| marketa | •
 |
(24.11.2011 9:20:43)
jsem taky dost za exota. pred 30 jsem stihla 2 deti. myslim, ze z nasi tridy na gymplu maji dite krome me snad 2 max 3 spoluzacky. ze spoluzaku zadny.
stihla jsem dostudovat, ale ne nastoupit do prace. muze to byt nevyhoda, ale na druhou stranu, az bude treti dite ve skolce, bude mi nejakych 35 -36 a budu moct doopravdy zacit a zustat. pri detech se jeste dal vzdelavam.
35 to je vek, kdy naopak vetsina dnesnich zen na 5-6 let vypadne a pritom prave v tomhle veku ma clovek jeste hodne energie, ale zaroven jiz dost zivotnich zkusennosti, odstupu, je jiz 100% odpoutany od rodicu. jako matka vice nez jednoho ditete jsem se naucila discipline, organisovanosti, tymove praci, rozhodovani. a dalsi vyhody.
a taky si u me zamestnavatel muze byt dost jisty, ze uz mu na zadnou materskou neodejdu. zpetne je mi temer lito, ze jsem s detmi nezacla jeste o rok nebo dva drive.
tak kde jsou vlastne ty vyhody 35 letych prvomatek?
|
| . | •
|
(24.11.2011 9:30:24)
Co je to za nesmysl? Vždyť je právě baby boom proto, že nejvíc rodí lidi kolem třiceti. Není ten článek starý třeba deset let?
|
| . | •
|
(24.11.2011 9:34:20)
Jinak hlavním důvodem vyššího věku rodičů podle mě je prostě to, že vzdělávání trvá dýl. Dřív se průměrně nastupovalo do práce v 18, dnes směřujeme k tomu, že všichni budou mít VŠ. Pak pár let práce, zajištění bydlení a je třicítka na krku
|
| marketa | •
|
(24.11.2011 10:45:57)
to je prave otazka - je nutne hned po vs jit okamzite do prace? a proc je takovy problem zajistit puluvazky? a proc neni vice firemnich skolek? atd. je podle me mimoradne tezke skloubit praci a deti.
vice lidi by melo deti driv, kdyby vedeli, ze se ve dvou letech ditete muzou do prace vratit na 15-20 hodin a ve ctyrech nebo pozdeji na plny uvazek. v mnoha oborech by se dalo pracovat i z domova apod.
podle mne u zamestnavatelu chybi vule.
|
| Margot+1 | 
|
(24.11.2011 14:52:29)
markéto,
s půlúvazky, školkami apod. souhlasím, také bych si takhle představovala ideál.
Ale je ti ještě jeden aspekt, a to je výchova drátěných matek (v mém případě už v druhé generaci) a podivná sexuální výchova (nemyslím jen ve školách). Celé dospívání nás provázely příběhy o nedostudovaných matkách, co si zkazily život, o početí se mluvilo v jedné řadě se sexuálně přenosnými chorobami s HIV na vrcholu. Když se mě gynekoložka ve 24 letech poprvé zeptala "Trváte na užívání antikoncepce?", doslova mě vyděsila - a to jsem měla partnera. Vdávala jsem se ve 22 letech, byla jsem první a dlouho jediná ve třídě. Dítě jsme si ale stejně pořídili až osm let poté.
Teď mě mrzí, že jsem nevěděla, jak je to fajn. Klidně jsem mohla začít už v těch 25 letech, byli bychom s mužem měli víc energie a koneckonců i zdraví.
|
| Ecim | 
|
(24.11.2011 14:55:47)
Margot, tak u nás v rodině jsem syndromem drátěné matky trpěla snad jen já.  A neskutečně mě iritoval přístup některých mých děsně easy příbuzných. 
|
|
| Ecim |
|
(24.11.2011 14:58:23)
Margot, jenomže když se rodičovství popisuje zas příliš růžově, tak to také není dobré. Holky pak nevědí, co čeho jdou, a často se dostanou do problémů.
|
| Markéta, kluci 9 a 3 | •
|
(24.11.2011 15:14:47)
Ty sis dovedla představit, do čeho jdeš, než se ti narodilo první dítě? To je podle mě nesdělitelná zkušenost.
|
| Ecim |
|
(24.11.2011 22:58:52)
Markéto, do jisté míry jsem si to představit dovedla a moje představa se víceméně vyplnila. Ano, samozřejmě byly věci, které mě překvapily, ale žádné větší šoky se nekonaly. Ale když 18letá holka otěhotní po měsíční známosti (i chtěně) s tím, že ono to nějak dopadne, a pak je celá vyplesklá z toho, že musí žít v bytě se svými nebo partnerovými rodiči, dítě neusíná kolem sedmé večer, musí omezit svoje společenské aktivity atd., tak to může být problém.
