| susu | •
 |
(27.1.2015 7:59:58)
Asi není dobrý přístup kvůli tomu, že znevýhodnění nemají podmíky, zrušit úkoly i těm, kteří je mají, aby se ten rozdíl zmenšil. To je pak už záměrné ohlupování.
|
| cyann |
|
(27.1.2015 8:19:35)
No vtip je v tom, že podle článku neznamenají delší domácí úkoly nutně lepší výsledky - tj. dá se to dělat dobře i bez úkolů, když je škola dobře nastavena, viz Finsko. Takže úkoly možná pomáhají (i když ani to všude neplatí), ale jen těm s lepším zázemím (kteří jsou zvýhodnění už i různě jinak). Tedy by bylo dobré nastavit systém tak, aby mohli dobrých výsledků dosahovat všichni podle svého nadání, a ne podle svého rodinného zázemí.
V Evropě je ČR na třetím místě v tom, jak na 1. stupni rodinné zázemí ovlivňuje výsledky ve škole (před námi je Maďarsko a Malta).
Jenom teda se podle článku jeví, že úkolů v ČR děti moc nemají, když jimi tráví jen něco přes tři hodiny týdně. takže úkoly na vině asi tolik nebudou. Podle výzkumu největší rozdíl dělají tzv. "výběrové třídy" na ZŠ - kumulují se v nich děti s podnětnějším rodinným zázemím a tím se prohlubují rozdíly.
|
| susu | •
|
(27.1.2015 8:24:47)
Teď je otázka, jestli existence výběrových tříd je to nastavení systému, aby všichni mohli maximálně využít své nadání, nebo jestli jejich neexistence náhodou není záměrné ohlupování té nadanější části dětí.
|
| cyann |
|
(27.1.2015 13:49:00)
Ne, nejde o záměrné ohlupování ani o snahu všechno srovnat do jedné lajny. Rozdíly v dětech podle rodinného zázemí samozřejmě budou vždy. jde o to, jestli je má prohlubovat i ten základní systém školství - tj. ten základ, který by měl být společný pro všechny, bezplatný, s cílem dát všem stejné šance do začátku. To co je nad to - tedy kroužky, mimoškolní vzdělávání, soukromé školy, učení se doma navíc - to si samozřejmě může dělat každý jak chce. Ale ten základ by neměl už předem stavět na tom, že např. třetinu učiva se děti mají naučit doma a nechávat to na rodině - protože pak vznikají nerovnosti, se kterýma ty děti nemůžou nic dělat. Systém by měl být postavený tak, aby se alespoň v tom veřejném základu mohly rozvíjet všechny děti podle svých schopností a ne podle peněženky rodičů.
Ono to totiž není tak úplně jen podle nadání. Výběrové třídy se skládají z dětí motivovaných rodičů, ne z těch nejnadanějších dětí. Spousta nadaných dětí se tam nedostane, protože to rodiče nezajímá nebo nejsou schopni je tam vozit. Spousta nenadaných se tam dostane, protože s nimi rodiče doma makají (tj. mají čas) nebo jim můžou zaplatit doučování.
Cílem by měl být takový systém, který by ve svém základu individuálně přistupoval ke každému - např. pokud chceš výběrové třídy, tak by se do nich rozřazovaly všechny děti, které přijdou k zápisu. nebo ještě mnohem lépe, na každé škole by fungovaly "rychlejší" a "pomalejší" skupinky podle věku a předmětů.
Nebo myslíš, že když je ČR třetí evr. zemí s nejsilnější závislostí výsledků dětí (ve standardizovaných testech) na socio-ekonomickém zázemí rodiny, že to znamená, že v čr je inteligence či nadání dětí (na rozdíl od jiných zemí) takhle výrazně rozdělena podle ekonomické situace rodin? Tj. že bohatší mají chytřejší děti, zatímco v jiných zemích to tak silně neplatí?
|
| susu | •
|
(27.1.2015 14:06:06)
"Ale ten základ by neměl už předem stavět na tom, že např. třetinu učiva se děti mají naučit doma a nechávat to na rodině "
Cyan, ale ono to tak není. Jo, někteří učitelé tak učí, ale to není nastavení školství jako takového.
|
| jentak | •
|
(27.1.2015 15:16:48)
Já se dozvěděla, že běžná škola nesmí kupř. rozřazovat děti dle jejich výsledků - konkrétně třeba jak se půlí třída na jazyky - žádné dítě nesmí být diskriminováno tím, že bude zařazeno do tzv. horší skupiny. Jenže pak to chodí tak, že se nastaví průměr, nadprůměrné dítě se nudí a podprůměrné je frustrované, protože nestačí. Ale když to je takto v jazycích, tak to bude zřejmě ve všech předmětech.
|
|
| jentak | •
|
(27.1.2015 15:19:05)
Ano - škola vysvětlí cosi a jestli nerozumíš, douč se, kde chceš.
A to ti přijde správné? V počtu 30 dětí ve třídě to ani jinak nejde, kde najdeš kapacitu pro to, aby se učitelka věnovala dejme tomu 10ti dětem, kterým by to či ono vysvětlila extra.
