Názory k článku Zkušenosti z americké školy aneb učitelkou v Brooklynu

S tou rutinou souhlasím, ale možná bych to obrátila. Jak jednoduché je pro žáky, upadnout do rutiny, když ani učitel je k ničemu nepovzbudí a nevede? Já (mluvím stále z vlastní zkušenosti) jsem šla na VŠ, abych se právě naučila myslet jinak, naučila se hledat trošku jiné nápady, řešit věci jinak. Doufala jsem, že práce bude spíše zaměřená na vlastní úsudek a schopnosti, ale bohužel jsem se mýlila. Je to pořád stejné. Hlavně se naučit na zkoušku a ať to mám za sebou. Snad to letos dodělám a už budu mít klid.

Ano, jsme lidé různí.
Takové autoritářské učitele, kterých se děti bojí (nemyslím, že je to dobře), dnes už často nepotkáte. Nemohou se opřít o státní moc, dogmata apod. Role učitele prochází dlouhodobým vývojem, jeho postavení ve společnosti se mění.

Kreditko, voláš po tom, aby se kritici neunáhlovali a po mně chceš ať ti zodpovdím, jak by se měli řešit problémy bez klecových lůžek a medikamentů. Za prvé bych ráda podotkla, že jsem napsala, že klecová lůžka ve výjimečných situacích a omezenou dobu, proč ne ? A že medikamenty také mají v systému své místo. Takže nevím proč po mně chceš návod, jak tuto problematiku řešit bez výše uvedeného. Ale hlavně, necítím se v tom fundovaná na tolik, abych zde dávala návody na to, jak takovou problematiku řešit. Nemám na to odborné zvdělání, ani zdravotní ani sociální. Nicméně argument, že na hlavu ošetřovatelky padá, když se pacient zraní - to by přece v ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ neměl být důvod pro to, aby někdo byl celý den zavřený v klecovém lůžku, utlumený medikamenty atd. ODVÍJET ŘEŠENÍ od možných důsledků pro ošetřovatelku je podle mne zcela chybné. Pak se nemůžeme divit, že kritika stávajícího stavu nepřichází zevnitř našeho systému, protože jak klecovými lůžky tak medikamenty je vlastně problém vyřešen - ošetřovatelka nemá problém. Problém mají pacienti a ti se nedokážou ozvat. Event. je jejich příbuzným a veřejnosti vysvětleno, že to jinak nejde.
Ono to jinak jistě jde, jen je třeba do systému nalít více peněz a to už je na vládě a na nás voličích, aby naši politici věděli, že nám toto vadí, toto chceme změnit, na tohle chceme, aby šly naše daně. Já tedy chci, aby moje daně šly na lepší podmínky takto postižených lidí a ne na Čunkovi prasárny, na stavbu dálnic, velkozakázku pro odstranění ek. škod, atd. atd., kdy peníze tečou do soukromých kapes.
Takže jsem ráda za kritiku ze zahraničí, za kritiku na stávající poměry, tak lze donutit politiky a další odpovědné osoby, ať s problematikou něco dělají.

Nepletu se, že v rodině nebo mezi kamarády máš ošetřovatelku, která svým pacientům nemůže (nemohla) dát víc než klecové lůžko a medikamenty, protože na to nemá čas, prostředky atd. jinak by ohrožovala sama sebe ? Chápu tu ošetřovatelku, ale jen do jisté míry. Mrzí mě, že nikdo z našich ošetřovatelek nepřišel s kritikou stávajících poměrů. Po odvysílaných dokumentech si nemyslím, že u nás se klecová lůžka využívala jen ku prospěchu pacientům, tj. jen v případech, které jsi zmiňovala ty. Bohužel si jsem téměř jistá, že byla zneužívána v neprospěch pacientů.

No a k té kritice ze zahraničí, to se asi neshodneme. Já jsem za ni ráda, a abych se neustále neopakovala tak třeba i proto, že pohled zvnějšku může být velkým přínosem a upozornit na problém Vždyť je to i tak, že člověk, který je "uvnitř" ho často ani nevidí. Což si myslím, může být i případ ošetřujícího personálu, přístupu lékařů v našem zdrvotnictví. Opravdu si myslím, že méně autoritativní přístup lékařů k pacientům přineslo to, že se i k nám doneslo, že takhle se to všude nedělá. Ale i jiné věci. Např. ohleduplnost řidičů k chodcům, okrádání taxikářů atd. Copak v zahraničí taxikáři neokrádají cizince, jsou vždy ohleduplní k chodcům ? Jistěže ne, ale to, že nás zahraničí za toto kritizuje, přináší změnu. Ne vždy, ale je tu větší naděje, než kdyby tu kritika vůbec nebyla ne ?

A malá douška k našem rasismu. Možná to byl jen tvůj překlep, ale Rom se píše s velkým R, stejně jako Čech. Nevypovídá i tohle o našem přístupu k Romům u nás v ČR a že něco není dobře ?

K VŠ pedagogům..učím na Pedag. fakultě a po vzoru svých učitelů svým studentům opakuji to, podle mého, nejdůležitější: "Kdo hoří, zapaluje". Není problém odvykládat látku, ale získat je můžete jen když upřímně vidí, že vás to "bere". Ovšem udržet si entuziasmus v dnešním školství a po celý život je skutečně obdivuhodný výkon

No co se týče toho vaření to se týkalo kritiky zahraničí k problémům, které nemají sami vyřešené. Mě jen navíc zaráží, že kritička klecových lůžek se jak později vyplynulo ani nebyla podívat jak to v našich ústavech chodí - řídila se podle jakéhosi pochybného dokumentu v TV - a hned uváděla do světa jak se v ČR týrají děti - to mi přijde jako nestandartní postup. Já zase četla v novinách k dané problematice, že ve VB jsou postižené děti v ústavech neustále na medikamentech a nekřičela jsem to do světa, protože to nemám OVĚŘENÉ. A to samé platí i s rasismem - každou chvilku slyším jak nás kritizuje ten a ten stát, že u nás je diskriminace romů - ještě jsem neslyšela, že by se některá z těch organizací ubytovala v Chánově, aby viděla celý problém, a ne se řídila podle nějakých tabulek a romských organizací - a že jejich země má taky problémy např. s přistěhovalci? - no snadnější je přece kritizovat jiné. Jen na závěr - jak by jsi to teda řešila s postiženými dětmi se záchvatem bez klecových lůžek a medikamentů, kdy každé jejich ublížení, kdy si ublíží sami sobě padá na opatrovatelku?