|
|
|
|
| Kahlan+5 | 
|
(25.11.2011 22:39:27)
Margot, takhle jsem to mela ja. Take jsem se vdavala ve 22, VS dokoncila ve 23, 1. dite v 25, takze ted ve 34 letech mam devitileteho, sestiletou a dvouleteho, chodim do prace na 60% uvazek. Jsme takhle moc spokojena, mam ruzne problemy se srazlivosti krve, zilami, apod a kazdy rok je nejak znat, takze v mem pripade bylo opravdu dobre mit deti relativne brzo...
|
|
|
|
| Ropucha + 2 | 
|
(24.11.2011 11:11:35)
Pětileté VŠ studium se končí obvykle ve 24 letech. Do třiceti se dá stihnout pár let práce, zajištění bydlení i dvě děti - osobní zkušenost  Já myslím, že problém je častěji v hledání partnera a v pocitu nepřipravenosti na mateřství, než v délce studia.
|
|
| liška | 
|
(28.11.2011 9:46:43)
a kdo bude pracovat, když budeme mít všichni VŠ???
|
|
|
|
| Blanka+Adámek | 
|
(24.11.2011 9:40:02)
Ja jsem mela dite v 35 (ne, ze bych to tak planovala, ale proste to tak vyslo) a zadnou nevyhodu v tom nevidim. Pracovala jsem od 18, i pri VS, karieru jsem udelala pomerne slusnou a RD jsem si pak opravdu uzila, fakt jsem si po tech 15 letech prace dobre odpocinula. Na matersky jsem zacala studovat 2. VS, ted jsem ji dodelala a zacinam karieru v uplne jinem oboru a co. Pracovat budu jeste 30 let, to toho jeste stihnu.
Za sebe muzu rict, ze jsem si jako starsi prvomatka materskou rozhodne vic uzila, nez kdybych na ni sla ve 22 (kdy me to priznam se, ani nenapadlo), nemela jsem pocit, ze by mi neco utikalo, mela jsem kde bydlet, nemusela jsem resit existencni starosti (ktere se v prislusnem veku samotnemu studentovi resi rozhodne snaz, nez matce s ditetem). Ale takhle to mam ja, nekdo jiny to ma zas jinak. Kazdy si zijeme svuj zivot, nebudu tvrdit, ze nekdo to dela blbe, protoze to dela jinak nez ja.
|
|
| Šešule | 
|
(24.11.2011 10:26:46)
Vidím to stejně. Je mi 27 a mám dvě děti, VŠ taky
|
| withep | 
|
(24.11.2011 10:49:39)
Mně se zdá, že se dá do 30 pohodlně stihnout všechno. Já šla na VŠ až 3. rok po maturitě (ta byla, pravda, v 17), na VŠ jsem vegetovala 10 let ( - 6 let doopravdy, 4 roky formálně), ten 6. rok se pravda už překrýval s prací a 8. rok s mateřskou. Do 30 (včetně) jsem stihla 2 děti, odpracováno mám něco přes 5 let. Nacestováno až tak nemám, ale cestovat mohu kdykoliv později, děti musím rodit a piplat teď
|
| *Niki* | 
|
(24.11.2011 10:56:36)
J8 do 30-ti stihla akorát tu VŠ, 3 roky práce a 2 ze svých 3 dětí
|
|
| Šešule |
|
(24.11.2011 11:01:28)
Já to mám teda s praxí blbý. Ale říkám si, když na to budu mít fyzicky a psychicky, tak pracovat a cestovat můžu v osmdesáti, rodit děti ne
|
|
| marketa | •
|
(24.11.2011 11:07:56)
cestovat jsem stihla na vs a i s detmi to docela zvladam. hlavne dokud bylo jen jedno, byla to uplna pohodicka.
dokud nechodi do skoly, tak muzu jet kdy chci a na jak dlouho chci. a manzel si rad od nas odpocine a o to radsi nas vidi, kdyz zas prijedem.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.11.2011 11:17:40)
withep, souhlas, mám to podobně. Pracovat, cestovat a jánevímco ještě mohu v klidu třeba v padesáti, ale na mateřství je omezený čas mezi dvacítkou a dejme tomu pětatřicítkou, pak už se to dohání problematicky.
