Učit se, učit se… Ale jak?

Každý normální učitel očekává od svých žáků a studentů, že se budou učit. A je to tak samozřejmě správně. Bohužel však není zdaleka pravidlem, že by kantoři dávali mladším či starším dětem návod, jak na to! Přitom v dnešní době jsou dostupné doslova kvanta moderních a reálně využitelných poznatků o tom, jak funguje lidský mozek, jak si rychleji a trvaleji zapamatovat potřebné informace, jakým způsobem proces učení a práce s daty zefektivnit, jaké techniky učení opravdu fungují a mnoho dalšího.

Osvědčené tipy a triky pro každého

Co konkrétně tedy udělat pro to, aby dlouhé hodiny strávené sezením nad učivem, ať už ve škole nebo při domácí přípravě, nebyly pro studenty a v důsledku i pro učitele promarněným časem, nýbrž účinnou a v rámci možností i docela záživnou aktivitou? Jistě lze namítnout, že každé dítě je originál, přičemž vhodnost jednotlivých učebních stylů nebo příklon k určitému typu paměti (vizuální/verbální/sluchová,…) jsou velmi individuální, ostatně jako vzdělávací potřeby a studijní potenciál žáka. To je jistě pravda, avšak třeba poznatky pocházející primárně z evoluční biologie, jež jsou široce aplikovatelné právě i pro účely vzdělávání a osobního rozvoje, se hodí jak pro premianta z elitního gymnázia, tak i třeba pro dítě, které ať už z jakéhokoliv důvodu není zrovna kandidátem na velký studijní sukces. Ale pryč se škatulkami, pro české školství tak typickými. Neosvědčila se vám pedagogicko-psychologická poradna? Pak se nechte inspirovat následujícími tipy pro efektivnější učení!

Efekt cesty ke znalosti

Mnoho lidí se podivuje nad tím, že ačkoliv dříve byl student odkázaný na fyzické a mnohdy zdlouhavé pátrání po potřebné informaci v knihovnách, přičemž dnes stačí pár vteřin a na monitoru počítače či displeji chytrého telefonu je hledané vmžiku nalezeno, tak stejně mladí nedisponují takovým rozhledem či znalostmi, kterými by starší generace zrovna ohromovali. Často je tomu spíše naopak. Vysvětlení je jednoduché. Pokud vynaložíme patřičnou energii a úsilí na získání informace (jako čehokoliv jiného), mozek si to moc dobře pamatuje. Jestliže je mu informace naservírována na zlatém podnose, považuje ji za málo cennou a nehodnou uložení do potřebného šuplíku. Řešením není omezovat přístup k internetu, ten naopak velmi dobře poslouží jako doplněk a užitečný sluha. Osvícený učitel v každém případě ví, že student si nejlépe zapamatuje to, na co si přijde sám. Také z tohoto důvodu ostatně nefunguje tolik kritizovaný frontální styl výuky.

Efekt pyramidy učení

S prvním bodem úzce souvisí i ten následující. Americký psycholog a pedagog Edgar Dale na základě kontinuálního vědeckého zkoumání rozdělil učební metody na pasivní a participativní. Do první skupiny náleží například čtení, přednáška nebo audio-vizuální vjem. Míra zapamatování se zde nejčastěji pohybuje kolem 10 %, výjimečně do 30 procent. V případě metod participativních, jako jsou např. hra, praktická nápodoba, diskuse ve skupině nebo učení druhých se předpoklad zapamatování zvyšuje na 50-90 %. Mimochodem, podařilo se vám někdy usnout u televize? Pokud zrovna není v akci uřvaný zelený mimozemšťan vévodící reklamním přestávkám, není to pro většinu z nás zas až takový problém. Naproti tomu při surfování světem internetu ve stejnou hodinu je pravděpodobnost náhlého usnutí znatelně menší. Také zde je klíčovým prvkem onen aktivizační aspekt, který se v realitě českých škol často opomíjí.

Efekt příběhu

Zápisky studentů, výklady učitelů, učebnice i skripta jsou zpravidla velmi bohaté na nejrůznější definice, výčty, odrážky… Vymezení základních pojmů netřeba zcela zavrhovat, nicméně berme v úvahu, že mozek člověka není naprogramovaný na učení se izolovaných informací. Nejlépe a nejtrvaleji si naopak zapamatujeme danou látku podanou formou příběhu a v souvislostech. Ostatně, propojování je dalším klíčovým slovem v procesu učení. Mezi vědci a odborníky na neurovědy sice doposud nepanuje absolutní shoda, avšak převládá názor, že učení a zapamatování vzniká v podstatě spojováním jednotlivých neuronů, tedy mozkových/nervových buněk, jichž máme každý v průměru cca sto miliard. Příklad z praxe? Ekonomický komiks udělá studentům podstatně užitečnější službu než učebnice ekonomie plné grafů a schémat zpracovaných slovutnými a reprezentativními autory.

Efekt pravidelnosti

Rituály již v moderní společnosti nemají tak pevné a zásadní místo jako tomu bylo dříve. Přesto si mnozí z nás nedovedou představit svůj život bez nějakého toho každodenního zvyku, který přísně dodržují, na který se těší a který jim dodává pocit jistoty, uklidnění a řádu, aniž bychom nutně museli být zařazeni do kategorie autistů. Kafe po obědě. Pár řádek do deníčku. Pětkrát dvacet kliků… Pravidelnost má svůj hluboký význam také pro účely vzdělávání. Žádná velká věda v tom není. Pokud jsme zvyklí učit se u psacího stolku, pak se nedivme, že učení takříkajíc nepoleze do hlavy, pakliže se rozhodneme vzít si sešity a knížky do postele, kterou má mozek spojenou nikoliv s duševní aktivitou, ale naopak odpočinkem. Podobně je to s konkrétním časem. Vyplatí se vyhradit si pro každý den stejné časové rozmezí pro úkoly nebo přípravu na test. Při dodržování pravidelného režimu potom platí, že méně je zpravidla více. S učením je to totiž stejné jako s mnoha jinými činnostmi. V první řadě nejde o to kolik, ale jak!