Článek se mi líbí

protoze rekl nahlas něco, ceho jsem si uz sama vsimla prave diky diskuzim na tomto serveru: nekdy (mozna i v dobrem umyslu) jsou budouci maminky predem negativne naprogramovany proti lekarum nebo obecne porodnici. Je pravda, ze chovani nekterych lekaru (a zdaleka ne jenom porodniku), je kolikrat otresne, ale nekdy zase chapu, ze kdyz k nim prijde vyslovene adrenalinove nabuzena mamina nebo jen jakykoli jiny urputny pacient, tak kolikrat vznikne i naprosto zbytecny a dopredu vyhroceny konflikt.
A nechci porod nijak shazovat, ale porad se mi zda, ze nektere budouci maminy (casto prave takove ty hodne "urputne") jsou tak trochu do sebe zahledene a cekajici od porodu buhvico, a kdyz to nedostanou, jsou strasne ukrivdene a pak horlive pisou kriticke a srdceryvne clanky na internetu (neznam bohuzel zadne, ktere šly, podle me, jedinou trochu ucinnou cestou stiznosti vedoucimu zdravotnickemu zarizeni a nasledne pripadne jeho zrizovateli). Nejak zapomněly, ze porod a narozeni je v podstate radostna udalost a k nejakym nestestim nedochazi zase tak casto. Ale vezmete si, jak se musi citit clovek, ktery jde do nemocnice s prognozou, ze ma nevylecitelnou nemoc a v lepsi pripade to vubec prezije (i kdyz jako mrzak). Takovych je proste mnohem vice a u nich mnohem vic chapu, kdyby byli nastvani, jakoze nebyvali nastvani kvuli takovym (z meho pohledu) prkotinam jako holeni nebo klystyr.