| sidonie | •
 |
(19.12.2003 17:03:41)
je dobře, že autorka dopisu panu primátorovi využívá i možnosti internetu, protože čím víc lidí o problému ví, tím lépe, ale o tom se zmiňují i ostatní účastníci diskuze. Mě jen zaráží lhostejnost úředníků, kteří jsou na svých místech přece proto, aby občanům pomáhali ale asi jsem stále velmi naivní...a nemyslete, že je vše v medializaci podobných problémů v pořádku. Autorka sice uvádí noviny, které o činnosti jejich sdružení píše, ale já mohu posloužit příkladem z Českého rozhlasu. Tam se leta v rámci dopoledního velmi poslouchaného pořadu Host do domu vysílala pravidelná rubrika Pomáháme si, která informovala formou rozhovorů, reportáží apod. o činnosti občanských sdružení, nadací atd. Měla velký ohlas, lidé se díky tomu dozvídali o práci stovek dobrovolníků a dalších lidí, kteří dělají záslužnou práci. A vidíte, teď se tato rubrika zrušila s vysvětlením, že je to smutné téma a lidé se chtějí bavit a poslouchat víc hudbu a zábavu. A to je prosím veřejnoprávní sdělovací prostředek! Skoro jakoby nastával čas, kdy je lépe postižené zase někam zavřít a raději o nich vůbec nevědět.
|
| Jája (3děti) | •
|
(2.1.2004 11:19:54)
Ahoj Danielo a Lukášku,
držíme Vám palce a přejeme Vám v novém roce mnoho úspěchů, ale hlavně zdraví a štěstí. Jsem ráda, že jsem se díky tvému příspěvku v diskuzi dozvěděla něco víc o sdružení rodičů postižených dětí, kteří se nesmířili s omezeními svých dětí. Vždyť tím, že s nimi cvičí, vyjíždějí s nimi přes řadu velkých překážek ze svých domovů, překvapivě vyvracejí ortel kdejakých lékařů. Chápu, že na tyto aktivity je potřeba mnohem více peněz, než na kroužky mých dětí, navíc matka nemůže (případně problematicky) být zaměstnána, neboť dítě je na ní odkázáno, tudíž jejich situace je podstatně horší než většiny na Rodince.
V době předvánoční je plno sbírek na děti z dětských domovů (kde se domnívám netrpí nedostatkem materiálních statků, ale nedostatkem lásky), děti postižené válkou v Iráku, bývalé Jugoslávii ..., ale zapomínáme na děti postižené, o které se starají jejich rodiče.
Takže si myslím, že po přečtení tohoto příspěvku bychom neměli jen nadávat na byrokracii v tomto státě, ale zamyslet se, zda jim nemůžeme nějak pomoct.
|
| Daniela Lukášek Leonka Kevin | 
|
(2.1.2004 13:31:12)
Milá Jájo,
ráda bych Tobě a všem ostatním reagujícím na můj příspěvek poděkovala. Přiznám se, že jsem ho psala naprosto zoufalá. Je pravdou, že rodiče postižených dětí jsou na řebříčku sociálních skupin velmi nízko.
Možná jste zaznamenali s čím teď přišla Národní rada zdravotně postižených. Jedná se o snahu vytvořit nám stejné podmínky, jako dětem umístěným v ÚP. Zde stát přispívá na služby 8.000,-, dospělý postižený občan dostává také dávku bezmocnosti, která mu má posloužit, např. v úhradě asistenční služby. Postižené dítě v rodině nedostane nic. Navíc pokud se dožije plnoletosti získá nejnižší invalidní důchod a jeho rodič při odchodu do důchudu nejnižší příjem, vzhledem ke svým příjmům během starání se o post.dítě, což jsou pouze sociální dávky. Takže budoucnost vskutku radostná :-(
A navíc problémy o kterých jsem psala, t.j. nemožnost umístit dítě v denním zařízení.
K vánocům jsme dostali jako konečnou odpověď (na odvolání kvůli zamítnutí lázní) od ředitelky VZP, že jej potvrzuje. Ano, moje dítě nemá právo ani na lázně, jak mi bylo jemně naznačeno, bylo by to zbytečné vyhazování peněz ze strany pojišťovny. Vydržím hodně, ale tohlo mě sebralo.
