Re: Mateřská škola Ostrava
Připojuji svůj příspěvek k tomuto, protože se s dcerkou potýkáme také s alergií na vaječný bílek. Je jí sedm let a potíže má od prvního přikrmování. Zpočátku měla potíže téměř se všemi potravinami (tenkrát až do roka a půl jsme mohli podávat pouze devět vytestovaných potravin), postupně se to ale zlepšuje. V době, kdy začala chodit do školky, t.j. před čtyřmi roky, byla situace ve školkách poměrně obtížná. Uspěla jsem až ve třetí školce. Jedna školka mi ji zcela odmítla vzít, druhá s tím, že si ji budu vyzvedávat před obědem, no a třetí se nabídla, že se pokusí. Pokoušela se úplně úžasně. Zpočátku jsme také fungovali na předem zkonzultovaný jídelní lístek a dodávali jsme si bezvaječné těstoviny, bezvaječné knedlíky a podobně, později se vedoucí jídelny začala s dietou seznamovat a dělala pro dcerku opravdu naprostý nadstandard. Dodala jsem si náhražku vajec v prášku Vajahit (v našem městě se těžko sháněla) a postupem času v jídelně začaly paní kuchařky vařit s pomocí této náhražky dcerce speciální dietní (pouze pro ni) knedlíky, ovocné knedlíky, zadělávaly jí zvlášť lívance, smažily bezvaječné palačinky, pekly kynuté buchty, pekly sekanou z náhražky. Pokud bylo jídlo, kde je vejce hlavní součástí, buď jej nějak upravily, zjednodušily nebo udělaly jídlo jiné. Například lečo místo vejcem zahušťovaly bešamelem, šunkafleky spojovaly strouhaným sýrem a podobně. Polévky řešily tak, že dcerce oddělávaly jednu porci ještě před zahuštěním nudlemi, kapáním a podobně. U rozdělování sladkostí si paní kuchařky i paní učitelky zvykly číst složení na obale, a byla -li ve škole nějaké oslava se sušenkami a krekry, poradily se, co dcerka smí a co ne. Jsem jim za to dodnes vděčná. Podotýkám, že se jedná o běžnou školku s běžnou jídelnou, kromě dcerky tam chodila ještě holčička s cukrovkou, které jídlo odvažovaly a s maminkou konzultovaly. Jedná se o školku na sídlišti Mír ve Strakonicích. V té době byla naše zkušenost s dietou naprosto vzácná, neboť jsme mívali potíže i zjistit složení např. pečiva v prodejně, ale zjišťuji, že postupem času se situace všeobecně zlepšuje. Na základní škole byli už vstřícní okamžitě a stačilo jen vysvětlení diety a upozornění na některá jídla, ve kterých vejce nejsou na první pohled znát (např. paštiky, uzeniny), no a letos byla dcerka dokonce na letním táboře s domem dětí. Dokonce jsem zjistila, že tam vejce nepoužívali ani pro zdravé děti, měli rovněž náhražku, především však z hygienických důvodů. Máte-li nějaké dotazy nebo chcete-li něco zpřesnit, můžete se ozvat na můj e-mail.
Odpovědět