tisk-hlavicka

Při rozvoji řeči je nutné děti zaujmout

Doporučuje to Mgr. Milena Kmentová, Ph.D., která se dlouhodobě věnuje logopedické prevenci a pracuje také s dětmi s odlišným mateřským jazykem.

V čem je specifická práce s dětmi, které mají narušenou komunikační schopnost? „To je velmi široká otázka. Z celého balíku specifik mě jako první napadne přizpůsobení komunikačního stylu ze strany učitelky: dělám všechno pro to, aby komunikace dítě zaujala a aby mi dítě rozumělo – mluvím v jednoduchých větách, používám názor a gesta, udržuji sluchovou pozornost dítěte, ověřuji si porozumění a trpělivě naslouchám. To všechno pomáhá rozvoji řeči a předchází nechtěným konfliktům,“ říká Milena Kmentová.

V oblasti hudební výchovy musím počítat s tím, že handicap v řeči bude dítě pochopitelně znevýhodňovat ve zpěvu,“ popisuje odbornice svou zkušenost. „Neplatí to naštěstí u všech typů narušené komunikační schopnosti, např. u řečových neplynulostí je zpěv výhodou. Ale u opožděného vývoje řeči nebo dysfázie je to důležitý aspekt. Proto průběžně zařazuji i hudební činnosti nezávislé na zpěvu dětí, například hru na tělo a na jednoduché nástroje. Zdůrazňuji to průběžně, ne až za odměnu, poté co si osvojíme píseň, protože tyhle děti si ji zkrátka tak rychle neosvojí. Hrajeme si se zvuky a citoslovci, zpíváme melodie písní na zvukomalebné slabiky (haf, kap), zpíváme slova, slovní spojení, kratinké texty a všechnu tu předem vybranou slovní zásobu cedíme přes cedník ,užitečnosti‘ pro komunikaci.

Čeština jako cizí jazyk

Byla jsem zvědavá na to, zda se metody práce s dětmi, které trpí narušenou komunikační schopností, podobá práci s dětmi, které mají češtinu jako cizí jazyk. „Rozhodně. Všechno, co bylo řečeno, stoprocentně platí,“ potvrzuje Mgr. Kmentová. Učitelka v mateřské škole, a snad ještě více asistentka, může do značné míry nahradit dítěti s odlišným mateřským jazykem tu fázi, kdy české dítě jako kojenec sice nemluvilo, ale po celé to období slyšelo češtinu. Budeme se oblékat – jé, ty máš dneska zelenou bundu – jeden rukáv, druhý rukáv – a já se také rychle obléknu, už se těším ven. Prima! Tyhle nespočetné příležitosti k uplatňování metod self-talking a parallel-talking při osvojování češtiny jako dalšího jazyka nám základní a střední školy, do nichž přichází děti s odlišným mateřským jazykem, oprávněně závidějí.

A jak je tomu v hudební výchově? „V hudební výchově opět platí to, co bylo řečeno o dětech s narušenou komunikační schopností. Navíc zde vzrůstají nároky na vynikající výslovnost při zpěvu učitelky a potažmo i ostatních českých dětí. Pokud dítě-cizinec uslyší ve školce Skákal pés přezovés, přezelenou louku, téměř nic si z toho pro svůj jazykový rozvoj neodnese.

Jazykové hry

Metodika, kterou Milena Kmentová vytvořila, nabízí propojení rozvoje hudebnosti a logopedické prevence. Proč tak dobře funguje spojení jazykových her a hudebních činností? „Slovní zásoba, kterou by si předškolní děti měly osvojit, je bezedná studnice námětů. Podobně jazykové oblasti: protiklady, předložkové vazby, zdrobněliny, koncovky přídavných jmen a sloves atd. Na to, abychom si v tomto jazykovém okruhu hráli, nám stačí jednoduché opakující se melodie. Připomíná mi to stavebnici: hudební faktory (takt, rytmus, tempo a opakující se melodie) jsou podložka, na které stojí celá stavba; slova a slovní spojení jsou jako kostičky a kostky, které díky pevné podložce můžeme vrstvit na sebe. Navíc hudební složka pomáhá udržet sluchovou pozornost dětí a navozuje přirozeně radostnou atmosféru,“ říká pedagožka.

Nejde o prostou hudební výchovu? Musí být učitelka, která se rozhodne pracovat podle metodiky, i zdatnou hudebnicí? „Vzpomínám si na jednu ředitelku MŠ, která nahlédla do mé metodiky (ve zkušební fázi), a řekla: ‚Nahoru a dolů – to mi vyhovuje, to zvládnu!‘ Vím, že hudební dovednosti učitelek v MŠ mají nejrůznější úroveň, proto třeba uvádím notový zápis v C dur i D dur. Zkušenější učitelka má tu výhodu, že jí nebude dělat obtíže plynule vést celou hru ve stabilním tempu, v jedné tónině, ohlídá si hlasovou polohu, aby se přizpůsobila dětem. Méně zkušená se přihlásí na seminář a pak to určitě hravě zvládne také!“ tvrdí Milena Kmentová, a dodává: „Po pravdě: hry jsou pro děti jednoduché, ale jejich vedení vyžaduje trochu cviku. Takže jestli některý večer stříháte dětem šablony pro výtvarné tvoření, tak se jindy zavřete v koupelně u zrcadla nebo ve školce se zvonkohrou a natrénujete si vedení hudebně-jazykové hry. Platí zde to, co v předškolní pedagogice obecně: to, co děláme s dětmi, je jednoduché, ale zdaleka není jednoduché to připravit a přirozeně organizovat.

