Názory k článku Dieta versus mateřská škola

Milovníci knedlíků a vepřového mě asi naprosto odsoudí, bohužel jsem předem smířena, že toto řešení nemá naději. Je totiž nepohodlné. A přesto jednodušší, než přizpůsobovat neustále jednotlivým dětem stravu, dělat jakési výjimečné diety... CELKOVĚ OZDRAVIT JÍDELNÍČEK VE ŠKOLKÁCH, ŠKOLÁCH, NEMOCNICÍCH.

Když se již naprosto všeobecně ví, že strava v jídelnách pro citlivé osoby (školky, školy, nemocnice) není obecně v Čechách zdravá, že se zdravé většinou ani zdaleka neblíží, že ji pravidla upravují dost nevhodně, mohla by se přece pravidla změnit, ne? Pravidla totiž existují, a jejich cílem samozřejmě je, aby se dětem ani nemocným neškodilo. Jenže pravidla se příliš nezměnila od dob socialismu, a jídelnová kuchyně se obohatila jen o ozvuky "americké kuchyně". Pokud je problém se na zdravé stravě shodnout, proč nepřizvat nějaké současné odborníky? Snad existuje jakési povědomí o tom, co je zdravé.

Kdyby se celkový jídelníček trochu posunul směrem ke zdravé stravě, nebylo by tolik výjimek. A pokud by si hodně rodičů stěžovalo, že jim knedlíky a vepřové (případně dokonce uzeniny nebo sladkosti) schází, existoval by rozumný argument - zdraví dětí. A doma jim pak klidně "dopřejte", pokud vám to svědomí přikazuje. Mně tedy přikazuje naopak bránit naši tradiční rodinnou kuchyni :-), a tu dětem po školce taky dopřeju. Tříletým dětem nepřiznávám právo rozhodovat o stravě, o té ještě rozhodují rodiče, a chutě dětí jsou čistě výsledkem rodičovské výchovy. To jen kdyby někdo namítal, že děti zdravou stravu odmítají. Jen v případě, že je k tomu nikdo nepřivedl.

Dokonce i naše "normální, klasická" pediatrička říká, že děti nemusí maso každý den, všichni tušíme, že vepřové nám mnoho zdraví nedodá, o škodlivosti uzenin (to už je opravdu jedovaté) snad také nikdo nepochybuje. Proč tedy tyto věci neustále figurují na jídelníčku? A že bezmasé jídlo neznamená sladké, to taky všichni tušíme. Nejsou to jen špagety s kečupem. Snad by od lékařů mohlo i prosáknout pár informací o stoupání počtu alergií, a že většina z nich začíná alergií potravinovou. Pak jsou seznamy největších alergenů, které by šlo celkově maličko omezit. Například hysterie okolo množství mléčných produktů, které musí děti jíst, aby vyrostly, mi připadá opravdu tragickým dědictvím socialismu. Každý pediatr asi ví, že mléko je silný alergen. Trochu méně mléka nikomu neuškodí. A na škodlivosti umělých barviv, aromat, konzervantů, zahušťovadel a jiných přídavků u průmyslově opracovaných potravin se snad pediatři taky shodnou? Případně doporučuji konzultovat nějakého potravinářského chemika (neplaceného potravinářskou či chemickou firmou :-)). A tak dále.

Neměla by prostě existovat lepší a modernější doporučení pro kuchařky ve školkách (a dalších jídelnách)? A finanční stránka by to jen potvrdila. Samozřejmě bez zvláštních příspěvků nebudou peníze na bio-produkty :-), ale jinak to jistě jde. Kdo ty nynější pravidla určil? Vypadají, jako by je stanovily jisté potravinářské firmy, a ne nezávislí odborníci.

Dobrou chuť :-).

