Názory k článku Tříletí čtenáři - radost i starost

Můj syn se naučil první 4 písmena ve 14 měsících (M jako máma, T jako táta, D jako dědeček a B ajko babička), teď umí cca 2/3 abecedy. Je velmi šikovný na jemnou motoriku (ve 14 měsících na sebe postavil 8 kostek), ale ani s hrubou na tom není špatně. Sice se do lezení a chození nijak nehrnul, ale chodit začal ve 13 měsících, což je podle knížek úplně v normě. Myslím, že je o něco klidnější mazlivější než jiní kluci, ale to je spíš jen povahový rys. Netouží nijak zvlášť po kontaktu s jinými dětmi, ale nemá problém s nimi navazovat kontakt. Manžel je dost introvert, já jsem taky v dětství bývala, takže to opět přisuzuju povaze. Má ale velký smysl pro humor, pořád vymýšlí nějaké legrácky, cca od 18 měsíců chápe, co znamená "jen jako" - rozlévá imaginární vodu, "vaří" polívčičky z dřevěné zeleniny, autíček a jiných ingrediencí a dávám mi je ochutnat, "sundavá" mi jako nos a dává ho do díry - no když to shrnu, v našem případě to nijak neřeším, myslím, že je to "jen" vyšší inteligence.

:)))) tohle mě pobavilo!
Ovšem představa takového děcka mi připomíná zuřivé vědce od křivulí. U těch jeden nikdy neví, jestli se dožijí Nobelovky :-D

Myslím, že to je tak rok a půl zpět něco jako "příliš hodné dítě" ve smyslu, že nikomu neublížují, neberou hračky atd. U nás se teda situace změnila, né že by byla agresivní to vůbec ne, ale už se umí o sebe docela dobře postarat, takže se o ní nebojím. Navíc je hodně komunikativní a dokáže si i u cizích lidí prosadit své. Každopádně stále trvá to, že je pohodová, sama si hraje, vymýšlí hry a je empatická:) jak u vás? A nepředbíhej s tím čtením atd., určitě to nějak do té doby vyřešíte. Dnes jsou učitelky snad vstřícnější komunikaci a individuální přístup je taky víc brán vážně. L.

Anka koukni se na www.vysocina.apla.cz třeba ti to něco napoví nebo tě to uklidní.

Naše dítě se naučilo číst z letáků někdy chvilku před pátými narozeninami. A chvilku po těch pátých narozeninách objevilo nadšeně v papírnictví periodickou tabulku prvků :-) To byla dlouho nejoblíbenější četba. Do školy šlo v necelých šesti, teď je ve druhý třídě, část výuky absolvuje se třeťákama. Počítat uměl asi od narození, ještě před školou zvládal záporný hodnoty, sčítání a odčítání matic, běžný násobení i dělení, desetinný čísla atd., teď bez problémů převádí a počítá zlomky a procenta. V PPP mu vyšlo IQ kolem 150 protože byl unavenej a už nechtěl spolupracovat, při specializovaném vyšetření se IQ nepodařilo změřit, protože převálcoval test, v dílčích oblastech párkrát dolezl ke 180. Oblečení si pořád oblíká obráceně, při zavazování bot přepadává na hlavu, příbor mu při jídle spadne několikrát na zem, občas se netrefí na židli a sedne si rovnou za zem. Ve třídě píše ze všech dětí nejhůř, aktovku není schopen udržet v pořádku. Je neuvěřitelně hlučnej, pořád vybuchuje (hraje si na atomovou bombu).
Doufám, že jinak je normální a žádná porucha se neobjeví :-)
Mimochodem - druhé dítě se celé roky tvářilo naprosto normálně a průměrně......a už to taky skončilo......