Co se mě líbilo na předporodním kurzu?
Ještě si neodpusím "názoreček" - na předporodním kurzu se mi líbilo, že mě optimisticky naladil a zároveň připravil, že já si musím řící co chci. V porodnici existuje určitý standard a pokud chci něco jiného je třeba aby to personál věděl, protože mi do duše nevidí. Praktický příklad: pro mě bylo na celém porodu to nejdůležitější aby mi miminko nikam neodnášeli. Zeptala jsem se tedy paní Dvořákové jak se to u nich dělá a ona mi řekla, že to záleží na dohodě. Takže jsem měla dojem, že se prostě normálně dohodnu na tom co je pro mě důležité a to ostatní nechám na nich a je to. Žádné strachy a obavy. A ve své optimistické náladě jsem si myslela, že to tak bude všude.
Nevím jestli to tak na Bulovce fungovalo (funguje), ale všude to tak rozhodně není, jak jsem měla možnost se záhy přesvědčit jinde. Já už bych se dneska dopředu ujistila, že mnou vybraná porodnice nemá problém s komunikací mezi personálem a rodičkou. A taky je fakt, že už nahlížím opatrněji i na to "nechám to na nich". Chápu, že když jde o vteřiny tak na nějaké ptaní není čas, ale když o vteřiny nejde (a u mého porodu rozhodně nešlo) tak bych očekávala alespoň informaci o tom co budou dělat a ne, že se budu muset mezi stahy, kdy mám spíš odpočívat, ještě pídit po informacích o provedení nástřihu, co je to "ono" ve stříkačce kterou mi píchli atp.
Odpovědět