Názory k článku Císařský řez nemusí dítě „udýchat“

Cow, klíííídek, ona je stejně rozhodnutá. A přesně jako Ty, jí to neberu.....

Pro mne byl superponižující pocit, kdy mi gynekolog řekl "no jo, vy jste nerodila". tak jsem odpověděla "ne, vlastně ne, ale kurxxxx - takhle běžně nemluvím - zkoušela jsem to 18 hodin a věřte mi, že bych fakt ráda".

U mne ten vývoj bylo drama, protože díky abscesu mne podezírali z rakoviny vaječníků, a chodila jsem na rezonanci každý půlrok (taky po tom jodu, co do mne narvali svítím doma místo žárovek) a pak diagnoza absces, žádná zahraniční dovolená, žádná břemena nad 4 kila (nepochovej 3 roky vlastní děti).... atd. atd.....

dobrovolně SC nikdy

Můžu odlehčit???

Můj manžel tvrdí, že většina ženských těl je dokonalost sama))

Třeba to přehodnotíš v těhotenství a možná i u porodu. My jsme přežili díky SC, ale bikini jizvička se rozhodně nekoná. Abych ji schovala, musím ty bombardéry nosit fakt vysoký, mám řez 19 centimetrů a docela slušně zakřivený.

Pár let poté se vyskytly srůsty na absolutně nevhodných místech a tzv. poporodní absces /to je komplikace, kterou můžeš získat po jakékoliv - řezavé - operaci, která ti prostě přinese jistá životní omezení/.

Další komplikací je následná antikoncepce, nitroděložní tělísko sice snesu, ale pro mne to představuje operaci (v narkóze a tu považuju za hodně riskantní zákrok jako takovou), prostě proto, že mám rozřezanou dělohu napříč, tudíž i tam se vytvořila srůstová ložiska.

Kojení nám šlo až po měsíci. Pro mne to bylo mučivých nocí. Ale nebudu lhát, ty souvisely i s nedonošeností dětí.

Já Tě nelámu, nepřesvědčuju, nic takového, prezentuju vlastní zkušenost.

Raduno,

No, co se tyka toho nedokonalosti zenskeho tela, ja to spise vidim jako lekarsky mytus. Ze porod je hra se smrti to je pravda, ale cisar take a ne mensi mirou. A to je prave ta moje pointa o iluzich kontrolovatelnosti sveta.

Ja te nechci presvedcit abys rodila vaginalne, to je tvoje vec, a jak asi opakuji do nekonecna, moznost rozhodnuti musi byt ve tvych rukou. Pokud se do toho necitis, nedopadne to ani dobre, a neco s tim delat musis, treba i domluvit se cisare.

Ja jen jsem ti nabizela zamyslet se, jestli v soucasnem stavu mysli to obdobi po cisari - materstvi zvladnes. Totiz v tom, co jsi psala je proste par faktickych chyb: ze cisar je bezpecnejsi pro dite, a ze po cisari nebudes mit psychicke potize. Svobodu rozhodnout se za sebe mame, ale vymyslet si tento svet nemuzeme. Svet se svoji pravdou existuje jaksi mimo nasich mysli. Zbyva jen s temi eventualnostmi pocitat.

můžu se Vám do toho vmíchat???

Ano, souhlasím, pro ženu porod vždycky byl a je hra se smrtí. To se prostě stát může. Díky moderní medicíně a předvídavosti rizik, to ale už dávno není tak, jak to bývalo a pokud jsi svou větou chtěla vyjádřit, že obě rizika - tj. přirozený porod a SC jsou stejná, nesouhlasím. Nejsou. Úzkou pánev bych do toho rozhodně nevměšovala, moje pánev je poměrně slušně rozložená )), ale děloha prostě nefunguje.....

co se týče porodního dyskomfortu, já jsem si porod vychutnala celý od počátku do konce. Ano, bylo to vědomí toho, že teď už uvidím ty "potvůrky" co nosím v břiše a jaký budou mít oči a jestli to vůbec budou kluci nebo holky a budou řvát a zlobit a ničit nás a usmívat se a spát a komu vlastně budou podobný?? myslím, že tohle je hodně subjektivní pocit každé z nás. U mne osobně násobeno strachem a hrůzou, jestli budou zdraví, protože se narodili dřív než měli.


A pochopila-li jsem zbytek Tvého příspěvku, ty bys ráda sekci prostě proto, že potřebuješ určitý pocit kontroly nad svým tělem a to je celé???
jen se ptám, nerýpu??? Máš děti nebo ne??

Nečtu celou tuhle debatu, je dlouhá, osobně to beru stylem "za všechno se platí" a "všechno má svá negativa i pozitiva"