám myslet, že příroda je mocná čarodějka a o párech, který 50 let nemohly mít děti a pak najednou prásk, tak bych vraždila. Víš, já mám teď před posledním IVF a občas mi hlavou prolétne myšlenka, že si snad přeju, aby to nevyšlo, protože si jsem jistá, že se budu strachovat celé těhotenství, aby všechno dobře dopadlo a někdy si myslím, že už na to nemám sílu... Dostala jsem se do stadia, kdy to mám celkem na háku, pokud se to povede, tak super, pokud ne, tak ať si příroda trhne lopatkou, když si myslí, že já bych vlastní děti mít neměla, nebudu se jí doprošovat. Budu mít dítě adoptované, budu super mamina a ona uvidí, jak se spletla!!! :o)))
E.
Odpovědět