| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Život není peříčko

[<<Předchozích 20] Příspěvky 2130 z 265 [Dalších 235 >>]
cizinka1
13.5.2007 10:00:13
Rachel, diky, ted ti rozumim trochu lepe. Totiz z toho tveho prispevku to nebylo moc jasny, jak to tvoje odevzdani se v praxi vypadalo, a svadelo i ke komickym predstavam (Boze, rozhodni, vezmu si Petra nebo Jana, dam se mrkev nebo kvetak?). Jen stale trvam na tom, ze prozit jakysi prevrat v dusi snad neni povinne, abychom byli opravdove cleny cirkvi. Jakysi dialog a prosby o posileni vede v srdci snad kazdy, jak k tomu dojde, a co je dost, to je veci nadeji a viry, ne vedeni. O tom trideni rada jeste precetla bych tvoje vysvetleni.

Ja si jeste jednou omluvam, ze ve snaze pochopit tebe jsem ryla do dost osobnich veci, jen mi tezko se predstavit jine duvody pro vyvadeni nez ty, ze ta verici dcera verejne dela neco, co v ocich rodiny je opravdu trapny (nektere druhy sektantskeho chovani, nabozensky exaltovany zpusob mluveni v ateistickem prostredi), a tech demonstrativnich veci treba ta verici dcera muze v prostredi rodicu i se vzdat tohle po nas doslovne nikdo nechtel, ne? Spocitala jsem si v jakem historickym obdobi to mohlo byt, a nevyslo mi nic vysvetlujiciho (to jest, vyslo mi uz porevolucni obdobi), o co tvoje rodice se bali ve svym spolecenskem postaveni (co jineho by ateista se bal ztratit?)

Asi je pravda, ze zaryteho ateistu jsem zatim nepodkala, ale potkala jsem jich dost, a silne presvedcenych, a doposud jsem mela predstavu ze s nima je lehka rec. Totiz neverici je opravdu poctivy neverici jen potud, pokud rika, ze nevi, zda Buh existuje. V tom bode muzeme se zhodnout, ja take to nevim, ja jen chci verit. Pokud on chce verit ze ne, muzeme se zhodnout na tom, ze oba jsme verici, a sanci na svoji pravdu mame tak 50 na 50, coz je stejne slusna a spravedliva vyhlidka pro kazdeho. Pokud je to nekdo, kdo se zajima o teorii poznani hlubeji, tam take muzeme se zhodnout. Ja muzu souhlasit s tim, ze v soucasnem vedeni neni nic, k ceho vysvetleni potrebovali bychom Boha, ale ateistovi nezbyva nez souhlasit se mnou, ze svet pro lidske casoprostorove chapani neni z podstaty vysvetlitelny. My nejsme vybaveni, abychom si vysvetlili svet bez casoprostorovych hranic ani s hranicami, ani vznik z nicoty, ani nicotu. Teorie velkeho tresku vysvetluje spoustu detailu, ale vubec ne podstatu. No, a jestli pro vysvetleni si abstrahujeme usmyslnujici bytost ci silu anebo chaos a nahodu, to je zase vec viry. Muzu s ateistou souhlasit, ze laska na zemi je prirodni pud na preziti. Ale ateista zase musi souhlasit se mnou, ze i v ptirode existuje transcendence pres lasku, to jest prekonani smrti pres lasku, a obet z druhove solidarity je zcela bezna. Jestli to vzniklo jako nahoda, nebo z vuli Bozi, a na kolika urovnich se totez odehrava ve vesmiru, to zadny nevime, jen ja chci verit (a citim to), ze nabozenska praxe mi procisti prijimaci kanaly lasky, pokud muzu tak se vyjadrit, kdyz mluvim asi to tomtez co ty nazyvas odevzdanim se. Promin, ze jsem se tak rozepsala, ale mi vzdy se zdalo, ze o takovych vecech da se dohodnout, kdyz ubereme trochu houzevnatosti.
Ráchel, 3 děti
  • 
13.5.2007 0:17:45

Není za co se omlouvat, mě nevadí, že se mnou nesouhlasíš.

