Problémy s výslovností

Otázky týkající se výslovnosti patří mezi nejčastěji se vyskytující v různých logopedických poradnách a rodičovských diskuzních fórech. Není divu, že špatná výslovnost, odborně zvaná dyslalie, patří mezi nejčastěji se vyskytující narušení komunikační schopnosti dětí předškolního věku. A co nejvíc zajímá rodiče? Vybíráme alespoň pár typických otázek:

Moje dcera bude mít za několik měsíců tři roky, ale neumí vyslovit některé hlásky. Dokdy by mělo dítě umět správně vyslovovat jednotlivé hlásky? Kdy je třeba vyhledat pomoc logopeda? Je odstranění poruchy věkově ohraničené? Jak mohu dceři pomoct naučit se správnou výslovnost?

Každé dítě je výjimečné, a proto i osvojování si správné výslovnosti probíhá individuálně. Je odrazem vývoje centrálního nervového systému. Některé děti se správnou výslovnost naučí poměrně brzy a rychle, a to i hlásky, které v českém jazyce považujeme za nejtěžší (r, ř ), jiné se s jejich výslovností "perou" i ve školním věku. I v odborné literatuře se přesné vymezení věku, kdy má dítě ovládat správnou výslovnost určité hlásky, mírně různí. Uvedené údaje jsou tedy orientační a opět záleží na individuálním vývoji každého dítěte.

Dítě by mělo vyslovovat:

do 3 let hlásky: a, o, u, i, e, p, b, m, t, h, k,

mezi 3 a 4 rokem hlásky: au, ou, f, v, j, d ,n, g, ch, začíná se vyvíjet hláska l,

po 4 roce hlásky ť, ď, ň,

po 5 roce hlásku l , sykavky c, s, z, č, š, ž až na jejich občasné záměny. V tomto období se začínají objevovat hlásky r, ř. Správnou výslovnost hlásek r a ř dosahuje většina dětí nejpozději do 7 roku života.

Vývoj výslovnosti sykavek, zejména c, s, z, může probíhat pomaleji (až do 6,5 let), jestliže dítě nemá např. dobrou schopnost sluchového rozlišování hlásek (tzv. fonematického sluchu), a pokud u dítěte není dobrá pohyblivost jazyka, může se i výslovnost hlásek l, r, ř vyvíjet až v pozdějším věku.

Během vývoje artikulace dochází k zaměňování hlásek za hlásky vývojově lehčí, ze kterých postupně správné hlásky vznikají. Např: s - t (maso - mato), z - d (koza - koda), l - j (kolo - kojo), r - l (ryba - lyba). Při takovýchto záměnách u tříletého dítěte se tedy není nutné znepokojovat - nejde o vadu výslovnosti, ale o přirozený, fyziologický vývoj. Dále 3leté dítě může zpočátku hlásky vynechávat nebo užívat správnou výslovnost hlásky jen v určitém postavení ve slově, např. jen na konci slov, a postupně se výslovnost zpřesňuje. Nejlepší pro rozvoj řeči u dětí do 4 let je správný řečový vzor. Nevyžaduje se od dítěte, aby opakovalo správnou výslovnost. Jsou vhodná i motorická cvičení jazyka a rtů hravou formou, aby si dítě začalo uvědomovat postavení řečových orgánů při pohybech a tvorbě různých zvuků, např. citoslovcí.

Jiný je však přístup u dítěte, které nesprávně vyslovuje mnoho hlásek anebo tvoří hlásky odchylně (např. hrdelní r- "ráčkování"), nebo tvoří sykavky s jazýčkem daleko vpředu mezi zoubky nebo uniká vzduch po stranách jazyka místo ve středu. Aby se předešlo upevňování nesprávných řečových návyků, návštěva logopeda je v takovém případě vhodná. Logoped pak zhodnotí, zda jde o vadnou výslovnost, a poradí, jak správně postupovat.

Když přijdu k logopedovi, jak bude pracovat s mým dítětem a co mohu pro něj udělat já, jako matka, doma? Jak mohu dceři (synovi) pomoct naučit se správnou výslovnost?

