Re: Ale jak? A co?

Prožívala jsem podobné situace, které popisujete. Neustálé deptání z partnerovy strany. Ale s odstupem času, vidím vinu také na mé straně - neuměla jsem říct ne, bohužel ani na nabídku sňatku, i když jsem ji dlouze rozmýšlela. Vyčítal mi první poslední, málo peněz, tak jsem si našla další práci po večerech, byla jsem v celodenním zápřahu, studium, práce, večer práce. Ale to se mu taky nelíbilo, najednou že peníze vlastně nepotřebujeme, protože jen příjdu hned spím. Vyčítání nákupu oblečení za 500 snad po půl roce první hadřík, ale pán si koupí bundu za 10000! A já na to nic... Nyní jsem v rozvodovém řízení, mám milujícího přítele, se kterým jsem opravdu šťastná!!! Proto Vám radím, nestojí to za to, i když rozchod je těžký, je těžké se vyrovnat s životem otočeným o 360°, ale věřte i samotné Vám bude líp :)"Je třeba prožít to špatné, abychom si poté vážili toho dobrého"