Názory k článku O výchově ve víře

Rekl, je samozřejmé, že děti rozumem všemu neporozumí. Ale upřímně řečeno, úplně všechno rozumem nepobereme ani my dospěli
Pamatuju také na jednu maminku, které se zdráhala svým holčičkám vyprávět o tom, jak Ježíš zemřel na kříži, kvůli tomu, že se vždy rozpláčou. Řekla jsem jí tehdy, že na tom nevidím nic divného. Nad tím bychom totiž měli plakat všichni, ne? Samozřejmě mi nejde o to líčit dětem nějaké brutální scény, ale to, že Ježíš byl potrestán za naši neposlušnost, je koncept, který jsou děti srdcem schopny pochopit a přijmout velmi brzy. Pro vysvětlení základního evangelia malým dětem se mi hodně osvědčila knížka O srdíčku.
Už velmi malé děti mohou mít živou zkušenost s Bohem, zažila jsem to jak u dětí vlastních, tak u mnoha dalších, kterým jsem se v tomto ohledu věnovala či u dětí svých přátel. Myslím, že dětem ve víře můžeme bránit i tím, že je v tomto směru podceňujeme. A také mám dojem, že řada lidí podceňuje Boha - jako by On, který děti stvořil, nebyl schopen k nim mluvit způsobem, kterému děti rozumí...
Samozřejmě je možné dětem zošklivit křesťanství náboženským a manipulativním přístupem. Podobně se to kdysi podařilo mé prababičce, když nutila mou matku (moji vnučku) se modlit. Ale to mě nijak neodrazuje od toho vést své děti ve víře, jen mi to je varováním, abych to dělala citlivě a modlila se za vedení Ducha svatého.

Rekl, náboženství není pro děti, živá víra v Ježíše ano. Děti jsou s Ježíšem šťastné, naplňuje je láskou, ne strachem. Mám děti ve věku 6, 11, 15. Všechny děti jsou s Bohem šťastné a žádný strach s ním necítí, protože v Bohu žádný strach není. Nechodíme do kostela, ale do církve.
Smrt Ježíše na kříži je tragická, ale přinesla nám vykoupení. Je to bod zlomu, který přináší i dětem, ten správný pohled na svět, skrze kříž.

Rekl, nemyslíš si, že právě proto je jedním z přikázáním, že si nemáme tvořit modly, právě pro ten pokroucený pohled, které v nás modly vyvolávají. Proč jich jsou plné kostely, když to Bůh jasně zakázal?

když Ježíš řekl "nechte děti přijít ke mně", tak to bylo v situaci, kdy k němu rodiče děti přiváděli.
Můžeš mi vysvětlit, jak jsi to myslela s tím, že "Křesťanství není pro děti"?

Ráchel, děkuji.

Můj manžel mi teda nedělní školvou rozhodně poznamenaný nepřipadá Na své učitele z "nedělky" s láskou dodnes vzpomíná. A časem sám v nedělní škole začal učit...
Ano, pokud je nedělní škola vedena nějakým připitomělým náboženským způsobem bez citlivosti na potřeby dětí, tak může děti poznamenat. Ale tyhle paušalizace jsou fakt na hlavu.