|
|
|
| Horama | 
|
(24.11.2011 16:30:57)
Ve 27 jsem neměla chlapa pro rodinu. Objevil se o rok později a otěhotněla jsem těsně před třicítkou. Když není pár, nemá smysl vyrábět rodinu. Tak mám před dětmi školu i kariéru (kupodivu mi za tu dobu vyšla slušná) a "po dětech" si už tu kariéru můžu odpustit a filtrovat své pracovní šance s ohledem na to, co nám pro děti bude připadat prospěšnější. (Anebo to třeba dopadne tak, že já ještě svoji šanci potkám a manžel se bude chtít zase chvilku věnovat dětem ve větším poměru.  ) Myslím, že Cajthamlová mluvila o "nedostatku sebevědomí" u lidí, kteří jsou kolem té třicítky nebo přes ni, ale o dětech ještě ani nedokáží uvažovat - a odkládají rodičovství ve jménu ještě o kus lepší kariéry, ještě o trochu delší svobody apod. Ano, těch je asi v naší generaci více, než bývalo dříve. Jenže nejsou zdaleka jen mezi ženami, že? Což občas odcloní od dětí ženskou, která by je už chtěla mít.
|
|
|
| Markéta, kluci 9 a 3 | •
|
(24.11.2011 11:25:32)
Je to jedno. Někomu vyhovuje mít děti před třicítkou, někomu po třicítce. Ovlivňuje to spousta faktorů.
Jinak skoro žádná z mých kamarádek, která měla děti po třicítce, rozhodně nezůstala nevypadla z pracovního procesu na 5 - 6 let. Většinou odcházely z práce z takové pozice, že měly možnost záhy po porodu pracovat na výrazně zkrácené úvazky. Zaměstnavatelé nebrali jejich případné další dítě jako nějakou "hrozbu".
Komentář, že se zaměstnavatel u 36 leté dětné ženy nemusí bát, že mu znovu odejde na mateřskou mi přijde srandovní.
|
| marketa | •
|
(25.11.2011 9:33:43)
co ti na tom prijde tak srandovni :-O?
napsala jsem, ze v 35 budu mit 3 deti, nejmladsi 4 roky stare. ze uz dalsi deti mit nechci je snad dost pravdepodobne?
kdyz tohle tvrdi stejne stara zena bez deti, tak se o tom da teda mnohem vice pochybovat.
|
| Markéta,kluci 9 a 3 | •
|
(25.11.2011 13:12:57)
Jen aby si ten zaměstnavatel neříkal - má tři děti, kdoví,jestli jí to stačí. Já si teda myslím, že zaměstnavatele víc děsí existující než potenciální děti.
|
|
| MrakovaK | 
|
(26.11.2011 13:58:16)
já bych v tomhle ženě být zaměstnavatelem něvěřila. Známá je teď pár měsíců v práci, má 4 děti, ale protože ji práce momentálně moc nebaví, plánuje páté. Je jí 39 let. V dnešní době by měl zaměstnavatel možné těhotenství předpokládat do vyššího věku, než je 35 let..
|
|
|
|
| 1kulička | 
|
(24.11.2011 11:26:41)
Já jsem ročník 76 - u nás se ještě považovalo za sympatické mít dítě před 30 a z gymplu to zvládla většina holek, pokud měly partnera. Co vím, tak mladší ročníky už odkládaly mateřství hojněji. No, já stihla dostudovat, půl roku USA na zkušenou a ještě 3 roky praxe v atraktivním oboru, rychle jsem se vrátila na částečný úvazek....skoro ideální
Když nad tím tak přemýšlím, jsem spíše neustále makající blbec, protože manžel je přesně jak je výše popisováno spokojen s dobře vydělávající manželkou, která je ještě skvělá máma, ale sám se necítí být dobrým na úklid domácnosti nebo péči o děti.  Hlavně, že si mě pěkně pochválí.
Kdybch si volila znovu, tak mám taky děti dříve a hledala bych jiného partnera, bohužel..ikdyž těžko říct, zamilovaná jsem byla fakt hodně ale už kvůli tchýni......
