Re: Jak jste se naučili naplno odpočívat?

Valkýro,

ty mi připomínáš moje dítě. Když si má uklidit pokoj, držkuje, co to je práce a že nemá čas, protože se musí učit, udělat projekt, jít do ZUŠ, cvičit na nástroj apod.

Tisíckrát jsem vysvětlovala, že toho má tolik, protože neuklízí průběžně. A tím nemyslím bůhvíjakou činnost, ale třeba jen to, že když jde z pokoje do kuchyně, vezme sebou všechno špinavé nádobí. Nebo odpadky do koše. Stejně do té kuchyně jde, tak vzít ty věci, není žádná děsná práce navíc. Nebo když se jde večer mýt (strávit hodinu v koupelně), až sebou vezme špinavé věci do koše. Když jde z koupelny, aŤ si vezme svoje vyprané oblečení, které je tam nachystané a rovnou ho uklidí, ne hodí na židli. Stejně z té koupelny jde, tak ať to vezme sebou. A když to uklidí hned, zabere jí 1 minut! Nebo chce jít na záchod a zjistí, že je obsazeno. Tak se vrátí do pokoje a dřepí na mobilu. Říkala jsem, ať využívá tyhle "proluky", za ty dvě minuty, co jí někdo sedí na záchodě, si může třeba uklidit roztahané oblečení nebo knížky. Zatímco když bude 2 minuty sedět na mobilu, tak z toho nic mít nebude, protože nebude mít v povědomí, že měla 2 minuty volného času navíc. Ne, neudělá to, pak se to hromadí a je z toho na nervy, když to má uklidit, že je toho moc. Přitom polovina věcí by tam nebyla, kdyby ty věci prostě "brala sebou".