Názory k článku Dítě? Dříve jen majetek, dnes rovnoprávná bytost!

Omlouvám se, nečetla jsem všechny příspěvky, možná už o tom někdo psal.
Samozřejmě, že je dobré, když dítě umí vyjádřit svůj názor, ale mělo by to dělat přiměřeným způsobem, tj. kultivovaně. Záleží také na přístupu rodičů, co si před pojmem "kultivovanost" představují, jestli o ni vůbec stojí. Po revoluci se totiž uvolnila svoboda projevu, a někteří lidé (vlastně hodně lidí)
to pochopilo tak, že si nemusí "brát žádné servítky", sprostě veřejně nadávat, mluvit o čemkoli kdykoli. Dělají to bohužel i poslanci.

Co se týče pozice učitele, ten není od toho, aby byl neomylný (i když takoví jsou také, ale to se týká všech profesí). Ale musí to být osoba, která má hlavní slovo, která určuje, co se bude dělat a kdy se to bude dělat. Je možné si o tom i promluvit, ale až po vyučování. Není možné, aby desetileté dítě vykřikovalo jako opoziční poslanec, že nemá chuť učit se matematiku, ale hrát si počítačové hry, případně právě svačit nebo se jít proběhnout, nebo se prát se spolužákem. Ale proč vlastně ne? Protože pro běžný život stačí umět zákl. početní úkony, případně přímou úměru a procenta. Proč se učit zeměpis, když významní představitelé si myslí, že Češi jsou Čečenci a že Afrika je stát?
Proč nezkrátíme školní docházku na 6 let? A potom nějaký ten praktický kurz, a potom už hlavně neotravovat se zbytečnými řečmi. Ale zpět k věci. Protože, co se týče učebního programu, nemají v tom jasno ani dospělí, ale děti toto rozhodnout opravdu nemůžou.

Co se týče pozice rodiče, někteří rodiče si myslí, že své děti vychovávat nebudou. Že je dobré, když si mrně prorazí cestu samo, nebude trpět zakřiknutostí. To se jim pak v pozdějším věku vymstí, když je dítě už vůbec neposlechne a dělá si, co chce. Potom rodiče chtějí, aby s tím něco udělala škola, ale to taky nejde, když neexistuje žádný účinný postih.

Je rozdíl mezi tím nebýt zakřiknutý a být nevychovaný. Nevychovaní ani nemají co říct. Ti musí třeba plivat na zem, používat hrubá slova, vydávat nechutné zvuky, telefonovat při vyučování, a to jen proto, aby jako ovce někoho neposlouchali.

Moje dcera má pevné hranice. A přestože neví, co je to tělesný či jiným způsobem ponižující trest. Nemyslím, že je to tak snadné, dát pár facek a je od fracka pokoj. Ale máte více zkušeností.

Věřím, že na své dětství bude také ráda vzpomínat.

Lusika

Pod to bych se podepsala..

Heleno díky!!! Taky jsem učitelka, kdysi kancelářská myš ale takhle hezky bych to nenapsala. Souhlasím s Tebou na 100%.

Jo tohle už normální není, ale každej bude argumentovat tím, že by se to dalo zneužít. Jasně že dalo, ale ti učitelé většinou žádní tyrani nejsou. Martin má třeba děti moc rád, ale nestačí se divit co dovedou, on se tím trápí a ony jsou vysmáté a ještě drzé že dosáhly svého.