Názory k článku Císařský řez nemusí dítě „udýchat“

Cizinko,
v mnohem s tebou na tehle diskuzi musim souhlasit a libi se mi, jak diskutujes, ale my dve se neshodneme v zakladni veci: Ja si myslim a to na zaklade vsech moznych clanku a znalostech o evolucni biologii, ze pro dnesni zenu je porod pokazde hra se smrti. Clovek je totiz v tomhle smeru uplne nejvic nedokonaly. Chodi po dvou a tim padem ma uzkou panev. Ma velky mozek, ktery je v naprostem nepomeru prave k te uzke panvi. Priroda se vysokou umrtnost matek a novorozenat snazila navic jeste (abychom toho nemely malo) vykompenzovat tim, ze nam nadelila ovulaci jednou mesicne, pri cemz jine samice savcu ji maji jen nekolikrat do roka, nektere i jenom jednou.
Proto nevidim na porodu nic krasneho nebo pozitivniho (krome toho, ze pri nem prijde na svet tvoje dite, samozrejme, pokud vse vyjde, jak ma). Je to proste nekolikahodinove ci nekolikadenni utrpeni, kterym konci dlouhe obdobi diskomfortu, kterym je tehotenstvi (pri kterem mimochodem zeny take riskuji svuj zivot a svoje zdravi). Bohuzel je to jediny prostredek, jak mit svoje vlastni dite. Ty to ale vidis jako soucast prirody a prilezitost k meditaci, coz je uplny opak meho presvedceni. Vidime to naprosto jinak, ale oba ty nase postoje se daji obhajit argumenty, kdybychom tu ovsem byly ochotne diskutovat do skonani sveta

ad kontrola: Podle me kazdy clovek chce mit nad svym zivotem urcitou miru kontroly, jinak bychom zily v chaosu vnitrnim i vnejsim. Kazdy si svuj zivot ale kontroluje jinak a ma o te kontrole jinou predstavu. Jsou napriklad lide, kteri si den musi planovat presne hodinu po hodine, jinak jsou ztraceni. Ja zase chci mit kontrolu nad svym telem a svoji psychickou pohodou. A pro me ta kontrola znamena lekarsky zasah, pro tebe zase domaci porod v pohode a bez stresovani z lekaru. I to je ale forma kontroly, protoze tu v tomhle pripade prebiras se vsim vsudy ty.
Ano, zivot neustale cloveka prekvapuje, ale prave proto se clovek snazi si alespon neco ponechat pouze ve sve moci.

ad dychaci potize: Jelikoz vlastnim alergie na vsechno a dychaci potize, ktere nejspis za par let sklouznou k astmatu, tak bych vlastne ani ty deti nemela mit, kdyz jim stejne dam alergicke geny. Vim, ze deti po SC mivaji dychaci potize, ale pro me porad plati, ze je lepsi dite vcas vytazene s dychacimi potizemi, nez dite, ktere se ani nestacilo poprve nadechnout,protoze se vcas nenarodilo.

Pardon, pravdivost je vetsi vaginalniho operativniho porodu, ne cisare.

Anestezeologove namitaji, ze s temi problemami s tlakem matky umeji pracovat tak, ze nasadi a i preventivne kapacku s lekami. Ale pak jake reci, ze miminko neni ovlivneno lekami. Je, temi na regulace tlaku, ktery asi na jeho zatizene srdicko neni to orechove.

Ja dekuji nechci, ale jinni, at se poslouzi.

Raduno,

Jak tak ctu, zda se mi, ze to tvoje prani cisare je mensi problem, zaridis se ho, pokud budes chtit, ale s necim se poprat stejne budes muset, jestli to dite chces vychovat ve psychickem zdravi: a to s potrebou mit situaci pod kontrolou a s iluzemi, ze v tato odvetev lidske cinnosti je dokonale planovatelna a kontrolovatelna.

