Názory k článku Tříletí čtenáři - radost i starost

Náš starší syn se naučil všechna písmena v 18-ti měsích. Pořád se ptal na jednotlivá písmena, byl neodbytný, my jen odpovídali na otázky. Spojovat do slov začal až před čtvrtými narozeninami, mezi tím měl spoustu jiných zájmů, všechny se ale týkaly "učení" - čísla, římská čísla, encyklopedie atd. A velmi brzy psal. Ve chvíli, kdy začal číst, to byla pro nás velká úleva, do té doby jsme byli ponořeni do knížek s ním. Měl specifické rysy chování od cca půl roku, u malých dětí je ale velmi těžko rozpoznat, jestli se jedná o nějakou poruchu. Okolo třetího roku jsem začala mít podezření na Aspergerův syndrom, psychologové mi to dlouho vyvraceli, doporučovali, abychom se věnovali činnostem, které mu šli méně - oblékání, zavazování tkaniček (to neumí dodnes, je mu sedm), s knoflíkama taky zápasí. Jenže nutit dítě do takových podle něho zbytečných činností, když se mu hlavou honí všechna hlavní města a vlajky světa, chemické vzorce, či slova ve všech možných jazycích včetně čínštiny, je velmi těžké. Před půl rokem mu byl skutečně diagnostikován Aspergerův syndrom. Pro mne to bylo jen potvrzení toho, co už jsem tušila delší dobu a svým způsobem i úleva...

to je tuším už podruhé, kdy mají naše děti něco společného:) Já na rodinu chodím už hodně málo, byla to spíš náhoda natrefit na tento článek. Každopádně k věci:) Dcera umí všechna písmenka už rok a na počítači napíše spousty slov, některá sama od sebe, některá ji stačí nadiktovat a ona to sama napíše. Upozornuji, že jsem ji nic nikdy nenutila nebo neiniciovala, vše bylo z jejího popudu a taky se rozčilovala, když jsem jí pořádně neodpovídala atp. Myslím, že číst a psát (ona teda i písmenka píše nebo skládá z breček, tužek atd.) před školou bude, ale jedna učitelka mi říkala, že to je spíše plus, protože první třída je pro děti obecně velká změna a díky tomu, že už toto budou umět se sice budou na jednu stranu nudit, ale na druhou stranu začnou docházku s velkým sebevědomím, že v něčem vynikají a o to víc času se budou moct věnovat dalším "koníčkům". To mne uklidnilo a už to neřeším. Tak klíd:)

Naše dcera taky znala všechna písmenka okolo 20 měsíců. Nijak jsme to neřešili, žádné autistické příznaky nemá :-). Prostě ji to zajímá a těší, doma jsou hromady knížek, má dost "materiálu ke zkoumání". Myslím, že ve všech ostatních oblastech má vývoj přiměřený. Jen na tříleté prohlídce byl údiv, když jsem sestru prosila, aby u vyšetření zraku nechala tabuli s písmeny a ne geometrické tvary - písmenka šla dcerce líp, obrázky ji nebavily :-P.

Jé, moc děkuji za rady.
Člověk když čte takový článek, tak se nad tím pozastaví......co vlastně. Ale když to tady čtu od Vás tak se mi ulevilo a zároveň jsem zase chytřejší. Moc děkuji a přeji hezký zbytek podvečera Hela

Nejsem odborník, ale myslím, že ne. Dcera se naučila číst v září - v prosinci pak měla šest. Do první třídy nastupovala s "načtenými" 14-ti knížkami typu Rumcajs,..Je dysgrafik, dysortografik, IQ někde nad 135, dnes má 13 a je v sekundě gymnazia. Písemný projev je dodnes bída, válčí s jazyky ale celkem zvládá gympl levou zadní - dělá závodně sport a školu táhne ve slušném průměru, ale premiant třídy z ní nikdy nebude. Zato už "přečetla" malou knihovnu u školy a začala chodit jinam. Teď řešíme, že ji nechtějí vzít do "dospělé" knihovny, odmítám jí ty kvanta knížek tahat. Myslím si, že je to úplně normální cácorka, v něčem vyniká, něco jí nejde (aktuálně třeba udržet pořádek v pokoji :-)))