ty:Buh chtel, aby existovala svobodna vule, a prikazal nam milovat blizniho. A zaroven ctit jmeno Bozi. A jeste i rodice, ne je triznit podle mne z trochu absurdnich duvodu.
já: jak jsi přišla na to, že jsem své rodiče trýznila z absurdních důvodů? Obávám se, že tady skutečně nevíš, o čem mluvíš. Je to naopak - trýznili oni mě. Jenom díky Bohu jsem jim mnohé dokázala odpustit a během let pracovat na našem vztahu. Jen díky Bohu jsme dnes schopní být si (relativně) blízko. Je vidět, že jsi ještě nezažila reakci zarytých ateistů - já jsem totiž zradila (jejich) víru, ve které jsem byla vychovaná. "Ty už nejsi moje dcera" jsem slyšela od svého otce několikrát. Opravdu to nebyly klidné situace, ve kterých bychom mohli cokoliv probírat. Ono když na tebe někdo v kuse tři hodiny řve, tak toho moc nenamluvíš. To nepřeháním. Tátův rekord byl šest hodin.
Mmch - je řada zemí, kde jsou rodiče schopni své rodiče doslova zabít kvůli tomu, že jsou křesťané. Takže jsem dopadla ještě docela dobře :) Osobně jsem za tohle náročné období Bohu vděčná, mnohé jsem se naučila.
V Bibli se na mnoha místech píše, že když žijeme s Bohem, může se nám snadno stát, že se proti nám postaví i blízcí lidé. Takže nevím, proč tě to tak překvapuje.
Co se týče mého manžela - oba jsme se modlili za to, koho si máme vzít. Hledali jsme v tomhle směru Boží vůli. Já věřím tomu, že Bůh může k člověku mluvit a že můžeme slyšet Jeho hlas. V Písmu stojí, že se máme ptát na Boží vůli pro svůj život a nespoléhat na svou rozumnost. Mně se to už v mnoha směrech vyplatilo. Neznamená to, že je náš vztah vždycky idylka, ale vím, že je můj muž pro mě Božím darem.

Tak teď koukám, že se mi celý dlouhý odstavec na téma "třídění v círvi" a další věci nějakou záhadou vymazaly... tak tedy až zítra, teď jdu spát... zítra ráno mám mít totiž kázání na téma "jednota v církvi" :), chystám se tam použít i ěnkteré podněty z téhle disuse :)


cizinka1
12.5.2007 21:26:16
Rachel, jsem vychovana krest"anskym prostredi, a mela jsem hodne prilezitosti tim nasaknout. Treba ze nase porozumeni v necim se lisi, ale jiste vychazime ze stejne tradici.

Co se tyka toho "vymackani", jen jsem chtela se omluvit, ze trvala jsem na vysvetleni, a pak kritizuji.


"já: O nějaké "třídění" tu vůbec nejde."

Prave mozna te nerozumim, ale mluvis o Cirkvi, ke ktere patri ti, kdo se odevzdali Bohu podle tveho pojeti, pak jeste nekde Dase pises, ze takovych jako ty da se potkat i v jinych cirkvich. Neni to trideni? Z toho co pises, mam dojem, ze mas pocit, ze umis te prave krest"ane rozlisit, a jeste mas tu zahadnou jistotu, jak to je prave, nebo se mylim? Libika a mne ztridila jsi hned, ze?

"já: můžeš mi říct, kde v Písmu něco takového je? Co tím myslíš?"

Myslim to vse, co je receno o poslednim soudu, Bibli v cestine po ruce bohuzel nemam.

"já: o jaké soutěživosti to mluvíš? co je soutěživého na tom, když říkám, že mě zachránila Boží milost, nikoliv má snaha o to být milá, laskavá, dokonalá...?"

To v zadnem pripade ne. Jen to, ze jsi schopna (Nebo nejsi?), videt si jako clenku jakesi Cirkvi, ktera se nepokryva s hranicemi cirkvi.

"Jinak rozumíš správně - máme naprosto jiný pohled na to, co je to Církev. Já svoje porozumění opírám o to, co je v Bibli."

To ja si myslim take:-). A mas dost mylny dojem o mym pojeti krest"anstvi. Vse co jsi zminila nize, nemam problem verit. Jen vazne nevim, jestli nekde v Bibli stoji, ze mam prochazet jakymsi exaltovanym obdobim, a to jeste takovym, jaksi popsala. Ze po krest"anech se ocekava ze maji prijmout Bozi vuli, to jo, ale tvemu pojeti odevzdani se stale nechapu.

