| Natanela | 
 |
(28.4.2009 10:52:01)
Jano, napsala jsi moc hezky. To jediné, co děti přitáhne k Bohu jsou naše modlitby za ně a živý vztah s Bohem. Naše slečna -6let si s Bohem povídá skoro pořád. Když jsme byli na kolech a šlapali do velkých kopců, tak Klárka šlapala a už nemohla, ale pořád si něco povídala. Tak jí říkám, ať zavře tu pusu, aby měla víc síly na to šlapání. Její odpověď mě dostala - povídám si s Ježíšem, prosím ho o sílu, abych ten kopec vyšlapala a on mi jí dal, ten kopec skutečně vyšlapala. To co přitáhne děti k Bohu, není jenom povídáni o Něm, ale hlavně každodenní zkušenost, že Bůh je s námi, můžu se na něho kdykoli obrátit o pomoc a On mi pomůže.
|
| Petra+Ríša | •
|
(28.4.2009 11:56:28)
Natanelo,
ráda čtu tvé názory,jsi mi hrozně sympatická.Můj příspěvek nebude asi tolik k věci,ale přeci jen.Vždycky jsem se potácela mezi vírou a nevírou.Před 3 lety mi zemřela maminka na rakovinu,byla moc mladá a mně se již nechtělo žít,byla pro mě vším.Nyní mám ročního chlapečka,skvělého partnera a musím říct,že tak nějak cítím,že Bůh přijal maminku k sobě,neboť byla úžasný člověk,a že je tu pořád s námi.Není to jen pocit,ale spousty malých náhod.Jen mě mrzí,že lidé jsou na sebe tak zlí,škoda,že těch věřících není víc,bylo by nám tu na světě líp.
|
| Natanela |
|
(28.4.2009 12:24:54)
Peťo, díky za povzbuzení. Každý máme svojí cestu a věřím, že i tebe Bůh přitáhne svým duchem do své úžasné rodiny. Víš, žít s Bohem je výzva a adrenalin. Škoda, že tolik lidí vidí život s Bohem, jako cestu samých zákazů a příkazů a přitom jde žít s Ním nebe na zemi.
K tvé mamince - náš pastor říká, že jednou budeme překvapeni, kdo všechno bude v nebi. Lidé, kteří umírají a jsou na hranici života a smrti poznají pravdu a ješte v ten okamžik se jich hodně pro Boha rozhodne. Taky doufám, že se jednoho dne v nebi setkám se svými nejbližšími.
A ještě v jednom s tebou souhlasím, že kdyby bylo víc věřících žilo by se na téhle zemi líp. Ano, žilo a to hlavně proto, že v modlidbě je neuvěřitelná sílá, která hýbe světem. Bůh jedná na téhle zemi na základě našich modliteb a to je to co v této chvíli potřebujeme - modlitebníky, kteří se budou přimlouvat za naši zem. A já vidím, že v tomto čase povstávají, díky Bohu.
|
| Madigan | 
|
(29.4.2009 19:49:52)
cituji: Natanela: "A ještě v jednom s tebou souhlasím, že kdyby bylo víc věřících žilo by se na téhle zemi líp. Ano, žilo a to hlavně proto, že v modlidbě je neuvěřitelná sílá, která hýbe světem. Bůh jedná na téhle zemi na základě našich modliteb a to je to co v této chvíli potřebujeme - modlitebníky, kteří se budou přimlouvat za naši zem. A já vidím, že v tomto čase povstávají, díky Bohu."
Muslimové také věří a také se modlí, židé také věří a také se modlí, katolíci také věří a také se modlí, protestancti také věří a také se modlí - a je to tedy často opravdu síla. Osobně se tedy modlím za to, aby raděj nepovstávali, nějak těch povstání za tu jedinou a správnou víru už bylo dost.
|
| Repulsion | 
|
(29.4.2009 19:56:26)
Já, možná to někoho překvapí, s tímto "A ještě v jednom s tebou souhlasím, že kdyby bylo víc věřících žilo by se na téhle zemi líp" souhlasím. Ovšem, jak se dá předpokládat,  mám k tomu své "ale". Oni by totiž věřící museli být opravdu věřící. Kdysi jeden člověk na mou adresu v zásadě správně poznamenal, že křesťanům nezazlívám, že JSOU KŘESŤANÉ, ale že jsou MÁLO KŘESŤANÉ. Stačí se podívat kolem sebe, kolik lidí potkéme, kteří:
"se nestarají o zítřek, protože ten se postará sám o sebe"
"nehromadí majetek, protože spíš projde velbloud uchem jehly..."
