Sosanovi

Sosane, JÁ netvrdim, že postupy na našich porodních sálech jsou zastaralé. Jenže jsem zdravotní sestra, takže jsem v těhotenství četla nejenom "klasiku" (Naše dítě, Velká kniha o matce a dítěti atd.), ale i knihy určené lékařům. Ze zahraničních překladů to je např. "Efektivní péče v perinatologii" - zkus do ní nahlédnout. Nebo se podívej na stránky Hnutí za aktivní mateřstí do praktické příručky péče v průběhu normálního porodu. Jakkoli to s největší pravděpodobností nazveš demagogií, prakticky to samé by ses dočetl v mnou zmiňované knize, která je určená pro lékaře - porodníky a porodní asistentky. Výsledky studií, na které se kniha odvolává, v podstatě korespondují s tím, co bych si při porodu přála já. Minimálně je konstatováno, že co chci, mi neuškodí, pokud to přímo nedoporučují. Nikomu nevnucuji, že musí rodit podle mne, ale proč mne nechtějí nechat rodit tak, jak bych si přála já? Proč se lékaři v nemocnici odvolávali na skutečnosti, které už dávno byly studiemi vyvráceny a označeny za nepravdivé?

Sosane, aby bylo mezi námi jasno - já už jsem rodila, dokonce jsem si své představy o porodu částečně prosadit dokázala. Porod probíhal naprosto bez komplikací, i přes bolesti jsem se cítila fajn a vlastně jsem se uchránila jakýchkoli lékařských zásahů, které na mne chtěli provádět hned od chvíle přijetí!!! Po jedenácti hodinách bolestí do hry přistoupil lékař, kteý se odmítl se mnou dohadovat o mých názorech a rovnou se mne snažil podrobit tím, že se ve mne snažil vzbudit dojem, že se dítěti daří špatně. Takovéhlemu argumetnu těžko člověk může odolat, takže se rozjela "klasická" mašinerie u porodu - protržení plodové vody, leh na zádech, monitor, léky... Když jsem nesouhlasila, byla jsem nazvána nenormální či sobeckou ženou, která myslí jen sama na sebe a nikoli na dítě. Zrovna tak od tohodle okamžiku začaly problémy - porod se zastavil a nepostupoval, já měla nezvladatelné bolesti (do té doby bylo vše OK), chyběl mi kyslík... Nebudu to protahovat, veškeré problémy ustoupily a porod se znova rozběhl ve chvíli, kdy mi zhruba po třech hodinách pomohla jedna asistentka přesvědčit lékaře, že by se chvíli mohlo rodit podle ní a já dokázala v sobě zmobilizovat veškeré síly a dělat si to, co jsem chtěla já a ne to, co na mne řvali všichni kolem mne - totiž během pěti minut jsem vytlačila dítě, o kterém se těsně předtím lékař vyjádřil, že je špatně postavené, takže ho stejně teď nevytlačím. Deťátku se dařilo tak moc špatně, že mělo apgarskore 10-10-10 (čili zdravějšího novorozence bys nepotkal) a můj porod byl označen jako RIZIKOVÝ!!!!! Proč, když bezproblémově probíhal do doby, než lékař prvně zasáhl a opět bezproblémově pokračoval ve chvíli, kdy se mi díky asistentce opět podařilo prosadit si to, co jsem chtěla já? Podotýkám, že lékař nebyl žádný nezkušený zajíc, ale zkušený lékař, který jistě odvedl již stovky porodů a já rodila ve fakultní nemocnici, čili na místě, které by si mělo udržovat odbornou úroveň. Do té doby jsem taky nevěřila tomu, že je pro lékaře takový problém nezasahovat do průběhu porodu a nechat ho plynout vlastním tempem, pokud se neděje nic špatného. Mám obavy, že nebýt oné asistentky, tak jsem pro nepostupování porodu skončila na císařském řezu.

