Názory k článku Ať je ti Tam dobře, Ondrášku

a p.s. mimochodem, on totiž blbě nekecá a raduje se, kdykoliv mně vidí...... a z procházky?? narozdíl od manžela.... vždycky

Myslím, že tohle nemusí nikoho trápit a nemusí se mu to špatně říkat.
Je naprosto v pořádku, že miluješ svého syna daleko víc než své kočičky.
Podle mého názoru je naopak velmi nepřirozené a nezdravé milovat zvířata stejně jako lidi.

Je mi moc líto vašeho syna, sice mě tato tragédie nepotkala, ale mou maminku ano, taky držela svého syna v máručí když umřel, bohužél já jsem takové štěstí neměla oznámili mi to jen jako fakt že můj bráška už tady není. A i když jke to už dvánáct let připadá mi to jako včera, když čtu váš článek. Je smutné přijít o někoho kdo vlastně za nioc nemůže. Moc s vámi soucítím a přeju hodně sil do života protože nikdo jiný vám nepomůže a vím že tu bolest ze srdce nikdy nedostanete ven at se snažíte jak chcete. A proto hodně sil musíte bojovat pro ty co tu ještě jsou, mě tu taky drží jen můj syn a vždycky když se na něho podívat děkuju za to že ho mám, že mi tu zbyl aspon někdo.

jezismarja,ted jsem docetla vas clanek,a bulim jak zelva.Take mam ctyrleteho syna,a vubec si to nedovedu predstavit a take ani nechci.moc vas obdivuji za tu silu,kterou v sobe mate,jiste i diky vasi rodine.Velkou a uprimnou soustrast.Misa

Máš naprostou pravdu. Na tomto světě není nic samozřejmostí. Je tu boj mezi dobrem a zlem. Když člověk pochopí, pak je vděčný za každou maličkost. Každý den děkuji Bohu za zdraví, za děti a manžela. Každý den prosím Boha, aby postavil ochranný val kolem naší rodiny, aby se nás nic zlého nedotklo.
Ano je to boj a je jen na nás, jak se k tomu postavíme - jestli tady budeme fňukat, jak je to nespravedlivé a nebo se člověk konečně postaví na stranu dobra a začně v Jeho jménu jednat.