"odpouštějí svým viníkům"
"nesoudí, aby nebyli souzeni"...
a tak by se dalo pokračovat...
|
|
|
|
| stará Marie | 
|
(28.4.2009 12:32:22)
"Jen mě mrzí,že lidé jsou na sebe tak zlí,škoda,že těch věřících není víc,bylo by nám tu na světě líp."
Hm, zdá se, že rozumem se víry člověk jaksi dobrat nemůže. Takže pokud On je, a uvěření závisí na jeho vůli (přivolá si, setká se...), tak počet věřících je zcela v jeho kompetenci. Asi to tak chce, aby věřících bylo tolik, kolik jich je.
Dovoluji si oponovat názoru plynoucímu z citované věty, a totiž, že věřící jsou hodní, kdežto nevěřící "lidé jsou na sebe tak zlí". Člověk může být dobrý k ostatním zcela jistě i bez víry. Zdroje prosociálního chování jsou daleko pestřejší, než pouhá víra.
|
| Petra+Ríša | •
|
(28.4.2009 12:38:46)
Ano,asi jsem se špatně vyjádřila.Samozřejmě i mezi nevěřícími lidmi jsou úžasní lidé,ani bych si nedovolila napsat a myslet si,že nejsou,znám jich spousty.Jen jsem chtěla říct,že ti věřící lidé,které znám myslí i na druhé,jsou nesobečtí a bez závisti,nepoznala jsem mezi nimi nikoho,kdo by měl potřebu jakkoli ubližovat druhým.
|
| stará Marie |
|
(28.4.2009 12:49:24)
No jo, Petro, mezi mými přáteli a kamarády také neznám nikoho s potřebou ubližovat  - tak to mám s těmi lidmi kolem sebe nastejno  Jak jsou na tom s vírou nepátrám, spíš jsou většinou nevěřící - jen o jedné kamarádce vím, že "to na ní přišlo", a věří.
(Zlý lidi člověk občas natrefí, ale obvykle se jich při té příležitosti neptám, jestli jsou věřící.)
|
|
|
| Natanela |
|
(28.4.2009 12:48:17)
Stará Marie, Bůh povolává všechny, On není přijímač osob, jde o postoj tvého srdce, ty se rozhoduješ, zda jeho nabídku přijmeš nebo odmítneš. Boží vůlí je mít v nebi všechy lidi. Je hodně povolaných, ale málo vyvolených( ty jsi ten kdo volí). Peklo nebylo stvořeno pro lidi, ale pro padlé anděly.
A ještě k věřícím, máš naprostou pravdu v tom, že svět by nebyl jiný, kdyby se změnil pouze počet věřících, ale kdyby se ti věřící začali modlit z hlouby svého srdce, potom by byl svět změněn. To je ta jediná hybná síla tohoto světa.
|
| stará Marie |
|
(28.4.2009 13:00:22)
Natanelo, jsem si jistá, že mě tedy nepovolal, a tedy nemohu volit. Jestliže povolal, a já o tom nevím, necítím to, tak asi volá slabě, nebo mi nesrozumitelně, rozhodně nemám na základě čeho (ne)volit. Abys rozuměla, mám názor ať si každý věří čemu chce, a sama mám dojem, že by se mi začasté rozhodovalo a vůbec žilo lépe, kdybych tu víru měla. Chápu, že možná mám tvrdé studené nevnímavé srdce, ovšem nechápu, jak bych ho měla udělat jiným? Rozumem to rposím ověřeno experimentálně nejde. Jsem relativně slušný člověk, slepce převádím i v noci, vědomě nikomu neubližuju, pomáhám kde na co mi síly stačí, ale věřit neumím. O církvích a jejich metodách raději se neodvažuji debatovat. Ani to jistě není třeba, v kostele ta víra asi není, a farář mi ji nevmluví...
|
| Tanja27 | 
|
(28.4.2009 13:07:21)
I mě jednou potkala úsměvná situace.Jeli jsme s dcerou na projížďku na kolech a ona zahlédla naše souseda na družstevním poli. Zeptala se, co-že to tam náš soused dělá.Manžel jí s úsměvem odpověděl, že krade jetelinu. Dcera chvíli mlčela a něco se jí honilo hlavou...po chvilce se zeptala, jaktože náš soused krade když každou neděli chodí do kostela kam my ne...co odpovědět malému dítěti na takový dotaz?
