Re: Měli jste někdy zkrat u zkoušky kdy jste pro okolí vypadali jako hlupáci?

Jako hlupák asi ne, ale nečekaně nepřipraveně ano.

Měla jsem pověst výborné studentky, i když nebyl důvod. Ale já chdoila na všechna cvičení, kromě botaniky a hydrauliky i na přednášky, úkoly a projekty jsem vypracovávala průběžně z hodiny na hodinu, většinou správně...no aby ne, když jsem to měla ještě čestvě v hlavě...nechat to jako většina na konec semestru, nikdy nedostuduju, moje paměť je doknale selhávající.

Takže třeba fyzikář si mě pamatoval, že jsem výborná, protože jsem do zápočtového testu uměla napsat odvození zrychlení z rychlosti. Jenže on to při úvodní hodině říkal, že to bude chtít a já si to zapsala, že to bude chtít .

Při zkoušce pak ze mě hodinu tahal něco kolem pružnosti. Ne že bych neuměla, neučila se, nevěděla...ale paměť opět projevila svou kvalitu. Tak jsem z grafu odvozovala vzorec a to okolo. Pán mi chtěl dát jedničku, jenže na to ten výkon nebyl, tak mě přemlouval, ať přijdu ještě jednou. nedala jsem se, znám své možnosti . A dvojka mi stačila, trojku bych nechtěla, to bych musela dělat malé státnice (ty jsem pak dělala z botaniky, tam jsem fakt na víc než na trojku na třetí pokus neměla , přitom mě kytičky baví).

Ten na statistiku mě měl skoro za geniální, jenže on dával do zápočtových testů stejné příklady jen s jinými čísly, co jsme řešili na cvíčkách. No a u zápočtu i u zkouškové písemky jsme směli mít poznámky u sebe. Na zkoušku jsem šla v předtermínu v době, kdy ostatní horko těžko dopisovali zápočtové testy. Bylo tam narváno, takže mě posadil do lavice pro dva k dalším dvěma studentům a dal mi stejný příklad, jen k němu přidal něco navíc. A pak ze mě zkoušel ještě něco dostat ústně a párkrát jsem se i trefila s tím, co po mně chce, takže jsem z toho vyšla jako king, kterým jsem rozhodně nebyla.

Moje "genialita" spočívala v tom, že jsem si uměla zapsat podstatné a pak se v tom i orientovat. Taky jsem uměla dělat geniální taháky (ne geniálně schované, ale propracované). Třeba geologii jsem udělala díky tomu. Tam jsme měli "tahák" dovolený, směli jsme si na nepřeloženém papíru A5 přinést napsané cokoliv. No a já na tom měla celá skripta . Jo, ten systém uspořádání informací byl tak dokonalý, že si ho pak ode mě zkopírovaly všechny kruhy krajinářů a lesáků. Ten první den jsme byli jen dva, kdo tu zkušku udělal . Ale některým ani ten tahák nepomohl.

Prostě mě vyučující u zkoušky většinou nepoznávali .

Jinak na zkoušky jsem chodila hned od začátku, ale na řadu jsem chodila co nejpozději. Nejvíc jsem se toho naučila při dotazech ostatních, třeba někdo nevěděl nějakou věc, já tušila, kde ji najít, našla jsem, vysvětlila...takhle třeba dvě tři hodiny. Pak ti, co vyšli, (někdy) říkali, na co se jich zkoušející ptal, tak jsem si také hned zkoušela odpovídat nebo rychle hledala...Ve výsledku jsem pak během těch pár hodin byla připravenější než po těch několikadenních pokusech se něco naučit sama.

U státnic jsem si pak nedokázala vzpomenout na slovo "kruhový" (požerák), a ještě párkrát jsem zaváhala u podobných pojmů, tak mi dal zkoušející z malých vodních toků a nádrží dvojku. Po státnicích za mnou přišel a ještě se mi omlouval, protože to byla jediná dvojka. Já přitom byla šťastná jak blecha, protože všichni ostatní ten den chytli otázky z vodních toků (já z rybníků), což bylo mnohem náročnější a dalo se z toho i vylítnout, když si člověk nezvpomněl na správný vzorec pro výpočet toho kterého proudění a tak...
O červený diplom by mě ani nenapadlo usilovat. Mě bavilo studovat, poslouchat, dozvídat se, dělat projekty, počítat...zkoušky byly týráním s nejistým výsledkem a jen na málokterou jsem šla s tím, že ji určitě udělám. Bez ohledu na to, kolik času jsem přípravě na ni věnovala, protože to nebylo vůbec rozhodující .