Vracím se k původnímu tématu diskuse. Naše zkušenost s přijetím 3,5leté dcery s dietou (vejce,většina mléč. výrobků,exotické ovoce, med, ořechy) není zatím nijak dobrá. Nepodařilo se.
Už když jsme dávali do školky staršího syna (zdravého),zajímalo mě,jestli bude možné začlenit i dítě s potravinovou alergií,protože vzhledem k věkovému odstupu budou chodit jednu dobu do školky oba. Dieta je v našem případě zcela nezbytná, dokud jsme ji nedrželi, měla dcera velmi těžký svědivý atopický ekzém po celém těle, který přes veškerou léčbu neustupoval, spíš se horšil. Nyní dietu držíme 2 roky a kůži má dlouhodobě úplně čistou.
Bydlíme na kraji Prahy,jednu školku máme v místě bydliště. Tam mi bylo nekompromisně řečeno, že dítě s dietou nelze přijmout, není možné mu vařit alternativní jídlo a ani není možné, aby se ohřívalo donesené jídlo naše. Opět mlhavé odůvodnění ohledně hygienických předpisů. Zeptala jsem se tedy mezi kamarádkami a získala referenci o školce, která se honosí titulem "zdravá školka", dcera kamarádky tam chodila i s alergií na mléko. U zápisu jsem se zeptala, jak to bude výhledově s dietou u dcery, dostala jsem jednoznačně kladnou odpověď. Syna do této školky přijali, měla jsem pocit, že máme vystaráno a nevadilo mi, že musíme dojíždět. Bohužel situace se změnila,když jsem se před zápisem dcery šla ujistit, že dieta je řešitelná, nejprve se mě zeptala paní hospodářka, o jakou dietu se jedná a když slyšela, že hlavně vejce, dozvěděla jsem se, že došlo ke snížení počtu kuchařek a že nyní není možné vyjít nám vstříc (odpověď na můj argument,že vím, že dřív to možné bylo)....Dobře vím, že není lehké tuto kombunaci alergií skloubit, ale byla jsem ochotná školce maximálně pomoci...Dostala jsem současně odkaz na školku zaměřenou na děti se zdravotním oslabením, do které ale pravděpodobně nepřeřadí zdravého syna,že? Předpokládám, že když je to jedna z mála školek pro tyto děti, asi tam bude problém se dostat.(?)
Rozhodla jsem se nechat syna ve stávající školce, kde je spokojený a dál zůstávám s dcerou doma, přišlo mi přehnané dojíždět do dvou školek.
Zdánlivě je vše dobře vyřešené. Máme možnost se příští rok přihlásit do té vstřícné školky a doufat, že nás vezmou. Samozřejmě, protože dceři na jaře budou 4 roky, budu doma už bez rodičovského příspěvku, musela jsem rozvázat pracovní poměr,a nové místo si mohu hledat až v době, kdy budu vědět, že dítě překonalo první nemocné období ve školce. Nejsem matka, která nechce pracovat, naopak si drobně přivydělávám celou dobu, co jsem s dětmi doma. Pomalu mi ale dochází síly bojovat s tím, že dítě, které je zdravé, čilé, veselé a společenské, nemůže chodit do školky, do které se velmi těšilo, jen proto, že potřebuje jiné jídlo. Už tak je těžké odpírat dítěti všechny možné dobroty, stále vymýšlet nějakou náhradu v běžném jídelníčku. Jsme všichni ukáznění, dcera sama se ptá, jestli něco může a opravdu nepořebujeme, aby nám to společnost ztěžovala tím, že na tyto děti téměř nemyslí, protože je s nimi víc práce. Je nás takových rodičů a dětí víc než se všeobecně předpokládá.Tyto děti přece musí chodit do školy a jejich matky přeci nemohou zůstávat doma jen proto, aby daly dítěti oběd. Copak dítě ve věku 6-8 let si může samo ohřívat jídlo? Co když se přitom opaří, zvrhne na sebe ohřáté jídlo, když ho bude vyndavat z mikrovlnky?Současně si nemůže vytvářet špatný návyk jíst v poledne něco studeného a pořádně se nacpat večer...Je nutné, aby ve školních jídelnách se s dietami počítalo.

