Názory k článku Dítě? Dříve jen majetek, dnes rovnoprávná bytost!

Já mám jen jedno, zato pěkně divokou ještěrku Bylo jí 11 měsíců, když se poprvé vrhla na zem a začala kolem sebe kopat jak kůň - po různých objetích a neúčinných domluvách mě jednou povolily nervy a prostě jednu chytla na zadeček - no byla z toho tak překvapená, že nejenže zanechala oné činnosti, ale už si na zem skoro nelehá, když už k tomu vyjímečně dojde, tak stačí můj výstražný pohled...nemusím ji už plácat, stačí pohrozit

Nevím, jestli tyhle s prominutím cancy jsou z učebnice psychologie, ale tohle škatulkování stylů výchovy mi přijde jako pěkná kravina. Jak by jsi teda posoudila někoho, nevím, kdo to tu psal, že je odpůrcem fyzických trestů, ale občas mu ruka ujede?? Každý chceme pro své dítě to nejlepší, snažíme se z něj vychovat slušného člověka a když se to povede je celkem fuk, jestli v dětství schytalo hodinovou přednášku, či plácnutí přes zadek

Když už se ta diskuse tak přesunula do roviny učitelů, dovolte, abych také k tomu něco napsala. Dvacet let jsem pracovala v kanceláři a pak, už se třemi dětmi, jsem si splnila svůj životní sen, vystudovala jsem dálkově vysokou školu začala učit na gymnáziu. Polemikám typu - učitelé se mají, pořád jsou prázdniny, nebo zase naopak - v kanceláři se nikdo nepřetrhne - se už jenom směju a myslím si své. Tak k té kanceláři - nikdy jsem nebyla svým vlastním pánem, stále jsem musela kromě své vlastní práce dělat ještě něco navíc, zkrátka ani mě to moc nebavilo. Je fakt, že platově bych teď na tom mohla být už lépe než ve školství - po těch letech praxe. Také jsem odpoledne odešla z kanceláře a práci jsem hodila za hlavu. Když jsem potřebovala pát hodin volna kvůli řemeslníkům v bytě nebo k lékaři, nebyl problém. Teď pracuji s dětmi, někdy nadávám, někdy bych nejraději některému drzému frackovi dala pár facek - což nemůžu, většinou mě ale ta práce těší. Volno kvůli řemeslníkům nedostanu, k lékaři chodím zásadně odpoledne. Můžu říct, že jsem večer asi tak 100x unavenější, a to mě ještě čekají stohy testů, příprav a dalšího studia materiálů. Jenom ty prázniny mě štvou. Ano, čtete dobře. Tak ráda bych se někdy podívala na dovolenou do některé jižní země, Řecko, Turecko, Španělsko. Jenomže v mém věku už nesnáším horko a jindy než o prázninách zkrátka nemám šanci. Zatímco ostatní nám závidí prázdniny, já jenom sním o krásné dovolené třeba v červnu nebo v září, o zimě už vůbec nemluvím - tak jen doufám, že se ve zdraví dožiju důchodu a pak se tam konečně možná podívám - jestli na to budu vůbec mít. Helena

Já s tebou souhlasím, ale jak jsem psala jen učitel dítě např. z nepřispůsobivé rodiny nezachrání

... bát s dětmi kamkoliv jít, též máme spoustu aktivit. Ty děláš jako by bez těch plácanců nebyla důsledná výchova možná. Tak tomu ale přece není! Já jsem třeba celkem "přísná", i když se snažím plácání vyhnout. A o nějakých tyrankách jsem tu nemluvila, nevím kde to bereš...?