24.11.2011 12:14:59 1kulička
Re: Dcery drátěných matek
Pampeliško, tomu se říká propaganda....současně se rodily děti velmi mladým lidem,kteří ještě nemohli mít rozumný názor všem navzdory, kteří často byli poválečnými dětmi a jejich rodiče jim asi moc lásky taky nedávaly... Děti socialistického světa nesměli být rozmazlované, musely být otužilé a mýt smysl pro společnost, tedy od mala ústavně vychovávané.
Když moje máma porodila v 21 letech mého bratra, který měl vrozenou vadu nohou, řekl jí můj táta, že by nesnesl, aby se jeho žena doma s dítětem flákala a našel jí práci na slovensku - máma i táta jezdili na slovensko a brácha je viděl jen o víkendu (od půl roku). Nebyl v jeslích, ale starala se babička a nejvíc prababička (zlá ženská, ale bráchu údajně milovala). Kvůli vrozené vadě měl brácha denně cvičit, ale babči tvrdili, že ho tím mamka trápí, a přesvědčili jí, ať ho nechá operovat. V roce a půl šel tedy na operaci a tam byl zákaz rodičům dítě navštěvovat (že pak děti brečí), takže něco přes měsíc nikoho z rodiny neviděl. Máma říkala, že ji brácha vůbec nepoznal.....samozřejmě nakonec se dostala k nějakému profesorovi, který kroutil hlavou, proč bráchu operovali, že to šlo krásně rozcvičit.
Já pak měla štěstí, byla jsem prostřední dítě a jesle jsem nezažila, stačila mi školka, kde se nic hrozného sice nedělo, ale na tu kuchyni a dojídání taky nikdy nezapomenu.
Mamka byla moudrá a nám dětem celkem rozuměla, ale mazlení a důvěrnost jsem taky nezažila, nic z toho se nenosilo, nikdy jsem vlastně nevěděla, jestli mě má máma ráda (tátu jsem neřešila, toho jsem neměla ráda já).
S dětmi doma byly snad jen věřící matky a ty, které měly štěstí na svouje laskavé a moudré rodiče, takových ale opravdu bylo velmi málo.
Odpovědět