|
|
| Dobra1 | 
|
(28.4.2009 15:34:58)
Marie,
jestli mas pocit, ze chces Boha poznat, pokud je, tak ho pozadej, at to udela. Je napsano "tlucte a bude vam otevreno" a " kdo z vas by dal svemu synu kamen, kdyz ho prosi o chleb". On nam chce dat to nejlepsi, ale nenuti nas. A ceka. az my sami budeme pripraveni, zatimco nas pripravuje neprimo (treba takovouhle diskuzi). Taky sve deti ucis, aby poprosily, kdyz neco chteji. Tak Ho taky popros. Kdyz to bude uprimne, odpovi.
|
| stará Marie |
|
(28.4.2009 17:06:25)
Dobri, nemůžu přeci prosit někoho (o cokoli), o kom nevěřím, že existuje. Dítě mě samozřejmě poprosí o vyžehlení trička, jelikož mě zřetelně vidí doma, ale já ačkoli jistou potřebu nějakého jednotícího - přesahujícího prvku v životě, společnosti, přírodě cítím, něco hledám, tak to fakt zatím nevidím, a nedokážu "Ho" proto o nic prosit. natož upřímně. můžu to udělat formálně: "řekla bych, že nejsi, ale jestli jsi, zjev se mi", ovšem na to logicky reagovat nebude, alespoň zatím tak neučinil...
|
| Šarbar | 
|
(28.4.2009 22:01:34)
Když ti to nejde věřit v Boha, tak se nenuť.Věř třeba v přírodu... Důležité je tvé chování a jednání a vlastně čistota srdce. Důležité je žít v lásce, míru, nenásilí a správně jednat.Pán Bůh má rád naprosto všechny lidi stejně a to bez výjimek - ať je věřící či nikoliv, ať je dobrý nebo zlý. Přišli jsme se sem učit, takže i chybování se odpouští.
|
|
|
|
| JakubO | 
|
(30.4.2009 9:06:48)
> Hm, zdá se, že rozumem se víry
> člověk jaksi dobrat nemůže.
Nevím jak jiní, ale katolíci (možná trochu překvapivě) věří, že dobrat se víry v Boha rozumem možné je. A cest je více. K Bohu došlo už mnoho lidí a snad každý trochu jinak. Zkusím nastínit určitý myšlenkový postup, i když by to bylo samozřejmě na dlouhé povídání. Měli bychom si nejdříve vyjasnit pojmy. Co nebo kdo je vlastně Bůh? Co to slovo znamená? Už tohle je dost problematické, ale myslím, že když nad tím budeme přemýšlet, pomůže nám to trochu si uvědomit, k čemu se vlastně snažíme dobrat. Zkoumáme-li přírodu, zjišťujeme, že vše je velmi účelně a velmi inteligentně uspořádáno. Všechen život a vůbec hmota se chová překvapivě smysluplně a zdá se dost absurdní, že by to všechno byla jen jakási náhoda. Spíš to míří ke smyslu a ten smysl tomu dává to (nebo ten), čemu (komu) říkáme Bůh. Bůh sám je ten smysl.
> ale já ačkoli jistou potřebu nějakého
> jednotícího - přesahujícího prvku
> v životě, společnosti, přírodě cítím,
> něco hledám, tak to fakt zatím nevidím,
> a nedokážu "Ho" proto o nic prosit.
Bůh podle křesťanů je právě slovo označující tenhle jednotící prvek. Protože je to ale něco ZA nebo NAD samotnou hmotou, těžko to bude nějaká věc, na kterou si budeme moci sáhnout. Kterou poznáme přímo našimi smysly. Je to spíš princip. Vzhledem k tomu, že ten smysl prostupuje veškerou hmotu i energii, že jí tvoří, dává jí význam, je logické předpokládat, že tomu všemu i nám a našemu myšlení rozumí. Zdá se, že naše duše (Předpokládáme, že máme duši – vlastní svobodu, vůli, schopnost rozlišovat a volit mezi dobrem a zlem; jinak bychom byli determinováni jen našimi geny a prostředím, ve kterém vyrůstáme, a neměli bychom tudíš žádnou svobodnou vůli ani zodpovědnost za svoje činy. Byli bychom jen velmi komplikované elektrochemické stroje.) je svojí podstatou Bohu dokonce nejblíž. Potom samozřejmě platí, že On vidí do našich myšlenek i pocitů, do našeho nitra. Proto není problém se k němu modlit.
