Re: Můj první pes

Otec ho má taky tak 9 let, tak víme o co jde. Náš je rok a půl starý je to neovladatelný střevo, ovšem otcův si prošel podobnou pubertou, tak jsme celkem klidný.
Ta definice howavarta se právě v té době, kdy si ho pořizoval otec dost měnila. Z tvrdohlavého, samostatného a hlídacího psa pro zkušené chovatele se najednou a ze dne na den stal výborný pes vhodný pro začátečníky.
Ono už má samostatné uvažování dané svým původním použití, používal se hlídání majetku, dvora v době, kdy byla rodina v práci. Musel se rozhodovat sám.
Teď jsem někde slyšela, ovšem nemám to ověřené, že se začíná používat u policie, protože nemá zábrany kousnout na povel.
Chovatelka, od ktrého ho máme se ho snažila používat jako záchranářského psa a narazila, cizí lidi ho moc nezajímají.



Já mám k němu jednu osobní výtku, kdy poslouchá vždy autoritu, pokud je doma manžel nebo přijede můj otec, pes na mě reaguje dost vlažně. Děti nemají šanci ho "ovládat". To je problém jak našeho tak otcova psa.

Náš veterinář před koupí howavarta varoval už otce, má je zafixované jako tvrdé psy. A pani na cvičáku se nejdřív pomalu křižovala z kombinace howavarta a malých dětí, nakonec to funguje, ale náš je to celkem trpělivý jedinec, prý je to spíš výjimka. Ovšem pokud se děti začnou škádlit, pes spor rychle urovná.

A vůbec, jsou to škodolibí psi (několikrát si sednul na kočku, jen abych pohladila jeho a dělal, jakože žádná kočka tam nikdy nebyla. Nebo přistoupnul dluhou sukni malé neteřince.... Nikdo mi nevymluví, že to nedělá schválně). Prostě přerostlý jezevčík.

Ještě jsem zapomněla, že je to dost dominantní zvíře. Ovšem to je vlastnost, s kterou jsme si ho pořizovali. Celkem lituji nové a nezkušené majitele, kteří si howavarta pořídí dle nové definice, musí to být dost nešťastní.