"Záleží na tom, k čemu ti to má stačit... je to samozřejmě krásné a pozitivní, ale pokud to má stačit k tomu, abys byla křesťankou v tom smyslu, jak to je v Bibli, pak se míjíš cílem."

To si nemyslim. Samozrejme, muj osud zalezi ne jen na me snaze ale hlavne na Bozi milosti, v tom nemam pochybnositi. Snazim se tak, jak je prikazano. Doslovne.
Buh chtel, aby existovala svobodna vule, a prikazal nam milovat blizniho. A zaroven ctit jmeno Bozi. A jeste i rodice, ne je triznit podle mne z trochu absurdnich duvodu. Chapala bych zarmutek nekoho, kdyz jeho dcera by viru ztratila, ale takove sceny nevericich kvuli tomu, ze jejich dcera veri? Neprispela jsi k tomu sama, jak jste k tomu vubec dospeli, to jste si nemohli vyjasnit probranim v klidu toho, co vite a cemu verite? Nebylo v mych rukou uplne, koho v zivote jsem potkala, ale musim se priznat k udivu z tve formulace, odkud mas manzele. Stoji snad nekde v Pisme, ze tak to ma byt?

Asi jsi mne nepochopila, nechtela jsem s tebou zkonsultovat svoji viru, jen jsem ti chtela rict, ze nechapu, na co v Bibli opiras svoje pojeti Cirkvi (te z velke C). A take zdelit, ze nevim jak to myslis, ale dojmem sveho psani (mozna jen dojmem) zcela zbytecne lidi odkopavas. Doufam, jeste jednou, ze jen se nerozumime.

Hezky vecer!
Ráchel, 3 děti
  • 
12.5.2007 20:30:51
Cizinko,
nejprve na okraj - poněkud se mýlíš, pokud máš dojem, že jsi ze mě "pomohla něco vymáčknout". Na Libikovu otázku jsem ráda odpověděla poté, co Libik změnil tón. Je vidět, že mě neznáš - ze mě se totiž většinou nic "vymáčknout" nedá :), manžel a přátelé by mohli vyprávět :)... nu což.
Jinak ke tvé teorii:
ty: Totiz ja sice casto hresim pychou, ale kdyz se snazim mluvit a jednat jako krest’anka slova „dav” a sklony lidi soudit a tridit se snazim v sebe potlacit.
já: O nějaké "třídění" tu vůbec nejde.
ty:Jiste ze mame to v Pismu, ze Hospodin vybere z nas ty spravedlive
já: můžeš mi říct, kde v Písmu něco takového je? Co tím myslíš?
ty: a asi na tom stavite tu svoji soutezivost
já: o jaké soutěživosti to mluvíš? co je soutěživého na tom, když říkám, že mě zachránila Boží milost, nikoliv má snaha o to být milá, laskavá, dokonalá...?

Jinak rozumíš správně - máme naprosto jiný pohled na to, co je to Církev. Já svoje porozumění opírám o to, co je v Bibli.
Mám z toho, co tu píšeš o svém pojetí křesťanství, asi takový dojem (vím, že ten příměr bude kulhat, ale jiný mě nenapadá), jako kdyby někdo toužil být třeba pilotem, protože se mu letadla líbí, fascinuje ho, jaké to jsou silné stroje, sní o tom, jak se bude vznášet v oblacích... Piloti mu řeknou "fajn, přihlaš se do kurzu lítání a pak se staň pilotem" a on se začně rozčilovat: "vaše pojetí toho, co je to být pilotem, se mi nelíbí, co si to dovolujete třídit lidi na piloty a nepiloty, já se cítím být pilotem, takže jsem pilotem! a kdoví, jestli vy vůbec nějakými piloty jste!" Může být o tom, že je pilotem, skálopevně přesvědčen, ale na objektivní pravdě to nic nezmění.
Takže samozřejmě každý člověk, co po zemi chodí, může tvrdit, že se cítí "být křesťanem", ale to ještě neznamená, že jím z biblického hlediska skutečně je. Tím nikoho nijak negativně netřídím. Prostě buď někdo věří, že je Bible pravdivá, nebo ne. Buď věří, že Ježíš je Boží Syn, nebo tomu nevěří. Buď věří, že potřebuje Boží odpuštění, nebo ne. To, zda tomu věří, nebo ne, nic nemění na Boží lásce k němu ani na jeho hodnotě v Božích (a ani mých) očích. Ale rozhoduje to o tom, zda je ve skutečnosti křesťanem, nebo nikoliv.
píšeš: Nevim, jestli to nestaci, ze mam srdce plnou lidske lasky a modlideb pro svoje blizke a chci verit, ze tohle patri k vetsimu smyslu tohoto sveta.
Záleží na tom, k čemu ti to má stačit... je to samozřejmě krásné a pozitivní, ale pokud to má stačit k tomu, abys byla křesťankou v tom smyslu, jak to je v Bibli, pak se míjíš cílem.
Hezký večer!
cizinka1
12.5.2007 11:22:39
Rachel a Mery,