JInak, co píšeš:"jako matka vice nez jednoho ditete jsem se naucila discipline, organisovanosti, tymove praci, rozhodovani." tak to mi zní jako pohádka, JÁ JSEM NAOPAK MATEŘSTVÍM O VŠECHNY TYTO VLASTNOSTI PŘIŠLA.(mám 2 děti rok po sobě)...nejvíce toužím po klidu v lesní chajdě zcela o samotě....
|
| alej |
|
(24.11.2011 19:09:43)
Já to mám tak- před 30kou jsem stihla žít v zahraničí, opravdu hodně cestovat, a taky hodně pracovat. Za půl roku mi bude 35, čekám 3.dítko a končím VŠ. Nestěžuju si vůbec na nic, mám pocit, že jsem stihla vše
|
|
|
| kreditka | 
|
(24.11.2011 12:49:59)
Tak je mi 27 a 2 děti mám snad jediná z celé třídy ze SŠ a ze základky máme po 2 dětech jen 2
|
|
| Irena | •
|
(24.11.2011 13:10:23)
V čem je výhoda starších matek? No třeba v tom, že když jde někdo hledat ve 30 práci s tím, že nikdy nepracoval, nic neumí a má malé děti u kterých se předpokládá nemoc a odchod v z práce v 16.00 nejpozději kvůli školce, asi se z něj nikdo na zadek nesedne. Když člověk odejde na MD ve 30 a má praxi, má se obvykle kam vrátit, může např. dělat na částečný úvazek, případně má po MD co nabídnout (praxi). Já měla dítě ve 30 a myslím, že to bylo tak akorát. Ve 20 jsem byla pošahaný větroplach, užila jsem si života, svobody a nezávsislosti a teď si vážím tepla domova. Naopak někteří lidé, kteří s mateřstvím spěchali, se pak po 30 zblázní a chtějí všechno dohnat. A další hodně důležitá věc jsou peníze, ve 20 jsem neměla nic, bydlela jsem na ubytovně - to mi nepřijde zrovna vhodné pro příchod dítěte na svět. Jinak žena ve 30 mi nepřijde starší rodička, přijde mi normální rodička.
|
| kreditka |
|
(24.11.2011 21:02:50)
Jenže podle této teorie by každá třicítka měla dělat lepší práci, jenže ono to tak není před prodavačkou, dělnicí či kuchařkou si nikdo na prdel nesedne ať je jí 20, 30 nebo 50  Taky se pak může stát že šéfík oddanou zkušenou pětatřícítknu kopne do zadnice a najde si mladší
|
| MrakovaK |
|
(26.11.2011 14:00:52)
obecně se asi hledá práce lépe se zkušenostmi než bez nich.
|
|
|
| marketa | •
|
(25.11.2011 9:38:12)
neumi nic??? teda promin, stihla jsem vs, 2 roky studia v zahranici a dal se vzdelavam na materske.
to ze nebudu mit ty srandovni 2-4 roky praxe myslim nebude az takova hruza.
zase nebudu ten tebou popisovany dvacetilety vetroplach, na ktereho se neda spolehnout a po kterem se treba prace musi x-krat predelavat.
|
|
|
| Ješťa+3 | 
|
(24.11.2011 15:04:54)
Mně je 29, čekám zanedlouho třetí dítko, mám vystudovanou VŠ, práci jsem začala při škole a pak během rodičovské, můžu svou práci dělat z domu, takže po pauze, kdy mi jedna RD skončila, pracuji jako OSVČ z domu a jsem za to vděčná - s dětmi ve školce, které se teď na podzim střídají s nemocemi. Vydělávám ale míň než manžel, pracuji v podstatě srovnatelně s půlúvazkem. Pomýšlela jsme před třetím dítkem na kariéru, ale mám pocit, že takto je to pro menší - školkové děti lepší, že máma pracuje, ale ne naplno a má na ně čas, můžou chodit sem tam PO O...
|
| Ecim |
|
(24.11.2011 15:07:30)
Ješťo, tak to jsme na tom podobně, jen s tím rozdílem, že mně je o 5 let víc. Sice jsem dočasně zakotvila v jiném oboru, ve kterém jsem našla půlúvazek, ale kdybych měla čekat, až se mi profesně začne na 100% dařit tak, jak bych chtěla, tak bych se s třetím dítětem mohla rovnou rozloučit. Ony se ještě pracovní příležitosti najdou, ale děti už moc odkládat nechci.
|
|
|
| MrakovaK |
|
(26.11.2011 13:51:12)
tak,vidíš to hodně jednostraně. Co mám dětné kolegyně, některé z nich se organizovanosti a disciplíně nenaučily do teď. Kamarádka měla dítě někdy v 22 letech, mrzí jí to, říká, že měla ještě počkat klidně do třiceti, že si ještě pořádně neužila. Že je teď vázaná na dítě a nemá pořádně hlídání. to je zase její řeč..
|
| Elí+Kaya | 
|
(26.11.2011 14:38:43)
Mě je 23 a mám téměř půl roční miminko. Jsem ráda, že ji mám takhle "brzy" (já osobně to jako brzy nevnímám..)