Takže to je tak, jak psala - kruci, už nevím kdo - vysvětlím, co je třeba, kdo nepochopí, tak to bere jako informaci o tom, co má umět a poraď si dle svého. Jestli to nezvládneš, máš za pět.
A to je správně?
|
| Filip Tesař |
|
(28.1.2015 8:12:43)
Není to všelék, ale naše školství by docela dost potřebovalo systém výuky využívající skupinovou práci (ve dvojicích i víc). Právě to, že je postavený přísně individuálně, pak v praxi z učení dělá něco jako závod. Třicet závodníků na učitele je samozřejmě moc, jedni se přitom nuděj a druhý stejně nestíhaj. Spolupráce by přitom mohla přinést všem důležitý schopnosti pro budoucí život, možná i potřebnější než umět poznat v atlase 120 ptáků (jak tady před časem na diskusi padlo jako příklad výuky).
|
| jentak | •
|
(28.1.2015 9:39:13)
U nás ve škole se využívá skupinová práce. Ale je to větší problém, než jsem si myslela a stojí to hlavně zpočátku učitele spoustu energie a práce. Problém je v tom, že většina si myslí, že pracovat ve skupině umějí děti tak nějak intuitivně, však se sdružují. Neumějí, resp. ve svém volnu si vybírají skupinu, která jim sedne. Ve škole si ledaskdy nemohou vybrat a pak to nefunguje. Když mi popisovala učitelka, jaký měla problém rozřadit děti do tří skupin - a to je dětí 10, tak jsem zírala, že prý zpočátku nejenže nebyly schopné pracovat, ale nezřídka někomu ruply nervy a došlo k bitce nebo někdo ze skupiny odmítl spolupracovat s tím, že se to nedá. Chtěla udělat smíšené skupiny - absolutně to nešlo. Ve třídě je holka, která prosazuje za každou cenu svůj názor - žádný kluk nebyl ochoten s ní jít do skupiny a padalo tam cosi ve stylu - ať si dělá co chce, nebudu pracovat. S ostatníma holkama byli ochotni jít do skupiny, jenže pak by dotyčná byla osamocená, jediné řešení bylo udělat skupinu čistě z holek. Ale ani to nedopadá dobře, protože od syna vím, že i když ve skupině jsou holky poměrně chytré, tak přes hádky nejsou často schopny úkol zpracovat na rozdíl od skupiny kluků, kde je mnohem různorodější zastoupení co se týká schopností. A dost často ona dotyčná ostatní holky uštěká a ty se stáhnou jen proto, aby úkol byl dokončen.
A zkus tohle řešit ve třídě s 30 dětmi.
|
| Filip Tesař |
|
(29.1.2015 9:30:20)
No jo, já vím, že jsem to nadhodil jak Hurvínek válku. Jenže já neměl ani tak na mysli skupiny po deseti a práci na "projektech", to je spíš už taková třešnička na dortu. Spíš spolupráci ve dvou, případně ve třech až čtyřech.
Já bych osobně kacířsky naboural ten zajetej individualizovanej systém: písemky, testy, zkoušení, domácí úkoly. Nevidím v tom, pokud je tohle celej systém, potřebnej účel. Individuální prověřování znalosti jo, ale mělo by navazovat až jako nejvyšší stupeň, základ by měl bejt postavenej trochu jinak.
A vím, že to nejde udělat přes noc, nejen kvůli učitelům, i kvůli žákům, který i v liberálních školách bejvaj pérovaný od první třídy zásadou "hlavně samostatně" (neopisovat, nenapovídat...).
|
| jentak | •
|
(29.1.2015 9:52:54)
Ale však jo - já píšu o té naší škole - tam jsou 4 holky, tudíž jsou spolu a zbývajících 6 kluků se dělí na 2 skupiny po 3.
Tam pracují skupiny pospolu a jsou určené tak, aby slabší byl se silnějším a tak nějak se počítá, že ten silnější tomu slabšímu pomůže.
V případě samostatné práce /pokud to není písemka/ se může kterýkoli žák přihlásit /a taky to dělá/ a říct - že tohle mu nejde, že tomu nerozumí. Pokud se najde jiný žák, který se dobrovolně přihlásí stylem - počkej, já ti to vysvětlím, nechá se to tak, pokud se nikdo nepřihlásí, řeší to učitelka - buď sama vysvětlí a nebo obejde ostatní žáky a podívá se, zda by někdo nemohl pomoci a toho požádá.
