Názory k článku Dětem i dospělým chybí hlubina lidské bezpečnosti

Ale v některých rodinách to tak opravdu je, že rodiče plní dětem každé přání. Je to drsné, ale jednu takovou rodinu moc dobře znám a vypadá to u nich přesně tak, jak píše paní v článku. Tím nechci říct, že je to tak všude, ale i takové rodiny existují a řekla bych, že jich přibývá.:-(

Ačkoli s Jiřinou Prekopovou v mnohém souhlasím, tenhle článek mi přijde jako jednostranný výkřik obsahující četná klišé.
Do očí bijí takové ty "v dnešní složité době" a "dřív byli lidi lepší a děti vychovanější"... a tráva zelenější a cukr sladší...
Je to asi rok zpátky, co jsem si přečetla článek o tom, jak je dnes ta mládež nezvedená a nevychovaná a jak my rodiče jsme byli vedeni lépe... ten článek byl v novinách vydaných roku 1926. Časy se mění, máme počítače, ale lidi byli, jsou a budou stejní.
Kdy byly ta zlaté časy, kdy děti poslouchaly pana otce a každý věděl, jaké je jeho místo v rodině? Když byly děti v rodinné hierarchii na stejném místě jako manželka a kráva? Když slušní vychovaní lidé poslouchali pana Adolfa Hitlera který říkal, že příčinou všeho utrpení na světě jsou Židé? Nebo když pak poslouchali předsedu ÚV KSČ? Lidi vždycky poslouchali, i dnes poslouchají, poslouchat budou, liší se jen to, kdo je zrovna ten, koho poslouchají.
Kdy byly ty vztahy kvalitnější? Tehdy, kdy každý muž věděl, že on je hlava rodiny a žena je úplně blbá a nemá na nic jiného než aby rodila děti a chystala mu žvanec a když každá žena věděla, že když nebude držet hubu a krok, bude to mít akorát nepříjemnější, ale nijak si nepomůže? Byla menší rozvodovost skutečně důsedkem toho, že každý usilovně pracoval na svém manželství a hýčkal si harmonický vztah s partnerem, nebo toho, že rozvést se (potažmo pak existovat s dětmi jako samoživitelka) bylo nemožné?
A co ty komunity, kde se dítě nosí do tří let v šátku? Jsou všechny demokratické, mírumilovné, tolerantní a starají se příkladně o své slabší?

Taky souhlasím, výchova, jak nás vychovávali rodiče určitě
není v souladu s metodami Matějčka nebo Dr. Prekopové. Alespoň já a moji vrstevníci v 70.letech to můžu jen potvrdit. Nehledě na to, že kdybych dneska dělala to co naši rodičové obecně, poslal by na mě už dávno někdo sociálku. A určitě nemůžu říct že bych i přes to neměla úctu k rodičům, chci to prostě dělat jinak, nechci aby moje děti byli ustrašené chudinky které ani neví co je to sebevědomí, jako jsme byli my. Za tím si stojím. Tenkrát byli děti až na posledním místě, dneska je to asi druhej extrém, což taky ale není ideální, máme pak panovačné děti. Výchova dětí je hrozně těžká a náročná a nikdy nekončící práce s nejistým výsledkem. Také doba je jiná a my všichni se jí musíme přizpůsobit, moje máma nebo táta se nemuseli bát o práci jako my teď. Ve školách jsou děti
vystavováni "soutěžení" v tom kdo co má a kdo to nemá je
outsider. Spíše by se měli děti vychovávat k jiným hodnotám, ten materialismus je fakt už hroznej... Ale i dnešní babičky a dědečkové už nefungují jako ti naši v 70. letech. Dnešní babičky a dědečkové raději pracují a chtějí se ještě realizovat a na vnoučata taky nemají čas, to můžu potrvdit z vlastní zkušenosti, bohužel. O to jsou dnešní děti taky ošizené. To moje babička a děda, ti se nám věnovali, chodili s námi na procházky, vyprávěli nám o starých časech, učili nás hrát šachy, plést... a babička a děda mé dcery... už jsou oba v důchodu a na malou se nepřijdou ani podívat, bydlíme v sousedství. No, tak kdo to pak dělá špatně?
Alena

Jájo, když je to tak strašný, tak proč nezměníš zaměstnavatele?

Vaal, a proč tedy chodíš do diskuzí, když nechceš diskutovat?
Jinak bych jen dodala, že o standardu, vynaloženém úsilí a stresu z případného nenaplnění jsi psala ty...