| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Nevěra: Co prožívá podváděný partner?

[<<Předchozích 10] Příspěvky 1120 z 36 [Dalších 16 >>]
Aňa
19.5.2010 14:26:10
Veľmi krásne slová. Dávajú mi silu. Chcela by som sa smiať tak ako kedysi, tešiť sa znovu z maličkostí, zo študijných úspechov mojich detí...Keď manžel vážne ochorel, verila som že sa uzdraví a robila preto všetko, hoci to bolo ukrutne vyčerpávajúce. Videla som ako ho chemoterapia postupne ničí. Videla som svojho milovaného muža, ako mi pred očami zomiera.Nestihla som sa s ním ani rozlúčiť... Všetko to bolo ako v zlom sne.Raz pri jednej z návštev mi povedal, aby som začala myslieť aj na seba, že keď nebudem ja v poriadku, nezvládne to ani on. Myslím, že už vtedy cítil blízkosť smrti. Nervovo som sa zrútila. Verila som, že už bude dobre, že to zlé máme za sebou. Začala som sa obviňovať, že som zlyhala na plnej čiare a upadla do hlbokej depresie. Mám pocit, že môj živoj už bez neho nemá cenu, ako by mi niekto vytrhol srdce. Ostalo mi v duši veľa smútku a pocit prázdnoty. Vám prajem hodne sily a radosti zo života, aby Ste nikdy nepocítili takú krutú bolesť ako ja. Aňa.
Eluš
19.5.2010 14:02:36
Z toho,co jsi nyní napsala,je vidět,že opravdu nemyslíš na budoucnost,rozebíráš stále to,co se stalo,žiješ minulostí.Nech ji už spát a svého manžela v klidu také,on už se ted bránit nemůže.Ty to nezměníš a ta nezodpovědná milenka už ti ublížit nemůže,nemá jak a na kom.Nenech ji,aby tě dál ničila vzpomínkami,aby ti působila na nervy a zdraví,aby zebrala tvým dětem po tátovi i mámu.Žij si svůj život a dělej vše proto,abys sis ho zlepšila.Určitě jsi ještě mladá,ale roky utíkají,tak je nezahazuj pro takovou potvoru,už ti vzala času,nervů a energie dost,mysli už konečně na sebe,já to ted dělám také a věř,je mi mnohem líp.Mám už zase plány a chut do nového života,i když na chlapa nemám ani pomyšlení.Věřím,že vše přijde v pravý čas,v minulosti se už nenimrám,bralo mi to strašně moc slzí a energie,kterou ted potřebuji pro svou maličkou.Drž se!~;((~x~
Aňa
19.5.2010 11:17:31
Milé priateľky!
Ďakujem Vám všetkým za podporu, cenné rady, ktoré mi ponúkate. Som nesmierne poctená a milo prekvapená Vašimi reakciami na môj trpký a ukrutne bolestný,životný príbeh. Ja som tiež presvedčená, že spúšťačom zákernej choroby bola nevera. Ako Ste mi napísali, "hral na dve strany". Doma milovaného, starostlivého manžela, otca a vzorného syna a mimo domu úžasného milenca. Všetko to prepuklo náhodnou ľúbostnou SMS od jeho kolegyne, ktorú mi dokonca na jednej zo spoločenských akcií bez problémov predstavil.Nemusel sa s ňou schovávať,alebo vypíňať mobil,keď mu telefonovala aj počas víkendov, pretože manžel bol jej nadriadený a spoločne riešili svojich klientov,ktorí ich pozývali na rôzne spoločenské, alebo športové akcie.Môj manžel bol skutočne veľmi uznávaný či už v zamestnaní, alebo medzi klientami. Ako sa hovorí: "Dotiaľ sa chodí s džbánom po vodu, kým sa nerozbije". Po prepuknutí celej aféry musel zmeniť zamestnávateľa a dennodenne dochádzať za prácou cca 200 km. Zrazu stratil svoj povestný humor a úsmev. Videla som na ňom ako v sebe niečo dusí a hanbí sa za to čo spravil. So mnou veci odmietal riešiť. Povedal, že je už zo všetkého unavený a nevládze. Napriek tomu mu "ONA" nedala pokoj. SMS pokračovali aj naďalej a prosby o stretnutia. Nevadilo jej že zničila naše manželstvo, naše zdravie, manželovu kariéru. Bola o 10 rokov odo mňa mladšia a vydatá. Neskôr po manželovom pohrebe mi jeho kolegyne povedali, že "ONA" bola do neho veľmi zaľúbena a strašne ho zbožňovala, že svojho muža verejne ponižovala a ohovárala aký je neschopný a nevzdelaný. Ony niečo o ich vzťahu tušili. Dnes je už po všetkom. Môjho manžela už nič nebolí, už sa netrápi.Verím tomu, že dáva na nás pozor. A "ONA", keď manžel zomrel, začala riešiť svoje manželstvo. Majú polročného syna a možno sú aj šťastní. Určite ju netrápi svedomie, čo všetko spôsobila.