Dále křesťané dochází k tomu, že Bůh je samo dobro (láska), že mě osobně má rád (Jasně, že je to jen přirovnání, Boží láska a vůbec všechny jeho "vlastnosti" a "myšlenky" jsou zjevně diametrálně odlišné od lidských, ale věříme, že upřímná lidská láska má té Boží ještě nejblíž, tak to nazýváme stejným slovem.) a mám pro něj hodnotu a že smyslem života je šířit dobro. Kdyby to tak nebylo, znamenalo by to pro mě, že svět je smutné a beznadějné místo. Zkrátka věřím ve smysl dobra.
No, tak jsem to zkusil co nejstručněji shrnout, ale cesta k Bohu a k naplněnému životu je vždycky dlouhá a nelehká. Člověk se stále musí umět ptát a hledat, nebát se toho, že okamžitě nedostane odpověď. Spoustě věcem ve všech oblastech života a poznání člověk nerozumí. Je snadné (ale nevhodné!) najít si rychle nějaké prosté vysvětlení a nepřipouštět si, že by to mohlo být složitější. Často se tak připravíme o pravdu a později soudíme a rozhodujeme se na základě zkreslených informací. V životě musíme stále vyhodnocovat, čemu věřit a čemu ne. Neměli bychom měnit názory a postoje podle toho, jak se nám to hodí, ale měli bychom být vždy připraveni chybný názor přehodnotit, být otevřený i jiné verzi, než kterou nám předložil první (třeba zaujatý) zdroj.
|
| imago a Markýtka | 
|
(4.5.2009 16:31:07)
Moc hezké vysvětlení, sama to cítím podobně, jsem katolička ikdyž nepraktikující a nemám problém se k víře hlásit. Myslím, že ty doby kdy se člověk za víru styděl už jsou pryč a setrvávají jen v některých rodinách a jedincích, kteří se s tím neumí nijak vyrovnat. Bůh je pro mě těžko vysvětlitelný pojem, ale cítit Jej dokážu někdy velmi silně. Tak mě těší, že to někdo bere podobně.
|
|
|
|
|
|
| Petra+Ríša | •
|
(28.4.2009 12:39:44)
Natanelo,
díky a přeji krásný den.
|
|
| Gladya, bývalá dasa, | 
|
(28.4.2009 12:49:18)
Nic proti víře, ale s tím, že víra sama o sobě by alespoň omezila zlo mezi lidmi si dovolím polemizovat. Vždyť spousta zla bylo napácháno a stále se děje ve jménu víry v Boha  .
Já sama sice nejsem klasicky věřící, ale možnost existence něčeho vyššího připouštím. Nemám nic proti víře a už vůbec ne proti věřícím, ale mám jistou averzi vůči jakékoli církvi.
|
| helena + veverčátka | 
|
(29.4.2009 9:57:20)
Ano, ale to způsobili lidé, protože se nedokážou dohodnout, myslím. Bůh by tohle asi nechtěl, ale my jsme ve svých názorech zabednění a snažíme se hlásat jen tu svou a nehledíme na pravo na levo!
|
|
|
| Zdena | •
|
(28.4.2009 20:12:27)
Jsou země, kde je ateista výjimkou, třeba Itálie, Polsko, USA, ale že by tam byla kriminalita na nižší úrovni než u nás, si dovoluji pochybovat. Kmotři mafie byli většinou velmi věřící lidé. Nemůžeš mezi věřícími vybírat jen ty, kteří jsou dobří, a ty, kteří nejsou dobří, prohlásit za nevěřící. Dobro a zlo je mezi věřícími i nevěřícími. (A vůbec nejhorší semetriky jsou svíčkové baby.)
|
| km | •
|
(29.4.2009 10:29:18)
Bohužel je to tak. Jenže to, že někdo dává formálně najevo svou víru, ještě neznamená, že doopravdy věří. V Bibli se píše: "Poznáte je po ovoci". Takže když se mafián okatě křižuje, dává dary na kostel a pak jde a někoho zavraždí, tak prakticky víru nežije, jen se pokrytecky snaží otupit svoje svědomí.
Bohužel i v církvi je těch, co Boha mají v ústech, ale ne v srdci, pořád hodně. Nikdo, kdo žije, nepřestává bojovat. Je jen na každém osobně, zda se rozhodne pro Boha, nebo pro sebe. To je výsada i nebezpečí svobody, kterou máme.
|
|
|
|
|
Na své učitele z "nedělky" s láskou dodnes vzpomíná. A časem sám v nedělní škole začal učit... 
jasně zakázal?
V její náručí
Rekonstrukce husitské bitvyJičín 
Orchestr na dotek – ZápadPraha 1 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Rekonstrukce husitské bitvy
Orchestr na dotek – Západ
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)