důchody

článek je psán příliš odborně a ne moc srozumitelně.

Bohužel fakta jsou fakta a vzhledem k naší budoucnosti dost děsivá.
Je mi 32 a vím, že důchod pro nás prostě nebude. Nebude z čeho brát, viz fakta o nízké porodnosti - naopak, já, silný ročník 1978 o ostatních "Husákových dětech" ani nemluvě, budeme v důchodovém věku společně a těžko nás naše děti budou ze svých daní živit.

Dalším problémem je neustálé špatné hospodaření státu, neexistující stále slibovaná důchodová reforma a neschopnost státu zajistit řádné hospodaření a kontrolu v soukromých spořících ústavech.

Jak by bylo krásné, vědět, že pokud si budu spořit na důchod soukromě, po x letech dostanu své peníze pěkně zhodnocené, abych si mohla k zřejmě neexistujícímu státnímu důchodu přilepšit.

Před časem jsem v televizi slyšela, že se počítá, že důchod bude tak 20-30% z průměrné mzdy..... takže pokud je to teď cca 5 tisíc, kolik to bude za pár let. Bude to stačit aspoň na jídlo, na byt??? Budeme schopni aspoň poplatit to základní, za předpokladu, že bude důchod můj a manželův????

A jak stát bude řešit ty, kteří nepracovali??? Tak mě napadá, když vidím reportáž o 40ti letém muži, který už 20!!!!! let nemůže najít práci (tzn. že od revoluce se prostě neangažoval) - tudíž neplatí pojištění..... z čeho mu pak asi ten důchod vypočítají? Nemá nárok. Ale z něčeho žít musí. Takže opět dávky. A takových není málo. Takže zase dostane slovo nějaký štědrý Paroubek, který těm "sociálně slabým" - rozumějte věčným nefachčenkům - naslibuje a bude rozdávat???

Takže také vidím jedinou možnost, jak přežít stáří v tom, že si lidé prostě pořídí více dětí s tím, že se o ně děti budou ve stáří starat a přispívat jim. Tak, jak se to provozovalo po staletí.

Socialismus prostě nikdy nemůže fungovat. Nikdo nemůže dobře nastavit porodnost, propočítat, kolik je třeba dětí, aby staří slušně žili z důchodů, zaplacených daněmi produktivního obyvatelstva.
Nikdo nemůže zajistit, že bude takový režim, který bude fungovat rozumně, spořivě, dobře hospodařit.....

Zkrátka a dobře, my a naše děti, ne-li i vnuci, si tohle pěkně odse..me. Jsme první generace, která si musela brát hypotéky, aniž by měla státem garantovaná zaměstnání. Navíc, hypotéky, které mnozí splácejí právě až do důchodového věku, aniž by dostali prostor na mezipauzu spořit si jakýmkoliv způsobem i na důchod.

Ale vzhledem k tomu, jak se oddaluje odchod do důchodu, vidím v řešení v tom, že zkrátka a dobře odpadneme a umřeme ještě před oficiálním nástupem do důchodu. Prostě se udřeme. I to je řešení, že?

Takže užívejme života, dokud to jde, protože dobře už bylo