Řešení - ozdravit jídelníček v jídelnách
Milovníci knedlíků a vepřového mě asi naprosto odsoudí, bohužel jsem předem smířena, že toto řešení nemá naději. Je totiž nepohodlné. A přesto jednodušší, než přizpůsobovat neustále jednotlivým dětem stravu, dělat jakési výjimečné diety... CELKOVĚ OZDRAVIT JÍDELNÍČEK VE ŠKOLKÁCH, ŠKOLÁCH, NEMOCNICÍCH.
Když se již naprosto všeobecně ví, že strava v jídelnách pro citlivé osoby (školky, školy, nemocnice) není obecně v Čechách zdravá, že se zdravé většinou ani zdaleka neblíží, že ji pravidla upravují dost nevhodně, mohla by se přece pravidla změnit, ne? Pravidla totiž existují, a jejich cílem samozřejmě je, aby se dětem ani nemocným neškodilo. Jenže pravidla se příliš nezměnila od dob socialismu, a jídelnová kuchyně se obohatila jen o ozvuky "americké kuchyně". Pokud je problém se na zdravé stravě shodnout, proč nepřizvat nějaké současné odborníky? Snad existuje jakési povědomí o tom, co je zdravé.
Kdyby se celkový jídelníček trochu posunul směrem ke zdravé stravě, nebylo by tolik výjimek. A pokud by si hodně rodičů stěžovalo, že jim knedlíky a vepřové (případně dokonce uzeniny nebo sladkosti) schází, existoval by rozumný argument - zdraví dětí. A doma jim pak klidně "dopřejte", pokud vám to svědomí přikazuje. Mně tedy přikazuje naopak bránit naši tradiční rodinnou kuchyni :-), a tu dětem po školce taky dopřeju. Tříletým dětem nepřiznávám právo rozhodovat o stravě, o té ještě rozhodují rodiče, a chutě dětí jsou čistě výsledkem rodičovské výchovy. To jen kdyby někdo namítal, že děti zdravou stravu odmítají. Jen v případě, že je k tomu nikdo nepřivedl.
Dokonce i naše "normální, klasická" pediatrička říká, že děti nemusí maso každý den, všichni tušíme, že vepřové nám mnoho zdraví nedodá, o škodlivosti uzenin (to už je opravdu jedovaté) snad také nikdo nepochybuje. Proč tedy tyto věci neustále figurují na jídelníčku? A že bezmasé jídlo neznamená sladké, to taky všichni tušíme. Nejsou to jen špagety s kečupem. Snad by od lékařů mohlo i prosáknout pár informací o stoupání počtu alergií, a že většina z nich začíná alergií potravinovou. Pak jsou seznamy největších alergenů, které by šlo celkově maličko omezit. Například hysterie okolo množství mléčných produktů, které musí děti jíst, aby vyrostly, mi připadá opravdu tragickým dědictvím socialismu. Každý pediatr asi ví, že mléko je silný alergen. Trochu méně mléka nikomu neuškodí. A na škodlivosti umělých barviv, aromat, konzervantů, zahušťovadel a jiných přídavků u průmyslově opracovaných potravin se snad pediatři taky shodnou? Případně doporučuji konzultovat nějakého potravinářského chemika (neplaceného potravinářskou či chemickou firmou :-)). A tak dále.
Neměla by prostě existovat lepší a modernější doporučení pro kuchařky ve školkách (a dalších jídelnách)? A finanční stránka by to jen potvrdila. Samozřejmě bez zvláštních příspěvků nebudou peníze na bio-produkty :-), ale jinak to jistě jde. Kdo ty nynější pravidla určil? Vypadají, jako by je stanovily jisté potravinářské firmy, a ne nezávislí odborníci.
Dobrou chuť :-).
Odpovědět