Včera jsem článek přečetla, nedalo mi to a dívala jsem se i na stránky pro Matěje a taky jsem přispěla. Je mi zle z přístupu některých lékařů. Doteď mi leží v hlavě slova gynekologa, který ke mně měl proslov po mém domácím porodu, že jsem prý málem zabila své dítě. Skončilo na JIP kvůli vrozené infekci, která podle ošetřujících lékařů jednoznačně nebyla důsledkem domácího porodu, ale nastala by tak jako tak. A já si naopak myslím, že je docela dobře možné, že jsem mu tím život naopak zachránila. Kdoví, zda by v porodnici byli tak pozorní jako soukromá porodní asistentka, která mě během porodu ani na vteřinu neopustila, a jako dětská lékařka, která dítě prohlédla cca 4 hodiny po porodu? Třeba ano, třeba taky ne... Určitě by tedy v porodnici nenechali pupečník tepat hodinu (dokonce i asistentka se divila, že takhle dlouhé dotepávání ještě neviděla), což si laicky myslím, že malému velmi pomohlo - podle mě čerpal obranné látky, i když mi to zatím žádný lékař nepotvrdil.Lékaři nezjistili, co to bylo za infekci, ani kde ji vlastně měl. CRP měl hodně vysoé (něco přes 80), ale po nasazení antibiotik se velmi rychle zotavoval a po týdnu z něj bylo úplně zdravé dítě, kterým je (klepy klep) dodnes.
Na Matěje moc myslím, je mi z jeho příběhu velmi těžko, ale stejně mi nedá napsat dvě poznámky a předem se za ně omlouvám - nejsou v této chvíli moc vhodné, ale stále mi vrtají hlavou... Zarazily mě totiž na videu Matěje před operací dvě věci - jediný uvolněný a bezstarostný smích na záznamu na videu byl zpražen na můj vkus poměrně tvrdým "To se nedělá" a pak jsem se trochu podivila, že batole, které trpělo na opakované angíny, chodilo zřejmě pravidelně na plavání (i když pokud netrpělo na záněty oušek a vždy se po nemoci pořádně zotavilo - nám lékařka i po lehké nekomlikované rýmě doporučovala týden na plavání nechodit - tak to asi vadit nemuselo; u nás byly rýmy řes zimu skoro pořád, loni po nástupu do školky jsme u staršího s plaváním prozatím skončili a s mladším ani nezačali - nestíhali bychom hodiny nahrazovat).
Moc se za ty poznámky omlouvám, hlavně Matějpvým rodičům, nemyslím to zle, spíš mě zajímá, jestli někdo neměl podobný pocit...
Každopádně žádné co by kdyby Matějovi teď nepomůže, chyba nemocnice je podle mě navíc nepopiratelná, moc mu držím palečky
.