Trochu se zajímám o PP, snad mi bude dopřáno poskytnout domov opuštěnýmu dítěti a tak mám pocit, že pěstounské rodiny a ty s postiženými dětmi mají mnohé společné. Přinemenším nezájem a nedocenění státu, za jejich péči o tyto děti.
Minulý rok byl rokem hendikepovaných, jak jsme obstáli píšu ve svém článku. Letošní rok je zase Rokem rodin s dětmi. Obávám se, že jsem ztratila iluze, že to bude mít pozitivní dopad na nás.
Přesto hezký rok 2004 a hlavně zdraví všem přeje Daniela
|
| Jája | •
|
(2.1.2004 14:17:32)
Je mi smutno z toho, že ti VZP nepotvrdila pro Lukáška lázně, ale život jde dál. Zkus to letos znovu, případně změňte zdravotní pojišťovnu. Nám se stalo něco podobného (teď se tomu smějeme, ale tenkrát jsem brečela). Syn byl odmalinka často nemocný (KHCD, zápal plic) takže jsem jednou požádala paní doktorku, zda by nemohl jet do ozdravovny a ona nám vypsala žádanku, kterou opatřila výpisem z jeho karty. Na pojišťovně jsem se setkala s revizním lékařem, který si zrovna četl tu žádanku. Zeptal se mě, zda jsem matka a potom se ptal jestli už nezemřel! V tu ránu mi vyhrkly slzy a nebyla jsem schopná mluvit. Debil! Naštěstí Pája z toho "vyrostl", má 9 let a mimo problémy se školou, "děsnými" ségrami a rodiči je v pohodě. Do ozdravovny tenkrát jel, protože manžel poslal doporučený dopis o jednání a žádost o výpis kritérií na výběr dětí do ozdravovny (s tím, že jestliže nedostane odpověď do zákonem určené lhůty, tak postoupí vše výše...bla, bla, bla). Kritéria nám samozřejmě neposlali, jen nám květnatou mluvou sdělili, že se omlouvají a že znovu projednali naši žádost.
Danielko, bojuj!!! Jsem ráda, že jsem tě na Rodince potkala. Dodáváš mi hodně síly a optimismu (hlavně při učení s Terkou a Pájou, nepořádkem v pokoji Zuzky, bručením našeho taťky...)
Hodně zdravíčka, štěstíčka vám přeje Jája a spol.
|
|
| Misa3 | 
|
(3.1.2004 16:55:03)
Danielko, to o cem pises je bohuzel jedna z do nebe volajicich nespravedlnosti, ktere se u nas na postizenych detech a jejich rodinach, pripadne na postizenych dospelych odehravaji.
Tu pojistovnu zkus zmenit, i kdyz si pamatuji na neprijemny zazitek kamaradky, ktere odborna lekarka temer vulgarne vynadala, ze si dovolila zmenit pojistovnu bez porady s ni. Ustav i lekarka jsou bohuzel jedini, kteri se pomerne vyjimecnou chorobou ditete zabyvaji a tak nejde proste odejit jen tak jinam.
Je krajne nelogicke, proc ustavy pobiraji na postizene dite pomerne slusnou sumu a rodic, ktery se o postizene dite stara, nema nic, pritom by si meli statni urednici uvedomit, ze v ustavu se diteti nekdo nevenuje a tak je jeho postizeni casto celozivotni, kdezto doma je vetsi nadeje, protoze zvlast matky casto diteti venuji cely den, zanechavaji zamestnani, protoze pri tezsim postizeni ditete na ne proste neni cas a jejich pece o dite je tak intenzivni, ze by ji nezajistil zadny ustav a take se casto stava, ze dite dospeje s minimalnim postizenim, muze pracovat a zit temer normalne, kdezto v ustavu, kde by mu nebyla venovana ani cast pece jako doma, vyroste v celozivotne postizeneho cloveka. Uz z ekonomickych duvodu by si meli ti, kdo o tom rozhoduji propocitat, ze stat prijde daleko levneji domaci pece, i kdyby rodine venovali presne tolik kolik venují ustavu. Je to nelogicke a surove, zneuzivat matky nebo cele rodiny, ktere pak ziji na pomezi bidy, pripadne za nim, proste proto, ze se o dite staraji samy. Je to skutecne krute zneuziti jejich casto celozivotni obeti, mluvi se o tom, ze by bylo dobre s tim neco udelat od totality, ale ono je nesporne vyhodnejsi, pro ty ktere volime, nedelat nic, a rodice postizenych nebo nemocnych deti jsou casto prilis vycerpani, nez aby meli silu bojovat za poplatek na dite nebo zvyseni jejich budouciho duchodu.