Xylofon i obrázky

Jaké pomůcky jsou pro práci s metodikou potřeba? „Z hudebních pomůcek doporučuji učitelkám hru na zvonkohru nebo dřevěný xylofon, protože se tak neztrácí oční kontakt a děti stále mohou sledovat učitelčinu artikulaci. V několika aktivitách se pracuje s atraktivními boomwhackers – pokud vím, tyto znějící barevné tyče do našich školek úspěšně pronikají (doporučuji i s oktavátory!). Výtvarná příloha je přímo součástí publikace a věřím, že si ji učitelky snadno přizpůsobí. Autorkou obrázků je paní Lucie Fričová a já si dlouhodobé spolupráce s ní velmi cením. Ostatní pomůcky jsou snadno dostupné: uzávěry od PET lahví, brčka, kelímky…,“ doporučuje Milena Kmentová.

Jakou formu by měly aktivity mít? „Jde o hry s pravidly (např. na principu ,opakuj po mně, dokud neudělám chybu‘), a tak nechybí určité napětí, okamžik překvapení a komický prvek. Co se týče hudební formy, jedná se často o ozvěny neboli echa (předzpěv a opakování), o dialogické hry (akce a reakce, otázka a odpověď, předvětí a závětí), o ronda a písně.Mohou se do her zapojit i děti, které se svým jazykovým vývojem nijak neodlišují od „tabulek“, jejich řeč je tedy v pořádku? „Samozřejmě, a je to více než žádoucí. Cílovou skupinou primární logopedické prevence jsou přece děti, u nichž je všechno v pořádku. Tyhle hudebně-jazykové hry baví všechny děti bez rozdílu, a navíc dětem s narušenou komunikační schopností nebo s odlišným mateřským jazykem umožňují zapojit se rychleji, než když se zpívá písnička o několika slokách. I u těchto ‚mých‘ her zůstávají děti s nějakým komunikačním znevýhodněním určitou dobu ve fázi ‚pozorovatele‘, takže je pro ně důležité, aby měly koho pozorovat!“ říká odbornice.

Zkušenosti z praxe

Mileny Kmentové jsem se ptala, proč zvolila propojení logopedické prevence a hudebních her. „Tohle propojení vzniklo z potřeb praxe. V mateřské škole pracuji od roku 2004 a jako hudebnici a zároveň speciální pedagožku mě nenechávalo chladnou, že znevýhodnění dětí s narušenou komunikační schopností a odlišným mateřským jazykem zasahuje i do zpěvu. Pozorovala jsem děti, hledala způsoby řešení, ověřovala, vylepšovala. Navíc mi doporučení logopedů přišla velmi obecná: rytmizace, zpěv… Dobře, ale co máme s těmito dětmi rytmizovat a zpívat, když Ovčákům čtverákům už nerozumí ani čeští dospěláci a texty básníků jsou sice kvalitní, ale pro dítě s dysfázií nebo dítě-Vietnamce jsou obtížné?! Když potom v roce 2012 našla tato problematika podporu pro výzkum na Pedagogické fakultě UK na katedře hudební výchovy, neváhala jsem a pustila jsem se do práce, která dalece překročila hranice jedné školky.

Jak děti na hry reagují? „Právě pilotní ověřování ukázalo, že hry baví nejenom ‚moje‘ děti, ale že výborně reagují i děti, se kterými se vzájemně neznáme a které nejsou na takový způsob práce zvyklé. Děti jsou spontánní, snaží se vymyslet novou slovní zásobu podle daných pravidel, chtějí se vystřídat s učitelkou ve vedení hry, útržky her pronikají do jejich spontánní hry. Veledůležité ovšem je, že experiment mimo jiné ukázal, že tyto hry baví učitelky!“ zdůrazňuje Milena Kmentová.

Na závěr našeho společného povídání jsem se Mileny Kmentové ptala na to, co ji přivedlo k napsání knihy a co by chtěla, aby kniha dala učitelům. „Vydání praktické metodické publikace bylo v plánu od počátku mého doktorského studia. Učitelky zapojené do ověřování měly sice i po skončení pilotáže k dispozici pracovní verzi metodiky, ale pořád se ptaly, kdy už to vyjde. Já jsem ráda, že se nic neuspěchalo a že díky tomu v Portálu vychází publikace skrznaskrz prověřená praxí, s bohatou výtvarnou přílohou a funkčně strukturovaným obsahem. Je to vlastně první díl, zaměřený na oblast slovní zásoby. Následovat by měl díl zaměřený na rozvoj fonematického uvědomování. (Kdyby metodika zůstala pouze v podobě přílohy mé disertační práce, ležela by neužitečně v knihovně v ‚Rettigovce‘. Takhle tam bohužel leží řada menších, ale vynikajících příloh bakalářských a diplomových prací našich studentek a studentů učitelství v MŠ!)

Doufám, že díky publikaci učitelky a učitelé objeví nové dimenze hudební a řečové výchovy, že zvládnou vedení předkládaných her a budou vytvářet i vlastní varianty odpovídající potřebám jejich dětí.

Článek vyšel v tištěné verzi časopisu Informatorium 3-8, který vydává Portál.

INFORMATORIUM 3-8 je časopis pro výchovu a vzdělávání dětí od 3 do 8 let v mateřských školách a školních družinách.
Názory k článku (4 názorů)
Možná Kroupa 2.4.2019 15:54
*Re: Možná Filip T. 3.4.2019 8:32
**Re: Možná Kroupa 3.4.2019 14:52
***Re: Možná Filip T. 4.4.2019 8:12




Článek se vztahuje k období asi

Vyhledávání článků podle věku

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě


Zajimavé odkazy:
Wellness Víkend   |   Jsme.cz - nový magazín o rodině, přátelství a vztazích.   |   Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.