Názory k článku Tříletí čtenáři - radost i starost

Dobrý den,

chtěla bych se zeptat, jestli některá z Vás má zkušenost s velmi ranným čtením. Naše dcerka od 17 měsíců zná všechna písmena abecedy. Prostě se zeptala, co to je. Řekla jsem například, že A, jako auto. Od té doby si to pamatuje. Během několika dnů se tehdy naučila všechna písmenka. Pak přišly na řadu číslice. Potom přestala používat pomovná slovíčka a už to pro ni není auto, babička, ....kakao, list,.......zub, ale prostě a,b,atd.

Za měsíc jí budou dva. Začíná chápat, že písmenak tvoří slova, takže prakticky začíná číst. Čte ale jen ta slovíčka, kterým rozumí, a které zná. Základní věci ale přečtě, ví, že na jogurtu je napsáno smetanový apod. Pár písmen i napíše. Samozřejmě rukopis nic moc, ale nějaká podoba tam je.

Dcera se vyvíjí celkem normálně, nopozoruji odlišnosti ve srovnání s jinými dětmi tohoto věko. Řeč sice nemá slavnou, ale myslím, že docela odpovídá horšímu průměru. Její prostovy jsou typu: Já koupala dnes. Rybička koupala taky. Říká tedy větičky, i když spíš ještě bez pomocných sloves, jako je být, dělat apod. Skloňuje, začíná časovat, takže větší zpoždění řeči, jako při autismu nemá. Myslím, že autistka není, nemá ani jiné příznaky, které by tomu odpovídaly.

Máte někdo s ranným čtením zkušenosti? Měla bych zajít třeba k psychologovi anebo jste to neřešili? Já sama jsem také poměrně brzo četla (ve třech letech cca), takže by to mohlo být v rodině, na druhou stranu máme v příbuzenstvu autismus, tak bych něco nerada zameškala a řešila věci včas. Jak jste situaci řešili vy?

Díky moc, Helena

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, jestli některá z Vás má zkušenost s velmi ranným čtením. Naše dcerka od 17 měsíců zná všechna písmena abecedy. Prostě se zeptala, co to je. Řekla jsem například, že A, jako auto. Od té doby si to pamatuje. Během několika dnů se tehdy naučila všechna písmenka. Pak přišly na řadu číslice. Potom přestala používat pomovná slovíčka a už to pro ni není auto, babička, ....kakao, list,.......zub, ale prostě a,b,atd.

Za měsíc jí budou dva. Začíná chápat, že písmenak tvoří slova, takže prakticky začíná číst. Čte ale jen ta slovíčka, kterým rozumí, a které zná. Základní věci ale přečtě, ví, že na jogurtu je napsáno smetanový apod. Pár písmen i napíše. Samozřejmě rukopis nic moc, ale nějaká podoba tam je.

Dcera se vyvíjí celkem normálně, nopozoruji odlišnosti ve srovnání s jinými dětmi tohoto věko. Řeč sice nemá slavnou, ale myslím, že docela odpovídá horšímu průměru. Její prostovy jsou typu: Já koupala dnes. Rybička koupala taky. Říká tedy větičky, i když spíš ještě bez pomocných sloves, jako je být, dělat apod. Skloňuje, začíná časovat, takže větší zpoždění řeči, jako při autismu nemá. Myslím, že autistka není, nemá ani jiné příznaky, které by tomu odpovídaly.

Máte někdo s ranným čtením zkušenosti? Měla bych zajít třeba k psychologovi anebo jste to neřešili? Já sama jsem také poměrně brzo četla (ve třech letech cca), takže by to mohlo být v rodině, na druhou stranu máme v příbuzenstvu autismus, tak bych něco nerada zameškala a řešila věci včas. Jak jste situaci řešili vy?

Díky moc, Helena

Možná ještě nějaká naděje je. Syn měl někdy okolo 2,5 let taky období, kdy ho strašně zajímala písmenka. Nijak mě to netěšilo, ale když se ptal, vždy jsem mu odpověděla. Naučil se celou abecedu, pořád luštil písmenka na vývěsních štítech, v novinách, atd. Trvalo to nějaké tři, čtyři měsíce, postupně to ustávalo. Teď (je mu 3,5) ho písmenka nijak zvlášť nezajímají, některá už zapomněl, jiná pozná bezpečně. Ale jeho schopnosti se nijak nerozvíjejí, vůbec třeba nechápe slabiky. Nechávám to být, do školy času dost.

Můj manžel se naučil číst sám ve 4,5 letech. Můj starší syn od 3let dobře počítal (sečítal i odečítal) hroně rád platil v obchodě a vždy si sám spočítal, kolik mu mají vrátit (drobné nákupy). Písmenka ho nezajímala, uměl se podepsat, uměl básničky, ale číst se naučil až ve škole (naštěstí bez problémů). Dodnes nemá s učením problém (no nemá zrovna je v pubertě 16 let tak trochu stávkuje) intelektuálně je před svými spolužáky - dle profesorů i dle psycholožky.
Můj mladší syn od 3let znal všechna písmenka, on totiž miloval auta chtěl číst SPZ a tak si to prostě zapamatoval. Neměl rád učení, tak básničky a písničky ho nebraly ani ve školce o čtení vůbec nemluvím, nerad maloval, počítal jen normálně v řadě 1-20. Nyní je v první třídě (měli jsme z ní velký strach) a nestačíme se divit, čtení pochopil ihned, opravdu mu to trvalo asi 2min. a pak četl i slova na konci slabikáře, počítání mu jde také, prostě normálka, jediné co mě mrzí, že vše dělá jen když chce. Je to vidět ve všech předmětech. Prostě někdy dává pozor a někdy ne.

Můj třetí syn začal právě takhle sám číst ještě před dokončením třetího roku. Ovšem výslovnost měl v té době příšernou, R a Ř zvládl až skoro v 9 letech - docházku na logopedii jsme ukončili v páté třídě ZŠ. On je ten první případ, má celkově velmi vysokou inteligenci, takže do školy nastupoval v necelých šesti a ještě pak přeskočil čtvrtou třídu. Dnes v 11 letech je v sekundě osmiletého gymnázia.
Naopak nejstarší syn sice písmenka ve třech letech rozeznával bez potíží, ale spojovat je začal až v první třídě, navíc s odkladem. Je to diagnostikovaný dyslektik, jinak s IQ v pásmu nadprůměru. Dnes poměrně úspěšný student sexty osmiletého gymnázia.