4.3.2014 21:10:22 Lassiesevrací
Hrouda - můj vzor
Hroudo, v tvym podání vypadá to, co děláš a jaká jsi, naprosto v pořádku a pro mě přijatelně. Proto se hrdě hlásim k těm svačinám přibalených k sešitům (mojí krásnou červenou aktovku mi matka ve 2. třídě vyhodila, protože v ní pár dnů hnil jogurt). Jsi lidská, pro mě čitelná. Měla bys psát.
Já jsem si nikdy neměla dělat test týmových rolí, protože od tý doby, co VIM, že nejsem dotahovač, nedotahuju už vůbec nic. Nadchnu se, ale brzy ztrácim motivaci(barevně podtrhaný sešity a obrázky lebky a mozku v somatologii - v listopadu max, po pololetí jeden sešit na všechno, propisky jsem somrovala od učitelek, konec roku až hanba). Táhne se to za mnou jak smrad. V každém zaměstnání(lítám z profese do profese), dříve či později začnu ztrácet motivaci a postrádám smysl(včetně práce v nemocnici!). Ty děti ale nějak dotáhnout musim. Ale už i u prvňačky moje energie a nadšení slábne a chytám se stébla v podobě informací, že děti musím vést k samostatnosti a netřeba se s nima učit a stát jim za zadkem u úkolů. Ještě pořád má ukázkovej penál, pastelky ořezaný, žákajdu podepsanou, ale je teprve v první...
Odpovědět