V logopedii používáme tzv. nepřímé a přímé metody nácviku správné výslovnosti. Mezi nepřímé přístupy patří poskytování správného řečového vzoru - modelu správné výslovnosti. V této metodě se nevyžaduje od dítěte, aby opakovalo správnou výslovnost. Modelování je vhodné pro malé děti (do čtyř let), děti na nižších vývojových stupních (např. děti s malou slovní zásobou, děti s poruchami porozumění, děti používající jen krátké věty), anebo pro děti, které nedokážou spolupracovat během strukturovaného nácviku. Modelování provádějí rodiče v domácím prostředí. Kromě modelování jsou vhodná i "cvičení" řečových orgánů hravou formou (tzv. oromotorická cvičení), jejichž cílem je, aby si dítě začalo uvědomovat postavení řečových orgánů při pohybech a tvorbě jednotlivých zvuků (např. vyplázneme jazyk jako kravička, při volání na kočičku "č-č-č" schováme jazýček do domečku za zoubky apod.).

Přímé přístupy, kdy se od dítěte vyžaduje správná výslovnost, jsou všeobecně vhodné po čtvrtém roce dítěte. Terapeut anebo rodič (pod vedením logopeda) pracují s dítětem během strukturovaných cvičení, jejichž program a posloupnost (hierarchie) je dopředu naplánovaná a zdůvodněná. Všeobecně platí, že čím dřív (po čtvrtém roce) se začne, tím snáze se nesprávná výslovnost odstraní. Doporučujeme, aby se odstraňování nesprávné výslovnosti začalo alespoň rok před nástupem do školy, protože nesprávná výslovnost může ovlivnit školní úspěšnost v předmětech, jako jsou čtení a psaní. To ale neznamená, že i dítě ve starším školním věku není schopné naučit se správnou výslovnost, když je dobře motivované a vedené. V každém případě si nácvik vyžaduje trochu trpělivosti ze strany rodičů a motivaci ze strany dítěte.

Jestliže začneme navštěvovat logopeda, jak často "musíme cvičit" a jak dlouho trvá, až se dítě naučí správně vyslovovat jednu hlásku? Může se stát, že se ji nenaučí vyslovovat nikdy?

Optimální je navštěvovat logopeda jedenkrát do týdne, v případě dobré domácí přípravy a cvičení jednou za 2-3 týdny. Frekvence návštěv záleží také na rozsahu vady výslovnosti, na věku dítěte a na schopnosti dítěte spolupracovat s logopedem. Logoped vždy připraví "domácí úlohu", co má dítě doma procvičovat. Ideální je, když si toto cvičení vyzkouší matka nebo otec přímo v poradně pod dohledem logopeda, aby doma necvičili zbytečně. Dítě by mělo potom s rodiči procvičovat každý den.. Dobu cvičení volíme podle individuálních možností dítěte (někdy stačí 3krát, 4krát pár minut denně).

Co se týká časové prognózy, tedy jak dlouho bude samotný nácvik a návštěvy u logopeda trvat, neexistuje jednoznačná odpověď. Tato prognóza totiž závisí na více faktorech.

Snad nejdůležitějším je samotná motivace rodičů, ale i dítěte. To znamená, že jestliže rodiče nespolupracují s logopedem, ale jen přivedou dítě do čekárny a potom si pasívně "odsedí" terapii, ta bude trvat relativně delší dobu. Podobně když rodiče vnímají logopeda jako toho, kdo naučí dítě mluvit, a nechápou, že on jim jen ukazuje cestu a hlavní procvičování probíhá v domácím prostředí, terapie bude pravděpodobně trvat také déle.

Na druhé straně, jestliže jsou rodiče vnímaví a snaží se být dítěti i logopedovi dobrým komunikačním partnerem a pracují pod tzv. supervizí, terapie bude trvat kratší dobu. Kombinace takového přístupu s návštěvami u logopeda jsou velmi efektivní.

• Dalším faktorem, který ovlivní proces terapie, je samotná biologická výbava dítěte. Úroveň jeho motoriky (pohybových schopností), inteligence, vnímání, ale i povahových vlastností může výrazně ovlivnit nasměrování anebo nenasměrování.
• Důležitým faktorem je taktéž samotný věk dítěte.
• V neposlední řadě je potřeba připomenout, že ne všechny projevy špatné výslovnosti logoped zhodnotí jako dyslalii - prostou vadu výslovnosti. Při logopedické diagnostice může logoped zjistit problém např.v omezené slovní zásobě, gramatice, v rozlišování zvukových kvalit hlásek, v paměťových a motorických funkcích. Pak se může jednat o tzv. vývojovou dysfazii a terapie má dlouhodobý charakter

Článek je z letního dvojčísla nového časopisu Máma a já.