Sosane, já v klasické poloze vleže (nebo v polosedě - já jakožto dorbnější dívka jsem si připadala spíš jako ležící skrčenec, protože jsem z plohy "v polosedě" - či spíše zvýšeném lehu - sklouzávala do něčeho nedefinovatelného) vůbec tlačit nemohla, protože se pocit na tlačení nedostavil. Na boku se mi tlačit chtělo - vrátili mě na záda - pocit zmizel. Mohu-li věřit tomu, co říkal lékař - že dítě bylo špatně postavené - pak je to všechno naprosto logické. Prostě když jsem natočila pánev jinak, děťátku se při jeho špatném postavení líp sestupovalo. Jenže co vidím já laickým rozumem, to lékař odmítá přijmout, protože je to vysvětlení moc jednoduché a nevědecké. Jinak všechny tři holky z pokoje v porodnici tlačili hodinu až hodinu a půl, takže těch bezproblémových pět minut rozhodně není pravidlo.

A k porodním domům. Jistěže mají malou kapacitu. Pokud chtějí zajistit opravdu individuální péči, tak by velká kapacita byla na překážku. Jenže v porodních domech všude rodí jenom menšina žen. Ne každá tak rodit chce a z těch, co chtějí, se důkladně vybírá. Údajně zhruba 40% žen, které se připravují k porodu v porodním domě, je v průběhu těhotenství doporučen porod v porodnici v souvislosti s jejich zdravotním stavem. Navíc v porodním domě pracuje určité množství aistentek a předpokládám, že ženy přijímají úměrně tomu, kolik jich je. Tím se možnost porodu jinde minimalizuje. To, že žena bude rodit jinde, se samozřejmě stát může, ale to se může stát i v klasické porodnici. Například já trávila první dobu porodní na chodbě, protože všechny boxy i hekárna byly plné, takže je pravděpodobné, že kdyby přišla nějaká žena vzápětí po mně, poslali by ji jinam. Když si pročteš diskuzní fórum, párkrát na takové případy narazíš i u "klasických" porodnic. Pochybuji, že by žena po odtoku plodové vody rodila na chodníku. Běžné totiž je, že buď jedu do porodního domu hned v počátku bolestí, a potom tedy mám čas přemístit se jinam, nebo jsem v telefonickém spojení s asistentkou, čili kdyby bylo plno, opět mě včas nasměruje jinam. Pokud budu mít překotný porod, je to vůle Boží a stát se mi to může při přejezdu do porodního domu i při přejezdu do nemocnice. Zařídit porodní pokoj v rámci porodnice, to je to, o čem už jem psala v prvním příspěvku. Mimochodem, když zalistuješ diskuzí zhruba o půl-třičtvrtě roku dál, najdeš někdě příspěvek od lékaře z CAP-u na Bulovce, který se mimo jiné zmiňuje, že možnosti porodu v současné době už nejsou tak velké, jako byly za původních asistentek (a to samé jsem kdysi slyšela i od jedné místní asistentky). Samozřejmě, díky bohu aspoň za to. Jenom si neumím takové pokoje představit v nemocnicích, kde lékaři přiznávají, že v životě neviděli porod, který by probíhal přirozeně (mimochodem, což je častý argument lékařů proti porodním domům - mají iks desítek let praxe a ještě se nesetkali s bezproblémovým porodem, jak by tedy mohly domy fungovat...).

A technická vybavenost? Co konkrétně máš na mysli? Pokud vím, součástí bývají sálky k drobným zákrokům, to už jsem psala. Převáží se většinou jenom při podezření na císařský řez, ale ani tady se nejedná o minuty, jak se nás snaží lékaři přesvědčit. Většinou je podezření na císaře už delší dobu, ale stále se čeká, dokud se problém nevyhrotí. V porodních domech se prostě převáží hned při podezření. Navíc pokud vím, tak se asistentka Štromerová snaží vybudovat porodní dům v areálu nemocnice, takže by ten převoz nebyl nijak obzvlášť drastický.

Jinak porodní domy opravdu fungují prakticky po celé západní Evropě, i když ne všem lékařům se líbí, nejsou to přežitky minulosti, naopak vznikají zejména v posledních letech jako reakce na "přetechnizované" porody v nemocnicích. Kdyby byly opravdu tak škodlivé, dozajista by už existovaly studie, které by mluvily proti jejich vzniku, zatím je to spíš naopak. Konečně, i docent Tošner, který je proti porodům doma a porodním domům, tvrdí, že porody doma s porodní asistentkou mohou být bezpečné (viz moje příspěvky k tématu porod doma). A když už jsme u toho, považuji porodní domy jako bezpečnější variantu porodu doma. Ale hlavně - žijeme přeci v demokratickém státě, tak proč se furt někdo snaží rozhodovat za nás?

S.