Podle toho, jak děti píší domácí úkoly, lze dovodit, z jakého rodinného prostředí žák pochází.
Podle toho, jak děti píší domácí úkoly, lze dovodit, z jakého rodinného prostředí žák pochází. Důsledkem je, že rozdíly mezi dětmi vzdělaných rodičů a dětmi z nižších vrstev se tak kvůli domácím úkolům prohlubují.
Naznačil to průzkum PISA 2012 mezi 15letými dětmi 60 zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
„Domácí úkoly mohou být břímě pro studenty ze znevýhodněného prostředí. Například nemají doma tichý studijní kout, nebo nemají na úkoly čas kvůli rodinnému a pracovnímu vytížení. Jejich rodiče je možná dostatečně nevedou, nemotivují a nepodporují při domácích úkolech, protože jsou třeba pracovně přetížení, nebo nevědí jak pomoci apod.,“ popisuje zpráva PISA, kterou uveřejnily Novinky.cz.
Počet hodin strávených domácím cvičením ale automaticky neznamená, že budou žáci dosahovat lepších výsledků, uvedl mezinárodní průzkum..
Příkladem je Finsko, které dosahuje tradičně nejlepších výsledků v Evropě a i v celosvětovém měřítku a má jeden z nejlepších školských systémů na světě. Jejich žáci však věnují domácím úkolům v průměru méně než tři hodiny týdně - nejméně času ze všech.
Čeští žáci skončili na třetím místě za Finskem a Jižní Koreou, vypracování domácích úkolů jim zabere jen o něco více než tři hodiny a to stačí na průměrné výsledky.
Zajímavostí je i Rusko, jehož žáci prosedí nad úkoly průměrně téměř 10 hodin týdně, ale dosahují ve všech sledovaných oblastech podprůměrných výsledků.
Domácí dril se naopak vyplácí v čínské Šanghaji. Žáci zde vypracovávají úkoly průměrně 14 hodin týdně. Rozdíl mezi sociálně slabšími a zvýhodněnými je nejmarkantnější. Ti první pracují doma kolem 11 hodin týdně, ti druzí bezmála sedmnáct. A ve všech předmětech je Šanghaj na špici.