Ja doufam, ze Vam jen nerozumim. Totiz ja sice casto hresim pychou, ale kdyz se snazim mluvit a jednat jako krest’anka slova „dav” a sklony lidi soudit a tridit se snazim v sebe potlacit. Totiz v cirkvi (pokus ta ma mit nejaky povznasejici vychovny cil) se ucim videt lidi, ne dav (a je to obcas tezky). Jiste ze mame to v Pismu, ze Hospodin vybere z nas ty spravedlive, a asi na tom stavite tu svoji soutezivost, a ja bych rada patrila k jeho Cirkvi ale asi nestojim o tu Cirkev v ocich Rachel (pokud ji rozumim). Zatim rada bych patrila proste do cirkvi, doufam, ze spolu s vami dvema a i s tym panem, ktery prisel na nedelni msi jen proto, ze doprovazel maminku, a u caje po msi byl mily a vtipny a tak trochu mohl za to, ze jsem se to cele nedelni dopoledne smala.
Sice moje vira nebyla krute zkousena (jsem za to jako slaba zena vdecna), ale moje prusvihy v zivote, pokud jsem v nich dokazala najit ten krest’ansky smysl, mi posunuly spise blize k opravdove filantropii, to jest tomu uvedomeni se, ze smula a castecne zaslepeni proste k lidskemu zivotu patri. A rekla bych, ze ta radost z cizi radosti anebo vdecnost za moznost zdilet a pomahat v cizim utrpeni je velmi podobna te radostne sprave, kterou rada vyslechnu v jakekoliv cirkvi, ze nase hrichy byly odkoupeni. Ja miluji krest’anstvi pro tu sounalezitost v svete lasky a laskavosti. Nevim, jestli to nestaci, ze mam srdce plnou lidske lasky a modlideb pro svoje blizke a chci verit, ze tohle patri k vetsimu smyslu tohoto sveta. Abych k tomu dospela, nepotrebovala jsem zadne obdobi exaltace, chci byt jen ten naskrobeny slusn’ak ;-) jak se nekdo vyjadril. Skutecne v krestanskem uceni a praxi hledam davku skrobu na dusi, ktere nektere postoje pak premeni k zvyklosti. Ale nevim jestli s tim kde jsem, jsem za vami, pred vami nebo vedle vas.
Sice vim, ze tohle vyznani pomohla jsem z Rachel vymacknout, a jeste jednou podotykam, ze doufam, ze jen jsem ji neporozumela. Nechci vas karat, jen abych parafrazovala Mery, chtela jsem jen aby tohle zaznelo od nekoho, kdo take si povazuje za krest’ana.
11.5.2007 23:47:16
Ráchel, tvé dlouhé vyznání mě trochu vyděsilo, ale cítím povinost ti poděkovat za důvěru s níž jsi do veřejného fóra vtiskla svůj vztah k Bohu, své pojetí víry, své přesvědčení o pravdě. A taky za tvůj čas..

Mít svůj osud ve svých rukou je pro mě klíčová potřeba a děkuji Bohu mimojiné, že mi tu odpovědnost svěřil, možná mě má rád.:)))


