Re: Oblíbenost subjektivní a objektivní

Tak to, co se mi dělo na základce, nebyla jen běžná neobolíbenost, to fakt není o subjektivním vnímání. Ostatně sraz po 20 letech, kam jsem nakonec šla, to ukázal. Po těch 20 letech se některé z "holek" omluvily za to, jak se chovaly. Jo a ještě celkem krátce po základce, snad ještě během gymplu, jsem jednoho ze spolužáků potkala na festivalu, dali jsme se do řeči a taky se sám od sebe omluvil....Takže ano, mám svou pozici potvrzenou z vnějšku.

Na gymplu jsem nebyla oblíbená, ale zase jsem na tom nebyla tak zle jako na základce, měla jsem sice nízkou, ale jistou pozici. Moje sebevědomí se lehce posunulo směrem výš, věděla jsem, že jsou oblasti, ve kterých nemám ve třídě (v ročníku) konkurenci a hlavně jsem věděla, že to vědí i ostatní. To sice nemělo vliv na to, jak se oni chovali a jak moc mě přijímali nebo nepřijímali, ale určitě to ovlivnilo to moje vnímání té pozice, jakou jsem měla. Jo a měla jsem slušnou pozici i mezi klukama, což na základce nehrozilo, ne tedy jako žádoucí objekt, ale jako takový zvláštní kámoš, který s nimi sice nemastí karty (jejich každodenní a celodenní zábava), ale přehled o forbalovém dění a hráčská úroveň piškvorek z něj dělají solidního komunikačního partnera.

S maturitou a přijetím na zvolenou VŠ pak narostlo mé sebevědomí někam do nebe, navíc už jsem měla kolektivy, kam jsem patřila, takže mě pozice v toím školním už až tak netrápila, i když jsem některým záviděla, že mají ve škole vysloveně parťáka, se kterým mohou podnikat všechno, zatímco já za těmi svými musela jezdit a občas by se hodilo mít je po ruce...

Taky si vzpomínám, že na základce jsem měla svůj sport, biatlon, tam jsem byla oblíbená průměrně, nebo jinak, tam jsme prostě byli jedna velká parta. To byl můj svět, moje záchrana, a základková tragédie začala právě ve chvíli, kdy tenhle sportovní oddíl přestal existovat (nejdřív jen pro mě, když jsem promarodila sezónu, potom zcela, protože skončil Svazarm).

V Sokole jsem byla neoblíbená od katekorie mladších žákyň, protože byla neoblíbená moje sestra, která tam dělala cvičitelku. Na ni nemohli, tak si to některé vybíjely na mně. Plus tam jistou roli sehrála dcera jiné cvičitelky a moje bývalá spolužačka, až mnohem mnohem později jsem se dozvěděla, že tam šlo i o politiku a vztah mojí ségry a té cvičitelky...každopádně jak mě to v Sokole celkem bavilo, tak byla období, kdy bych tam nejradši nechodila (což nešlo, protože tam byla ta ségra a ta mi nechodit nedovolila...).