Můj syn má třeba silně zakořeněno z bývalé školy, že je potrestán ten, kdo opisuje, ale i ten, od koho se opisuje s tím, že to vlastně umožní. Tady to tak není - ale konkrétně u mého syna z toho vyplývají problémy, neboť on to opisování od něj nesnáší a hrozně špatně se smiřuje s tím, že učitelé říkají - nevadí, neřeš to, my přece víme.
|
| Filip Tesař |
|
(29.1.2015 10:02:42)
Jentak, zajímavá škola, díky za rozšíření obzorů. A já vím, že si tady píšu teorie, úplně z prstu to necucám, ale ze široširý školní praxe zkušenosti nemám. Budu vděčnej za jakýkoliv další informace v tomhle směru, opravdu.
|
|
|
|
|
| susu | •
|
(28.1.2015 10:44:30)
Já už zažila, že práci ve dvojici vypracovala jen dcera, protože druhá půlka se na to vybodla a známku pak dostaly obě, dcera nechtěla žalovat.
|
| jentak | •
|
(28.1.2015 11:02:55)
Jo - to je v té holčičí skupině běžný - vypracuje to jen tak jedna. Ale ne že by se ostatní na to vybodly, ale ona je uštěká a ony rezignují, aby vůbec bylo hotovo. A to kluci bez výjimek odmítají, tudíž tato situace je pro učitele patová. Myslím, že poněkud alibisticky to nechávají být, protože by to znamenalo konflikt a řešit neustále konfliktní situace.
|
| susu | •
|
(28.1.2015 13:21:19)
Jentak, ona ta druhá k nám vůbec nepřišla. Tak nevím, jestli ji dcera uštěkala hned ve škole, aby to pak doma tvořila sama.
|
| jentak | •
|
(28.1.2015 14:24:52)
Aha - u nás se projekty nesmí plánovat tak, aby bylo nutné je dělat doma - tedy myslím skupinové projekty. Jde o to, že jsou zde i dojíždějící 20 km a děti jsou roztroušené po celém městě a blízkém okolí. Já mluvím o skupinové práci v hodině.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(27.1.2015 15:27:04)
cyann, mám dítě nadaný, kerý jsme vozila roky do vzdáleníé školy, za cenu své kariéry nebo aspoň platu, ale výsledek je takový, že je tu dostupný gymnázium, který si s ním absolutně neumí poradit, tak kde už jinde? a nebo s gymázium, aby to mělo snadnější, snaží mít ze všech průměrný jedince, i když třeba nadprůměrný, al všechny stejný
když jsm se před lety ptala jedné učitelky toho gymnázia, jak to budou řešit ,až tam toho mýho kluka dostanou, tak mi na to řekla - on počká na ostatní, to se mezi tím srovná
takže jsem vyřídila integraci, ivp, a po půl roce musím říct, že se mu nevěuje nikdo a na mě se dívají jako na prudiče největšího, když se mi to nelíbí
|
| jentak | •
|
(27.1.2015 15:30:50)
No vidíš - a o tom to je. Na individualismus není prostor. To je to, co celou dobu říkám.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(27.1.2015 15:57:11)
je to tak, a problém je v tom, že když už rodič, to jako já, chce od školy spolupráci, jak se psalo nedávno v článku na hlavní straně Rodiny, tak je za prudiče, co ZASE něco chce - ani spolupráce, ani individuální přístup, to jsou jenom kecy, ale skutečnost je jiná
|
| jentak | •
|
(27.1.2015 16:04:23)
Ale proto mluvím o ovcích, rodiče si stěžují, že jim to či ono nevyhovuje, ale stěžují si mezi sebou, oficiálně nikdo. A pak se diví. nemůžu říct, že je nechápu, když vím, jaké to může mít následky, ale na druhou stranu - pak zas nemohou očekávat změnu.
No a pochopitelně pokud "otravuje" jen jeden či dva rodiče max., tak pak se jednoduše rodiče či děti eliminují podle toho, co na koho platí.
|
|
|
|
|
| Heffy | •
|
(1.2.2015 7:49:24)
Máte pravdu i nemáte. Přestože témata rozřazování společnosti a předurčenost jsou stejně tabu témata jako eugenika, neznamená to, že neexistují. Je známo, že inteligence lidstva je rozložena podle Gaussovy křivky. S tím, co je vlevo od peeku toho mnoho nenaděláte. Respektive velké úsilí přinese jen malé výsledky. Od peeku vpravo pak závisí na prostředí, motivaci a dalších faktorech. Tyto děti by i s minimem vzdělání se o sebe dokázaly v životě postarat. Já jsem navštěvoval běžnou základní školu s nemalým podílem rómů a sociálně slabších a následně školu výběrovou s dětmi z řekněme exkluzívních rodin. Mohu porovnat průběh i dopady. A jsou velmi silné. A tak jako vždy bude rozdíl mezi veřejným a soukromým zdravotnictvím, bude to i ve školství. Elita se bude vzdělávat separovaně a zastávat statisticky významnější posty i kdyby daný jedinec měl menší předpoklady než někdo z nižší vrstvy. Stačí se podívat na Harwardské kolejní sekty a jejich podíl v americké vládě, veřejném sektoru, armádě a top ekonomických postech. Slovy Járy Cimrmana: "Můžete nesouhlasit...ale to je to jediné, co s tím můžete dělat".
|
|
|
|
|
|
V její náručí
19. ročník rodinného festivalu Respekt k porodu již brzy
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Den koní na EdenuŽďár nad Sázavou 
Česká píseňSvitavy 
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Den koní na Edenu
Česká píseň
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)