Re: Koníčky a rodina

"Říká se tomu respekt."

Jak kdo.
Ono treba tomu bratranci, od ktereho se respekt vyzaduje, to dost leze krkem, kdyz on zadnou "protisluzbu" nepotrebuje a treba bys i svuj cas organizoval uplne jinak nez spravovat pribuznym tecici roury. Ale jak receno, to je vase vec.

Napr. u nas se totez provozuje, kdyz je potreba, ale od nikoho se to "pravem" neocekava jen proto, ze jsme pribuzny. Zminime se, kdyz se nekdo nabidne, dobry, ale nemavame tim jako "to MY delame takle a to prave proto, ze se mame radi". Vnoucata hlidam, kdyz se mi chce, nekdy se deti zeptaji, jestli mam chut, nekdy ne a zaridi se jinak. Obcas se zeptaji, co technicky se mi podelalo, a zaridi, ja si to umim zaridit sama a neocekavam, ze vseho nechaji a zacnou vyrizovat. (no jo, holt jsme ta perfektni rodina, ze jo...). Tim mam ale na mysli, ze nikdo z nas nema zadnou povinnost jen proto, ze jsme pribuzny a abysme se meli radi a budovali vztahy, ale ze kazdy z nas chape, ze KAZDY ma svuj zivot, ktery kloubi s temi ostatnimi a ze kazda cinnost navic MUZE komplikovat druhemu, ktery potom ma spatny svedomi, ze nemoh, kdyz bylo zapotrebi.

Jo, a kdyz ty tady pises, co dela rodina - jeste jsi nikdy neodpovedela na otazku, co pro koho delas TY. (a jak receno, co nam je do toho, ovsem vypovida to dost...)