Křik, holení a klystýr...

Sosane, vidíš, ty obhajuješ porody v porodnici, protože až na výjimky je to v nich v podstatě fajn, ale teď jsi narazil na další problém - kolik porodnic v ČR má samostatné zvukotěsné sály? Pokud vím, tak stále většina (hlavně těch velkých, které mají být tou jedinou správnou budoucností českého porodnictví - jak už jsem několikrát zmiňovala) jich vypadá jako jedno velké letiště, kde jsou lůžka od sebe oddělena v lepším případě neúplnou stěnou, v horším případě plentou. Vzhledem k tomu, že nemocnice jsou financované z veřejného pojištění, pochybuji, že by si ředitelé nemocnic vzali na triko sály zbourat a kompletně přestavit, to si může dovolit jenom pár nemocnic, pokud přijme porodnictví jako svou prioritu a nebude se bát tento krok v případě stížností lékařů z ostatních oddělení obhájit. V porodních domech je samozřejmostí, že rodička je v pokoji sama a nemusí koukat na další porody (to je moje zkušenost - v okně přede mnou se odráželo dění ve vedlejším boxu). A jak už jsem psala - porodní domy se nestaví z veřejného pojištění.

A dál - křik. Pokud vím, v zahraniční literatuře jsem četla přímo DOPORUČENÍ - křičte, zbavíte se tím přebytečného strestu. Ostatně, i por. as. Konvalinová z Vrchlabí v jedné z odpovědí v poradně říká: "Mám-li v péči ženu, která intenzívně tlačí, nabádám ji, aby vydechovala, eventuálně křičela - tím se sníží tlak hlavičky na hráz a tkáně mají šanci se pomalu rozvinout." Konečně, i já si v jednu chvíli uvědomila, že křičím - a byl to naprosto úžasný pocit, v tu chvíli mi to připadalo děsně legrační, chtěla jsem se tomu chechtat a měla jsem pocit, že mě to spojuje s dítětem, byl tu jen křik, dítě, já a manželovo teplo (ne on jako osoba, to teplo - energie, která proudila z jeho rukou), nic jinýho. Teď, když na to myslím, se zase musím smát a říkám si, že by příště mohlo být fajn celý porod prořvat :-))) Což bohužel v nemocnicích opravdu nejde.

Holení - nevím, proč by rodička měla být oholená kvůli nástřihu, když např. holandské porodní asistentky dosahují 25% nástřihů. Kvůli tomu, že čtvrtina žen potřebuje nastřihnout, mají být oholené všechny? To snad ne. Že dost českých lékařů nedokáže vést porod tak, aby nástřih nebyl nutný, je smutné, ale nevidím důvod k tomu, proč bys se ženy měly podrobovat jejich neznalosti, nezkušenosti či neschopnosti. Ostatně, někdy mám pocit, že neoholené ženy jsou ve výhodě - méně často bývají nastříhávány :-) Co se natržení týká, ne každé natržení vyžaduje sešití (nástřih ho vyžaduje vždy), a i s tím si v zahraničí asistentky dokáží poradit, přesto, že nemají ženu oholenou. A ještě něco - já odmítla klystrýr, a o to, abych mě asistentka oholila, jsem musela téměř bojovat :-) Byla totiž názoru, že když nechci klystýr, nepotřebuji ani oholit. Do té doby mě nijak nenapadlo, že tyto dvě činnosti by spolu mohly nějak souviset... Pravda je, že v zahraničí už není běžné, aby se rodičky holily.

Klystýr - pro tvoji informaci, pokakat se můžeš i po klystýru. Jediný rozdíl je ten, že bez klystýru vytlačíš úhledný bobek, který není obtížené setřít, mezitím co po klystýru z tebe vystříknou vodové zbytky stolice, s jejichž úklidem je to už horší. To je závěr jedné ze studií, která mimo jiné přispěla k tomu, že klystýr patří mezi nedoporučené/škodlivé výkony při porodu, jsou-li prováděny rutinně každé rodičce. V zahraničí se klystýr rutinně nepodává, což má ale souvislost asi i s tím, že ženy mohou během porodu jíst, takže by stejně nemělo smysl jim střeva vyprazdňovat :-) To, že se v zahraničí před lety (a v České republice dodnes) rodilo s klystýrem neznamená, že tento zásah má nějaký zvláštní smysl. A ještě jedna drobnost - neumím si představit, že by třeba na miminkovském plavání musela mimina povinně před vstupem do bazénu dostávat klystýr, aby nezaneřádila bazén. Většina lidí by to pravděpodobně označila za nelidské, instruktorkám stačí, když mají mimina plavečky a u bazénu je sítka na chytání uplavaných hovínek. Fuj, fuj, fuj... ale stejně tam plaveme, a nejenom my.

Sosane, zkus si to v hlavě přebrat, a zase se ozvi. Ahojky S.