Naší velkou nadějí je, že třeba se tolerance k potravinám ještě zlepší, i když prý je to v tomto věku už nepravděpodobné, a že pak bude snazší dietu připravovat.

Nemáte někdo zkušenost s tím, jestli je možné získat příspěvek, pokud zůstávám doma s dítětem starším 4 let, protože ho nemůžu dát do školky? Vím, že je možný příspěvek do 7 let věku u postiženého dítěte...Děkuji.

Sice netrpíme žádnou závažnou potravinovou alergií, ale moje dcera je opravdu silně alergiská na ibišek - který bohužel obsahují všechny čaje (ovocné,zelené atd.) které se ve školce podávají. Ta alergie je opravdu silná, protože během hodiny se jí udělají červené fleky a to převážně v obličeji a během další hodiny to rozškrábe do krve no hrůza. Od počátku nebyl problém se ve školce domluvit a chodit s vlastní termoskou. Jen jsem pro klid sledovala zda je na jídelníčku čaj malinový či broskvový a dle toho dodržovala barvu. Musím říst, že jsem jednou nahlédla do seznamu paní učitelky a smekám kloubouk. Protože seznam byl dlouhý a obsáhlý - co které dítě nesmí. A opravdu to v naší školce dodržují - řekla bych tak u poloviny dětí upravují jídelníček. Držím palce všem podobně postiženým a přeji prima paní učitelky.

Problémy bych taky nerada, uvidíme, ale zatím fakt vybíravostí netrpí. Ostatně kdyby odmítal hodně slaná nebo hodně sladká jídla, byla bych fakt spíš radši, než kdyby to bylo obráceně - že by chtěl jen taková. Toho se bojím spíš, aby to nebylo odříkaného chleba největší krajíc. Tak proto sladké úplně nevylučuju, stejně jako mi tolik nevadí, že i běžné pečivo nebo např. takové ty rýžové/pohankové a jiné chlebíky jsou taky trochu slané.

Jinak ale zatím spíš vidím okolo vybíravost u dětí, kterým začali přilepšovat dřív. Takže třeba už dvouleté děti odmítají vařené brambory a chtějí hranolky, odmítají mléko a kaše, pokud by v tom nebyla čokoláda nebo kakao, nechtějí ani obyčejné pečivo typu chleba, rohlíky a třeba ani obyčejné přesnídávky nebo piškoty, protože jim to všechno připadá bez chuti.

Ale zase uznávám, že díky tomu, že moje děcko dobře jí a není žádný vyhublík, jsem nikdy nemusela řešit otázku, jestli mu jídlo radši hned nějak nevylepšit, popř. dát něco jako pro dospělé, hlavně aby to snědl a snědl toho hodně. Takže nikoho neodsuzuju, jen bych nechtěla, aby se veřejné stravování pro děti řídilo spíš těmi vybíravějšími, zvyklými na různé vylepšovací prostředky apod. - protože příklady táhnou.

U nás je i speciální školka pro zdravotně oslabené děti. Chodí sem např. děti s astmatem, cukrovkou, dokonce je tam jeden den dopoledne dítko s mentální poruchou. Jsou na to uzpůsobeni. Mimo běžného personálu má každá třída ještě jednoho asistenta navíc a dále jednoho zdravotního pracovníka. V této školce je ve třídách maximálně 15 dětí. Tyto školky jsou myslím vhodným řešením pro děti se složitějšími problémy. Také zastávám názor, že jeden učitel má sotva čas zvládnout 25 zdravých dětí.
Tohle už ale není problém požadavků maminek se zdravotně oslabenými dětmi. Myslím, že zákonodárci by se měli zamyslet nad počtem dětí ve třídě.
Vždyť i ve školách je již většinou cca 20 dětí ve třídě.