Ono dost rozhoduje, jestli to generační soužití představuje soužití dvou (či více) rovnoprávných rodinných jednotek nebo jestli jeden je tam "doma" a druhý bude poslouchat, dokud si nepořídí vlastní domácnost. Našim jsem se narodila těsně po škole, smrděli korunou a jediná možnost bylo bydlení u matčiných rodičů. Babička i děda stejně ještě pracovali, máma šla v mých 6 měsících do práce (finanční nutnost) a starala se o mě prababička. Jo, měla jsem k prababičce báječný vztah. Ano, bylo skvělé mít dědu a babičku nablízku. Ale byl permanentní spor o to, kdo, co a jak vaří, jak se používá koupelna, na kolik stupňů se vytápí byt... Někdy v mých 5 letech rodiče dostavěli dům, domek, kde žili babička a děda se prodával (oni vlastnili jen malou část, tak za vodou nebyli), a najednou máma byla ve svém a její matka tam byla "host s trvalým pobytem". Stejné spory s opačným vyústěním. A protože svou matku perfektně znám, rozhodně nebylo mým cílem pořídit si dítě a jít s ním bydlet k ní do svého dětského pokoje (společného se ségrou). A má to ještě jednu velmi zajímavou souvislost. Já měla o hodně mladší ségru, se kterou už máma doma byla a o kterou se jako o malou opravdu starala. Díky tomu (po úvodním roce antibabičkovství) celkem v pohodě zvládá být oblíbenou babičkou, která ale drží fakt, že dítě má nějaká pravidla, režim, že je třeba se mu věnovat, sledovat, kde je, apod. Tchýni oba její syny prakticky odchovala matka jejího manžela (taky šla z finančních důvodů hned pracovat), jeden se vystěhoval z domova v 16 a druhý šel v 15 na intr, pak na vysokou, pak k přítelkyni... Ona je prakticky neschopna pohlídat dítě. Je to prostě babička bez maminkovské praxe. A osoby, které mě a manžela vychovaly, už nežijí.
Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.
Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti. Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.