Názory k článku O síle slova a mentálním postižení

"Nejdriv bylo naprosto normalni pouzivat vyraz "negro" jako cerny, kdyz se to stalo rasistickym (a stale si myslim ze zalezi jak to chci pouzit a ne jake je to slovo), zacalo se pouzivat slovo "black" jako cerny. Dneska uz mame posun a jediny prijatelny vyraz je Afro-american.

Je to jako ted uz neoznacujeme deti slovy - podprumerny, ale mame spoustu skvelych zkratek jak SPU (specificka porucha uceni), nebo LMD (lehka mozkova dyzfunkce)."

A co se tím řeší?
Už není Cikán, ale Rom...slepý je nevidomý, hluchý neslyšící...nevychovaný spratek je hyperaktivní ...metař je počišťovač, listonoš je doručovatel...v obchodě vás obslouží asistentka prodeje! Kde to skončí? Až bude hajzlbába operátorka či manažerka toalet?
Podle mě tato přílišná politická korektnost (ve všech oblastech) slouží jen co zástěrka něčeho, co beztak každý vidí.

Myslím si, že říct o dítěti, že má autistické rysy je naprosto vpořádku. Taky nevím, co jiného by ta psycholožka měla říct.
Já teda o synovi říkala, že má autistické rysy nebo že se chová jako autista. Že je autista jsem neříkala, protože mu autismus nikdo nediagnostikoval a když se pak našel někdo, kdo jeho problém diagnostikoval a pojmenoval, začla jsme říkat, že mám dítě s receptivně-expresivní dysfázií nebo že mám dysfatika. A vlastně jen proto, že většina lidí tomu termínu nerozumí, říkám nejčastěji že mám dítě s poruchou komunikace.
O dětech v práci říkám např. že to je ta holčička s AHDH nebo hyperaktivní holčička - zase záleží s kým mluvím a co je pro něj srozumitelné, ale nemyslím, že by hyperaktivní holčička byla míň holčičkou, než holčička s hyperaktivitou

Jinak přímo k článku a škatulkám - skoro bych řekla, že u mého syna to, že je receptivně-expresivní dysfatik je opravdu rozhodující škatulka. Na komunikaci toho stojí opravdu hodně, takže jeho postižení se projevuje v jeho chování opravdu po celý den. Víc než to, zda je kluk nebo holka. Neměla bych o něm přestat říkat, že je kluk a používat radši slovo dítě?

Je mi líto, ten rozdíl necítím. Tak jako některým vadí, že jim v porodnici říkají "maminko" místo paní Nováková, mě je to prostě fuk. Záleží mi na tom, jak se ke mě chovají, jak řeší problémy, ale toto oslovení neřeším. Záměrně téměř nikde neuvádím svůj titul, protože si myslím, že to není součást jména a je to důležité jen pro mé povolání, nechám si říkat ledasjak, pokud je to slušné. Mám zkušenosti s lidmi s mentálním postižením, a pro mě vnitřně je opravdu na 1. místě člověk, ať ho nazvu jakkoliv. Možná bude ještě nějaký čas trvat, než se mi změna názvosloví dostane pod kůži, zatím se tak nestalo. Ale rozhodně díky za snahu o vysvětlení důležitosti a smyslu. Aspoň respektujte, že ne každý, kdo použije jiný termín, to myslí nějak zle, já budu respektovat, že vy to oslovení považujete za tak důležité.

Tak mě napadá (i když asi odbočuji trochu od daného tématu)- a co "diagnóza" abstinent? Přestože jsem zdravá, pokud řeknu např. při setkání v restauraci, že jsem abstinent, bude tento fakt předmětem spekulací (má nemocná játra? je diabetik? vyléčený alkoholik?) stejně, jako když použiju pro sebe označení "člověk, který nepije alkohol". Zkrátka v naší společnosti existují určité zažité stereotypy a v tomto případě tak jako tak abstinent = divný. Na otázku "proč něpijete?" se dá sice odpovědět protiotázkou " a proč vy pijete?", nicméně nebývá pochopen důvod,že to prostě k životu nepotřebuji.Takže na slovíčkaření asi problém nestojí...

A jak ti to ta psycholozka mela rict??? Navic mit "autisticke rysy" neznamena, ze je autista! Kdyz se diagnoza nepotvrdi, tak na to vsichni zapomenou a bude klid.

A i kdyby se (doufam ze ne) potvrdila, tak je bohuzel nutne to nejakym zpusobem pojmenovat.

U nemoci tela se misto "je diabetik" da rict "ma diabetes". Pro me osobne to ale znaci
a) je nemocny
b) nemoc se da lecit leky

Vyraz "ma autsmus" mne osobne nesedi, protoze ten clovek prece neni nemocny a o leceni se tady myslim taky neda moc mluvit (max. se urcite vlastnosti daji leky ovlivnovat). Takze vyraz "je autista" me osobne neprijde vubec predpojaty. Proste to k tomu cloveku patri a ja ho tak beru. (Zadneho plneho autistu tedy neznam, jen par lidi - Aspiku a myslim, ze nemame problem).

Vyse uvedene se ale rozhodne nevztahuje na tveho chlapecka, ktery (zatim) autista rozhodne neni.