1)Zacina se to porodem, ktery je tvrdy orisek pro moderni touhu kontrolovat a ovladat: Lekar neustale pritomen porodu jako garant bezpeci je pekna iluze. Ze ho by nezavolali ve pripade akutni nouze, to pochybuji. Ale pokud ocekavala bys nejakou efektivni neustalou kontrolu, nedostala bys ji ani ve Svycarsku: totiz neni mozna. Lekar prece nema rentgenove oci. Uz ustupuje davna moda navazat na zenu monitory, provadet caste vaginalni vysetreni: to vubec nezvysuje efektivitu, naopak, se ukazalo, ze neustale monitorovane miminka casteji se ocitaji v tisni. Zena potrebuje se citit v bezpeci, ale jinak jeji spravny stav pri porodu spise se podoba modlitbe, meditaci, dokonalemu oddani se vesmiru. Cim lepe ji se to podari a cim mene je rusena, tim lepe se ji rodi. Ale nerikam, ze to je jeji chyba kdyz to nepujde, a to muze byt problem pro tebe, pokud citis touhu mit vse a vzdy pod kontrolou, a nemuzes se ji zbavit.

2) Rikas, ze se necitis dokonala, a chces prelstit svoji nedokonalost tim, ze dite porodis cisarem. Operace je pod kontrolou cloveka, to je fakt, a dite bude vybaveno rychle. Ale vysupne se na svet nepripravene, jeste nedokonalejsi nez to nedokonale lidske miminko a jeho adaptace bude tezsi. (Nechci to malovat v dramatickych barvach, spousta deti se rodi cisarem, a nic, ziji. Ale proste statisticky, prvni hodiny a dny zivota jsou pro nej rizkantnejsi. Proto sance planovanych operacnich a planovanych vaginalne porozenych miminek se vyrovnavaji) Budes muset o nej se bat o hodne vic a nebudes mit to ani neustale pod kontrolou ani ve svou rukach. Sklon potizim s dychanim muze zustat, treba ten sklon k astmatu, je pro nej pravdepodobnejsi. Jsi pripravena to zvladnout? Materstvi znamena byt v pohode, byt ostrovem bezpeci a vyrovnanosti, ale zaroven neustala pohotovost zvladnout urazy, zachvaty astmatu, alergie, laringitidy, a t.d. Nekoho milovat znamena i strach ze ho stratis. Ale nekoho milovat znamena take tento strach prekonat.

Ja nechci vyznet nejak povysene mravokarne, take si nakupuji elektronicke chuvicky, hlidajici dychani miminek a pod. veci a bojim se. A pak to skonci tak, ze je pouziji asi tak 1 hod. denne, protoze miminko ma ty svoji mladatkovske potreby tulit se, byt s matkou a samozrejme konci u mne v posteli, kde je nehlidane ale klidne. A cim dal, tim to s jeho kontrolovatelnosti je horsi...

3) Nevim odkud jsi vzala predstavu, ze poporodni deprese nepostihuje matky po cisare: postihuje, a to jeste pravdepodobneji. Nevim jak to souvisi s planovanym a neplanovanem cisarem, ale nic a nikdo ti nezaruci, ze ji nedostanes. Nastup te zpravne biochemii po planovanem cisari bude pomalejsi, to je pochopitelne a nemuzes byt jista, ze s temi hormonalnimi zmenami se vyrovnas v plnem zdravi. Zpetne ti muze pak si zdat, ze prvni dni k tomu miminkovi nemela jsi ten zpravny vztah. Ale ne zeby s tim se nedalo zit .

Ja nevim jestli za tvym postojem je svetonazor ci nejake psychicke bloky. Ale jsem se jista, ze jestli nechces skoncit v Bohnicich jako matka, budes muset driv nebo pozdeji vzdat se sve perfekcionisticke touhy mit vse pod kontrolou.

ve směs s tebou souhlasím, ale jen jedna věc, když jsem byla v porodnici, přinesli mé spolunocležnici ukázat její miminko které přišlo na svět císařem. Mělo nad okem náplast -při řezu břicha holčičku řízli nad okem.

Raduno, lidé nenávidí své děti z různých důvodů. Často to jsou poruchy osobnosti jednoho z rodičů nebo různé jiné mentální odchylky. I kdyby se to stalo v souvislosti s poporodní depresí, stále se dá vyhledat nějaká pomoc a na vztahu k dítěti zapracovat.
Ovšem psychoterapie by byla vhodná i v tvém případě. Neříkám, že by s tvými názory na 100% pohnula, ale šanci bych tomu dala. A pokud ne, pak bych se teprve pouštěla do shánění lejster pro lékaře na provedení CS.
Jinak děkuji za tvou odpověď. Chápu, že každý máme své důvody pro to, či ono. Věřím, že pokud si zatím budeš stát, pak ti jistě nebude nic stát v cestě.