Ráchel, 3 děti
  • 
11.5.2007 20:38:23
Milá dasoT,
jen k tomu "vyčnívání" - být v Církvi pro mne neznamená být podle nějaké šablonky jako klon. Každý jsme jiný a to je jedna z věcí, které jsou na Církvi zajímavé - sejdou se tam lidé, kteří by se "v civilu" neměli moc šanci potkat. Máme rozdílná povolání, vzdělání, životní styl, koníčky, rodinné zázemí...ale jednoho Tatínka :) Měnit se nemá smysl kvůli lidem, ale jen kvůli Němu.
Když se už ptáš, kam patřím já, tak do Církve křesťanská společenství (státem zaregistrovaná církev). Ale křesťany "podobného ražení" bys našla i v Církvi bratrské, Apoštolské církvi, u baptistů, metodistů... a i u evangelíků či katolíků.
Měj se prima a hledej... najdeš :)
Sysyna
11.5.2007 19:24:00
Rachel, BArco a ostani- krest jak je videt, kazda chapeme jinak, nekde hluboko uvnitr asi podbne, ale je to fakt tim, cim si kazda prochazime a jak k vire pristupujeme, z jakych jsme rodin,jakymi lidmi se obklopujeme.Kazdy ten nazor je neci, a dle me pro urcitou skupinu ten pravy.
Mozna, kdyz se zamyslim, je hodne pravdy v tom, nechat volbu na nase deti,a z budou starsi........ale i tak si myslim, ze u nas to tak melo byt a je.A jsem rada.A musim rici, ze ja kostely jako takove miluju.
Kdyz jsem ve meste, kolikrat si zajdu u nas v Brne na Petrov, sednu si do lavice, prcek treba kouka nebo spinka v kocarku a ja mama strasne moc casu premyslet o vsem, co mi doma nejak nejde o tom premyslet.Tam je mi strasne moc lehce u srdce, moc si ulevim, odchazim jakoby cista od starosti.Ale ty se zase s odchodem zacnou vynorovat.Nu coz, do kostela se ale odstehovat nemuzu:-))V kazdem pripade, sedet tam, premyslet, ptat se v duchu na to ci ono, nekdy mam pocit, ze na nektere veci dostanu odpoved.
Jsou to takove me pocity...
Sysyna
11.5.2007 19:14:20
Libiku, diky za podporu, ale musim se v tom doplacat sama do konce.Podpora je i v rodine a velka, ale to nejvetsi utreni, smireni si musim sama vyzrat az do konce.Ale ono to jde, pomalu, ale cas je nejlepsi lekar!!!
Hlavne mit proc zit, chtit a to ja mam:-))!!!!!
Sysyna
11.5.2007 19:12:22
Merry, lip me neni, prave nakukuji jsem uz dneska totalne mrtva....ono to teprve zacina pusobit, tak mam pred sebou dobre vihlidky na vikend a cca do utery|:-((
Ja se v zivote setkala s tolika ruznyma fararema, od stareho pana a z pres mladeho, ktery chodil s klukama hrat fotbal, na ruzne svatky a narozeniny s nema i do hospody, coz zat jinemu bylo trnem v oku atd.atd.
Muj stryc a jeho syn jsou tak posedli kostelem a vsim kloem, ze jsou mi az odporni.Navic strycek nam pekne zavaril, kdyz bylo nase prvni dite malinke a to tak, ze to v zivote nezapomenu, natoz abych mu odpustila.A v tom jsem nekompromisni.Bratranec ac ministrant jeste loni ve svych 19letech, krizujici se kazdou minutu ne-li sekundu....jinak totalne bez jakyhkoliv moralnich zasad jako ucta k rodicum, nepovysovani se nad ostatni, zdvorilost a jine takove ty veci, dle me zaklad slusneho chovani a silne verici obzvlast.Je mi z nich a z jejich pretvarky, neucty jeden k druhemu blivno.A je to muj kmotr, krtil me a co by mel kmotr delat???urcite ne svoji neter a kmotrence podkopavat nohy v tezke zivotni situaci, zpusobem , jakym to udelal on.Ale nebudu to rozvadet, bylo to fakt nechutne a je to nastesti za mnou.

Takze v me rodine jsem zacala do kostela chodit a v me rodine jsem dosla k zjisteni, ze budu radeji pristupovat k vire a Bohu tak, jak jsem to uz napsala.
Muj Buh je muj, nikdo mi ho nevymluvi, neukradne, nezabije, a ja vim, ze proste nekde je.Jestli jako staricek s vousem na oblacku nebo vanek v listech stromu, nebo svetlo odrazejici se od vodni hladiny, nebo cvrlikani ptacku na hrbitove u hrobu dedecka ababicky...proste tu se mnou je. A myslim, ze ma nemoc a to co ji predchazelo, beru jako znameni z hury, asi bych tu bohuzel uz dnes taky nemusela byt.Ale to je zas na dlouho a nebudu unavovat:-))
[<<Předchozích 20] Příspěvky 2130 z 265 [Dalších 235 >>]

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.