3.9.2014 8:52:52 Filip Tesař
Re: Palec nahoru
Takhle jednoduché to pochopitelně ve skutečnosti není, ale osobně myslím, že tyhle principy platí, jakkoli samozřejmě pro každého individuálně: věnovat pozornost, dát prostor, nastavovat hranice, správně komunikovat. Z dětství i ze současnosti jsem znal a znám rodiny s více dětmi, kde to fungovalo, takže to není jen pro rodinu s jedním dítětem. Z vlastní zkušenosti si taky dodnes dobře pamatuju, že to stejně fungovalo nebo proto mi to nefungovalo, když jsem byl skautským družinovým a pak oddílovým vedoucím - to bylo nějakých 20 a víc dětí, na táboře jsem s nima jednou byl týden v kuse jen já sám. S tou vzpomínkou bych přidal ještě jeden princip: zapojit do dospělých-rodinných) činností, to znamená přidělit díl práce a odpovědnosti. Jasně, že děti se liší, a v mnoha ohledech se liší výrazně, a tohle by neměl být kouzelný šém, se kterým všechno zázračně funguje (a la najít tu pravou/toho pravého a žít šťastně až do smrti). Spíš tak, že když se tyhle principy pomíjejí, funguje to hůř nebo špatně.
Odpovědět