Nebyla jsem nikdy zadny "fluktulant", jak se za totality rikalo, pracovala jsem mezi gymnaziem a VS jako sanitarka, pozdeji jako sestra, vzdy v velmi nizkym platem, pet let jsem studovala take zapocitano do duchodu a par let pracovala jako asistentka ve vyzkumu, rovnez velmi nizky plat, sumarne beru ted po zvyseni 5 300, bydlim s matkou jinak by ani jedna z nas nemela na to, domacnost utahnout. Pocituji to jako nespravedlnost, protoze za svou nemoc nemohu a nikdy v zivote jsem se neflakala.
Naprosto chapu co citis, kdyz Ti nekdo od pojistovny rekne neco tak suroveho, me to rikaji mene obalene, ale pokud jde o to, u sebe se clovek muze branit, u ditete se boji, ze by ho nejakou rozhorcenou odpovedi mohl poskodit.
Skutecne se pokus zmenit pojistovnu, jsou i takove, kterym nedela potize doprat postizenemu diteti lazne. Mas moznost vyuzivat treba osobni asistenci, nebo to je taky jen pro ty bohatsi?
Moralni uroven kazdeho statu se da vzdy posoudit podle toho, jak se stara o sve postizene, nemocne a o ostatni, kteri maji vetsinou bez vlastni viny fyzicke, psychicke nebo socialni problemy, podle toho co si kazdy, kdo patri mezi ty nejchudsi, udela obrazek, ze si na pomyslnem zebricku skutecne stojime hodne nizko. Nekterym vecem se nechce verit, nejsou prispevky na leky a ty ktere vam predepise lekar jako nahradu, kterou plati pojistovna, mnoho nemocnych nemuze brat, protoze ji z ruznych duvodu nesnese. Takze zbyva si bud lek koupit, nebo se obejit bez nej. A tak se scita mnoho podobnych "malickosti". Je to velmi urazejici a snizujici lidskou dustojnost kazdeho postizeneho, nebo toho, kdo se o nej stara.
Danielko, moc Ti preji, aby se alespon ve Tvem pripade, kdy jde o dite, neco zmenilo k lepsimu a ti, ktere volime se alespon nad Vasimi problemy zamysleli. Mas nejakou moznost vyuzivat pomoc organizaci, ktere by se alepon teoreticky o postizene starat mely? Ve Tvem pripade je to zvlast kriklave, jako v pripadech vsech postizenych deti a jejich rodin, pripade jen matek. Velmi obdivuji Tvou statecnost a moc bych Ti prala pozitivni zmeny do noveho roku.
Nevim jestli jsem nenapsala neco, cim bych se Te dotkla, pokud ano, tak neumyslne a moc se za to omlouvam. Zdravi Misha. Pokud bych Ti mohla v cemkoliv pomoct, napis mi na mail adresu Lyka@seznam.cz
|
| Daniela Lukášek Leonka Kevin |
|
(3.1.2004 22:16:07)
Ahoj Míšo,
díky za podporu jako u ostatních reagujících na můj příspěvek. Velmi si toho vážím. Ráda se někdy ozvu, teď však nestíhám, nechci spoléhat jen na Magistrát, takže se chceme začít bavit o spolupráci s některou z církevních organizací, např. Diakonií. A pevně věřím, že přesto, že jsem ateista, dojdeme společně k závěru, že když se jedná o dobrou věc, tak jdou určité názory stranou.
Hezký večer. Daniela
PS: koncem ledna budeme ve Vlastě s Lukáškem i s OS Hornomlýnská, tak snad nám to pomůže najít třeba i ty sponzory :-)
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)