Re: Porod a víra pro Petru H. :-) ještě jednou
Zdravím Petru H :-)
Mrzí mne že tu zase budu za havrana krákavého - ale Petro H., já si nejsem jist že tohle je všemocná cesta jak dosáhnout bezproblémového porodu.
Docela Ti věřím že to takhle mohlo dost často vypadat, i když pochybuju že vždycky. Píšeš že Indiánka nechala porod plynout tak jak jí kázala příroda ... a v přírodě samičky savců rodí hladce a bez problémů a při porodu dělají co jim tělo naznačuje.
S tou skálopevnou vírou ve zdárný konec porodu souhlasím beze zbytku, s negativním očekáváním těžko něco vytvořit.
Malý problém je v tom, že my nejsme Indiáni. Co do počtu prstů, zubů jistě -ale dokážeš si představit ten rozdíl ve fyzické kondici ? Co se naslouchání přírodě týče - většina lidí jí dnes naslouchá z ústředním topením vytápěného paneláku, ne že se se Sluncem vstává a se Sluncem uléhá atd a musí mít cit pro všechno co se v přírodě děje prostě proto že na tom závisí přežití.
Když už mluvím o tom přežití - nezapomeň prosím že ta Indiánka podléhala přírodnímu výběru - pokud by byla slabá, asi by se nedožila dospělého věku, nedonosila dítě. Celé generace jejích předků žily a kultivovaly se pod tlakem tohoto výběru, který je z dnešního pohledu drsný a krutý ale z hlediska dlouhodobého přežití druhu účinný. Slabí jsou v tomto výběru eliminováni - tedy umřou, nebo přežívají ale nemají potomky. Pomalou zebru chytí a sežere lev jako první, zebra která má špatný zrak nebo sluch se taky ocitne na jídelním lístku. Nesedí v čekárně ušního nebo očního lékaře.
Euroatlantická kultura má naopak jako jeden z imperativů vstřícnost, ohledy ke slabým, pomoc, podporu. Medicína je na pomoci slabým či oslabeným přímo založena.
Nesmlouvavý tlak přírodního výběru je díky pokroku v sociální oblasti, v medicíně atd v současné době ve státech jež jsme si zvykli označovat jako vyspělé velmi oslaben. To ale znamená, že tito "slabí" žijí mezi námi, mají rodiny a tuto "slabost" přenášejí do dalších generací. To slovo "slabý" nepíšu s nějakým odsudkem nebo despektem - i ta "slabost" je samozřejmě relativní - člověk "slabý" z hlediska nezávislé fyzické existence v přírodě nebo z hlediska neschopnosti "naslouchat svému tělu" může být zároveň člověkem s vyhraněným uměleckým vnímáním, nebo má mozek stočen zcela k exaktním vědám jako je matematika a je tím jedinečný - nebo nemá žádné pojmenovatelné nadání a je "jenom" strašně milý a hodný a je radost si s ním sednout a vypít konev čaje nebo s ním pracovat v jedné kanceláři.
Jenže právě tyto skryté "slabosti" mohou v zátěžové situaci - a to porod bezesporu je - vyplout na povrch. Znamenají pak že takový člověk potřebuje pomoc druhých víc než ostatní. Nikdo nevíme co v nás v tomto směru je a kdy budeme potřebovat pomoc. Řekl bych že každý by v sobě měl mobilizovat odhodlání zvládnout vlastními silami maximum - ale zároveň se nepovažovat za mistra světa a být připraven přijmout pomocnou ruku v situaci kdy to bude nutné. A nemít pocity selhání a zklamání a soustředit se na to podstatné - že je miminko na světě a je v pořádku - aspoň si myslím že na to myslí většina maminek během těhotenství a porodu.
Mějte se tu všechny tuze hezky PV
Odpovědět