Vybouřená se cítím až až, přestože kolem sebe mám stejně staré i starší, kteří z rodičovství obavy maj a děti jsou pro ně zatím tabu, nebo něco co bude až někdy.
Těhtenství , porod, ani v tuhle chvíly skoro půl roku kojení mi na vzhledu nevzalo vůbec nic..
Mimoto jsem ráda, že budu ještě pořád mladá až ona bude starší :)
Jinak s paní doktorkou docela souhlasím.. generace našich maminek byla hodě ovlivněná výchovnými radami typi : radši nekoji, radši nemazlit, nechat plakat..
Kayku nosím v šátku a ne málokdy se mi stane, že potkám někoho ve věku mojí mámy nebo trochu starší a říkají, jak je to krásný to miminko pořád u sebe a jak je jim líto, že ta výchova dřív byla taková neosobní..
Takže s paní doktorkou souhlasím s tím, že tohle na geberaci 30ti letých má velkej vliv.
Například můj partner (31) s tím potíže měl před početím a vnitřně to řeší ještě teď.. pořád má obavy, abyneebyl jako jeho otec atd..
|
| Elí+Kaya |
|
(26.11.2011 14:40:29)
+
vzhledem k tomu, že mám střední školu a maturitu, mám š roky praxe a práci zajištěnou i po rodičovské dovol. .. to bylo to hlavní co jsem před početím miminka chtěla mít zařízené...
|
|
|
|
| liška |
|
(28.11.2011 9:51:46)
taky mám obě děti před 30ti, jedno tedy ve 30ti a ve svých 36ti si na další prostě připadám stará ... tělo už není tak odolné, jak bylo, víc se bojím ...
|
|
| ledik |
|
(29.11.2011 22:17:41)
Je mi 33 a jsem právě 2 roky na MD s prvním dítětem. V 16 letech jsem si malovala, že se ve 23 letech vdám a v 25 budu mít dítě. Nakonec jsem se v 25 letech rozcházela po 5-ti leté známosti. Prošla pár 1,5 letých vztahů, našla sama sebe a v 29 konečně našla toho Pravého se kterým jsme po 1,5 roku spolu měli dítě. Většina mých kamarádek ve stejném věku to má podobně. Mám prostě pocit, že možná přibilo žen, co se chce nejprve realizovat ve škole a práci, ale myslím, že to děláme spíš proto, že jsme pořád nepotkali toho muže s velkým M, se kterým chceme mít děti rodinu a pro kterého chceme být tou ženou. Kdybych toho pravého potkala dřív, budu mít děti dřív..ale takhle to bylo prostě až po 30. Myslím, že jak si to každý udělá, takové to má. Nemám ráda odsuzování nás prvorodiček po 30. Mě přijde normální že každý má děti tehdy kdy chce a kdy se to podaří. Hlavní je, že jsou to děti z lásky a chtěné. To je pro ně nejdůležitější. Ženy, které hlásají, že nidky nebudou mít děti neodsuzuju, je to jejich volba, i když po srovnání pocitů z úspěšného dokončení školy, budování kariéry, cestování či mateřství, tak i přes "stereotyp a občasný voprus" je mateřství to nejlepší v životě, co člověk může prožít. Takže spíš mám pocit, že se tyto ženy o něco ochuzují. Tak mateřství zdar, ať je v jakémkoliv věku
|
|
|
, a jestli tě i přes jesle maminka tak dlouho kojila, mazlila, tak to teda smekám. Já šla do jeslí ve dvou letech, jsou to mé nejstarší vzpomínky, prostě to byla taková síla, že se mi to velmi živě vrylo do paměti. Kojená jsem byla snad tři týdny, z dalšího vím jen střípky. Třeba "nechat řvát, posilují se tím plíce" mi máma radila, když přijela navštívit svého měsíčního vnuka. Když se dozvěděla, že spí s námi v posteli, pravila, že si na sebe šijeme bič. Na otázku, jak jsem se narodila, mi řekla "no já nevím, normálně". Řadím se do té druhé skupiny. 
Možný to je.
A pak se div, že skáču dva metry padesát nad tím, když někdo naříká, jací jsme dnes hrozní materialističtí sobci, kteří by - ó hrůzo - chtěli bydlet samostatně. 
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)