Zažila som toľko zla v krátkej dobe, že už neverím v lepšiu budúcnosť. Moje dni nie sú o žití, ale o prežívaní. Z kedysi krásnej a hlavne šťastnej rodiny ostali už len spomienky a fotografie. S prianím oveľa krajších dní ako mám ja s deťmi ostáva s pozdravom Aňa.
Cimbur
19.5.2010 8:12:59
Leno, taky si to trochu myslím - o tom stresu jako startéru nemoci.
Eluš
19.5.2010 7:29:32
Smutné,lepší ženu váš manžel nemohl potkat.Nic si nevyčítejte,udělala jste pro vašeho muže i pro váš vztah maximum a ještě navíc,on to v tom nebíčku ví,nebojte se.Odžila jste a obětovala jste svůj život pro vašeho muže,i když vám tak ublížil,odpustila jste mu,starala se o něj v době nemoci,on si to všechno uvědomoval,ale možná on sám si přivodil tu nemoc,stresem,který 2 roky zažíval,když vám musel lhát a zakrýval dvojí život.Stres je startérem nemoci,to je obecně známo,každý máme v sobě něco,co číhá na vhodný okamžik,zaútočit na naše zdraví.Vy se ted znovu nadechněte do NOVÉHO ŽIVOTA!Stres vás táhne na dno.Žijte nyní to,co se děje teď,vaše děti z vás musí být zoufalé,když vás takhle vidí,je mi jich líto,uvědomte si,co mají vše za sebou,ony vám tu lásku budou pořád vracet,ony vám ted chtějí dělat radost,dovolte jim to,at se s váma zase můžou smát,je to dar,který máte,važte si ho,zdravé děti nejsou samozřejmostí.Také si řeším problémy s nevěrou a mám roční ditě,chci pro sebe a pro něj krásný život,proto musím něco změnit,odrazit se ode dna,těším se na svůj nový život a VY to udělejte také,držím nám oběma palce,jste tak statečná,doufám,že jsem také tak silná jako vy,udělějme to pro sebe a naše děti,které tak milujeme,ano????
sosina
18.5.2010 21:37:48
Aňo,
také jsem si přečetla Váš životní příběh, je v něm opravdu dost bolesti, smutku, ale také hodně síly a odhodlání. Vždyť už jste dokázala tolik bojovat! Musíte se rozhodnout, že chcete teď bojovat za SEBE SAMA! Kdesi jsem četla motto: "Někde uvnitř mě je síla, která je silnější než já".
Všichni máme za sebou nějaké problémy - vyřešené nebo nevyřešené ... a ten můj příběh se absolutně nedá srovnávat s tím Vaším, jen je podobný v tom "odmítání života". Měla jsem pocit, že už nemám pro co žít, moje existence byla jen o chození do práce a jakémsi fungování pro mé rodiče, ikdyž viděli, že nejsem šťastná, ale COSI mi bránilo ten tehdy hloupý a mladý život ukončit. Přidaly se zdravotní problémy, následovaly psychické....trochu jsem zabojovala, začala chodit na terapii..., dost věcí jsem si ujasnila, ale zase jsem se dostala na dno a pocit, že NIC nemá cenu, se vrátil. A pak nějak zafungovala náhoda! Potkala jsem ženskou - dnes výbornou kamarádku, která byla z úplně jiného těsta než já a ta mě vtáhla - ani nevím jak - zpátky do života. A já ten život už dalších 9 let opravdu žiju, mám novou rodinu, nové radosti a nové bolesti. Nevzdávejte se, někde na Vás ještě čeká ŠTĚSTÍ a snad i LÁSKA, ikdyž tomu třeba teď nevěříte. Přeji Vám hodně síly~s~~s~~s~
Kika
  • 
18.5.2010 16:11:38
Aňo, taky s tebou moc cítím, je to osud a třeba časem najdeš na tom všem něco co tě obohatilo, i když teď se to jeví naprosto nereálně. Buď šťastná alespoň ze svých dětí a važ si toho, že jsou tady a že jsou zdravé, v nich žije tvůj manžel i tvoje budoucnost. Řeším jak teď pomoci své kamarádce, která má zdravého manžela, ale jejím dvěma malinkým dětem lékaři stanovili krutou diagnózu, nemoc, která se nedá vyléčit. Peklo je, když onemocní děti. Ale tím nezlehčuji tvoje utrpení. Buď statečná a žij pro ty, kteří jsou tady s tebou. Pro svého muže jsi udělala maximum a ničilo by ho, kdyby viděl jak ti podruhé ublížil, tentokrát svým odchodem...
Aňa
18.5.2010 14:45:40
Milá Dita! Úprimne ďakujem za rady, ktoré by možno zmierili, alebo úplne vyliečili moju chorú dušu. Verte mi aj ja som na podnet mojich detí navštívila odbornú pomoc psychológa. Lieky ktoré mi predpísal boli veľmi kvalitné, hlavne nenávikové. Trochu mi pomohli dostať sa z toho najhoršieho, ale začala som po nich veľmi priberať /za 3 mesiace 8 kg/, tak mi ich lekár z dôvodu možných ďalších negatívnych vplyvov na moje zdravie, radšej vysadil a nadradil inými. No tie mi nezaberajú. Najhorší je pocit samoty, vnútorného prázdna a beznádeje. Stále ma prenasledujú negatívne myšlienky, rozmýšľam ako to všetko sama s deťmi zvládnem. Všetku energiu som venovala hlavne mojej rodine, záchrane manželstva a záchrane života môjmu manželovi. Všetko bolo zbytočné. Už nevládzem a mne nemá kto pomôcť. Nemám oporu ani u svokrovcov, pretože krátko po manželovej smrti, obvinili mňa z jeho choroby a následného úmrtia, čo bola ďalšia životná rana. Svojich rodičov už bohužiaľ nemám. Nemám sa komu vyžalovať, vyrozprávať. Stratila som dôveru ľudí. Všetci mi hovoria, že to chce čas, ale ja mám pocit, že čas nevyrieši nič, iba sa naučíme s tým žiť. Ešte raz vďaka! Aňa
18.5.2010 10:00:52
Váš příběh je velmi smutný a hluboký, chápu, že sama se s tím vypořádáváte jen obtížně. Pokud nemáte radost ze života, brala bych to jako varovný signál. Já se ve chvílích, kdy je mi těžko a mám pocit, že na to sama nestačím, obracím na svého vynikajícího psychologa. Momentálně hodlám začít řešit svoje stará (i nevědomá) traumata za pomoci velmi zkušené homeopatky a také chci jít na rodinné konstelace. Jak homeopata, tak člověka, který vede konstelace, je ale třeba vybírat velmi pečlivě, nejlépe na doporučení aspoň 3 důvěryhodných lidí. Také si k těmto technikám člověk musí najít cestu a mít v ně důvěru - tzn. opravdu uvěřit, že to účinkuje. Jinak ta šance na zlepšení rapidně klesá.
Nevzdávejte to.

Moc zdravím a přeji obrat k lepšímu...
Dita
Cimbur
18.5.2010 9:41:05
Taky jsem si přečetla Tvůj příběh a nevím, jak reagovat, jak Ti pomoci. Je to celé tak kruté. Cítím s Tebou.
[<<Předchozích 10] Příspěvky 1120 z 36 [Dalších 16 >>]

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.